* few years later *

,,Tati!" zakřičela malá holčička s hnědými vlásky a zelenýma očima. Právě byla ve školce a těšila se, až si pro ní přijde jeden z jejích tatínků.

,,Pojď jsem princezno!" řekl Louis, který ji a jejího staršího brášku dnes vyzvedával. Ve školce však vyzvedl jen jejich malou dcerku, protože její větší bráška právě tento rok nastoupil do druhého ročníku na střední škole. Jak je to možné? Freddiho si adoptovali jako třináctiletého chlapce, který je s nimi už čtyři roky, takže tak.

Darcy, tak se jejich dcerka jmenovala, mu skočila do jeho otevřené náruče. Byla šťastná, že ho vidí, protože jí za dobu jejího dnešního pobytu ve školce velmi chyběl. Měla ho strašně ráda, stejně jako jejího druhého tatínka, který ale nebyl již nějakou dobu doma. Nevěděla proč a bylo jí to líto, proto se také chystala na to Louise zeptat. Zajímalo jí to, protože věděla, že je na tom Louis špatně.

,,Tak pojď princezno! Půjdeme ještě vyzvednout Freddieho, jo?" usmál se Louis a pomohl Darcy obout botičky a bundičku, obojí bylo s motivem Elsy, Anny a Olafa. Ano, Darcy milovala pohádku Frozen. Dá se říct, že jí tím nakazil samotný Louis, aby mohl někomu kupovat ty roztomilé věci s motivem této populární nádherné pohádky.

Když byla Darcy oblečena do bundičky a obuta v botičkách, vydali se společně s Louisem směrem k jeho autu, kterým se následně vydali směrem ke škole, kam chodil jejich nejstarší potomek.

*****

,,Pane Stylesi? Mohu s vámi mluvit?" promluvila třídní učitelka Freddieho na Louise. Ano, s Harrym se vzali a jelikož v jejich vztahu zastával pozici ženy Louis, rozhodli se tak, že právě on změní své příjmení.

,,Ano, jistě," pousmál se Louis a řekl Freddiemu, aby - společně s Darcy - na něj počkali v šatně.

Poté se otočil zpátky na učitelku a vyčkával, co po něm asi tak chce.

,,Víte, váš syn je poslední dobou nesoustředěný, jeho známky se také zhoršily a to to byl vždy inteligentní hoch, který se vždy řadil mezi nejlepší žáky, ale teď? Je na tom špatně. Proto se vás ptám, neděje se u vás doma něco, co by ho mohlo ovlivnit?" ptala se Louise třídní učitelka jeho adoptivního syna.

,,O ničem nevím. Vše je v pořá-," Louis se najednou zasekl. Uvědomil si, co by mohl být důvod Freddieho chování.

,,Děje se něco, pane Stylesi?" zeptala se opatrně učitelka.

,,Možná vím, co by mohl být důvod Freddieho chování. Omlouvám se, ale nepovím vám to, je to velice soukromá a osobní věc. Nebojte, budu se s tím snažit něco udělat," ztěžka se Louis usmál a než stačila ona učitelka něco říct, Louis už odcházel chodbou směrem k šatnám.

*****

,,Freddie?" oslovil Louis svého syna, když už Darcy i William - jejich třetí a nejmladší dítě - spali.

,,Hmm?" ozval se Freddie a zvedl pohled z obrazovky jeho mobilu.

,,Děje se něco?" sice věděl, co by se mohlo dít, ale radši to neřekl úplně na hulváta, protože chtěl, aby mu to Freddy řekl sám.

,,Ne, co by se mělo dít?" zeptal se, ale nekoukal se přitom na Louise nýbrž na své prsty propletené v klíně.

,,Vadí Ti, že Harry není doma?" řekl váhavě Louis.

,,Co myslíš?" koukl se na něj zničeně Freddy.

Louis nevěděl, co na to říct, tak Freddyho pouze objal. Oni dva, ale věděli, že je to něco víc než jen pouhé objetí. Vložili do toho všechny emoce a užívali si chvíle otce a syna, i když oba věděli, že nejsou biologicky příbuzní, ale i tak mezi sebou mají pevné pouto. Dokonce pevnější, než mají někteří otcové se svými biologickými syny.

,,Tati? Kdy se vrátí táta?" možná to zní divně, ale Louis byl rád, že je Freddy vzal za otce, i když si ho vzali k sobě až když mu bylo třináct. Teď to byl sedmnáctiletý kluk a i přes ten fakt je bral jako táty a dokazoval jim, že je rád s nimi.

,,Nevím," řekl Louis a začal vzlykat, protože ho bolelo, že tam s nimi Harry není a nedává o sobě vědět. Když se jednou za dva dny rozhodne Louise kontaktovat, tak je to jen něco na způsob: 'Promiň Lou, ale neměl jsem čas Ti napsat ani zavolat. Už musím jít, měj se a pozdravuj děti.'. Žádné miluji tě, či něžná slova. Už si přijde spíš jako by byl jen chůva, která mu hlídá děti. Už je takhle pryč dva měsíce. 

Dva měsíce, co se neviděli.

Dva měsíce, co naposledy slyšel z jeho úst vycházet vyznání lásky.

Dva měsíce, co se nepolíbili.

Dva měsíce, co se nemilovali.

I když je to divné, nejvíce ze všeho mu chybělo to poslední.

Ne, že by byl nějaký nymfoman, ale už mu to chybělo. Potřeboval to. Byl zvyklí, že to s Harrym dělali pomalu každý den. A teď? Dva měsíce nic. 

Nic k tomu nepřidával ani fakt, že se bál, že ho jeho milovaný manžel podvádí. Pořád mu tato myšlenka kolovala v hlavě a bál se, že je to pravda. Doopravdy se obával, takže když se s ním Freddy rozloučil, slovy, že jde spát a přeje mu dobrou noc, na což mu on odvětil, ať se dobře vyspí, tak se rozhodl konat.

*****

Když už byl umytý a jen v boxerkách ležel v posteli, vzal svůj mobil z nočního stolečku a najel na kontakty. Hledal jeden určitý.

Po chvilce našel kontakt pojmenovaný Harreh^^. Prstem se dotkl místa, kde byl vyobrazen zelený telefon. Už nebylo cesty zpět, o čemž vlastně ani neuvažoval, protože to udělat chtěl. Dal si to na hlasitý odposlech a podešel ke skříni, kde ze sebe sundal své boxerky a nandal si své černé krajkové kalhotky, které na něm Harry tolik miloval.

Ani po pěti pípnutích to Harry nevzal.

Louis začal propadat panice.

Pak se ozval hlas jeho milované polovičky.

,,Dobrý den, právě jste se dovolali osobě jménem Harry Styles, bohužel je právě zaneprázdněn, po pípnutí zanechte zprávu." Louis zcela propadl panice, ale i tak stihl říct pár slov, které si právě myslel: ,,Ahoj lásko, tady Louis... tvůj manžel, pokud teda ještě víš, že nějakého máš!" to bylo celé.

Chtěl na něj vykřičet, že je debil, když se mu neozývá, že o něj má strach, že mu chybí... dokonce i to, že si na sebe vzal ty černé kalhotky, které on tolik miluje, ale nemohl. Nemohl, protože jeho tělem začali otřásat vzlyky. Byl na dně.

Chtěl zpátky svého manžela.

Jeho polibky, objetí...

Moc mu chyběl. Taky, že celou noc nespal, protože jenom brečel. 

Když tam takhle seděl hodinu a půl, už neměl co brečet. Jeho slzné kanálky vyschli. Teď tam pouze seděl jako troska a koukal do blba.

Na sobě měl pouze ony kalhotky dělané z nejjemnější krajky.

Najednou uslyšel jak někdo otevírá dveře.

Bylo mu to jedno. Myslel si, že je to buď Freddy nebo Darcy. Věděl, že Will to nebude, protože ten spal vždy tvrdě a budil se až kolem sedmé - osmé hodiny.

Nepočítal s tím, že osoba, která vejde bude právě on.

Nepočítal s tím, že jejich setkání po takové době bude vypadat tak, že on bude sedět opřený o stěnu pouze v kalhotkách s mobilem v ruce.

Představoval si, že jednoho dne Harry přijde domů s kyticí růží a omluví se mu, že byl tak dlouho pryč a poté se společně s dětmi nasnídají. Nasnídají... palačinkami s džemem, které by Louis zrovna udělal.

Tolik o tom snil...

Namísto toho to dopadlo takto.

On se zmateným a smutným pohledem pozorujíc Harryho postavu s dvěma kufry a zamračeným pohledem.

Louis z toho byl zmatený. Proč se na něj mračí? Co udělal špatného? On není ten, který ho a děti opustil na dva měsíce bez nějakého většího kontaktu či telefonátů, sms-ek...

Harrymu byl Louisův intenzivní pohled nepříjemný, tak to nevydržel a vyřkl to, co měl na srdci už od doby, co vešel do místnosti.

,,Co je?" Louise bodlo v hrudi. Takže on si na dva měsíce zmizí a pak ho přivítá slovy 'Co je?', které ke všemu ještě řekne hnusným tónem. Dělá si srandu?

,,Si ze mě děláš srandu, ne?" řekl tiše Louis. Neměl energii na to, aby křičel.

,,Proč myslíš?" pozvedl Harry své obočí.

,,Ty si na dva měsíce zmizíš, nedáváš o sobě pomalu ani vědět, člověk neví, kde jsi, co děláš... při nejhorším s kým to děláš a pak, místo nádherného přivítání plné polibků, vyznání lásky a všeho okolo, řekneš jen 'Co je?'. Nezdá se Ti to vůči mně ne fér?" řekl Louis, který se znovu třásl, jak s ním cloumaly vzlyky.

,,Kde jsem byl? U Gemmy doma, jelikož ona a Andrew procházeli špatným obdobím, protože Gemma potratila a musel jsem jí dát do kopy, protože nikdo jí neuklidí tak jako já. Takže to jej i odpověď na to, co jsem dělal. S nikým jsem to tam nedělal, protože nikdo, až na tebe, mě nedokáže dostatečně vzrušit. Myslíš, že na takové přivítání mám teď energii? Podstoupil jsem dlouhý let a jsem rád, že jsem dokázal taxikářovi nadiktovat naší adresu a neusnul mu na zadních sedačkách. Popravdě? Myslel jsem si, že už budeš spát. nepočítal jsem s tím, že zde budeš sedět jen v kalhotkách. Kdybych to věděl, tak bych s Gemmou nešel ke gynekologovi a letěl rovnou domů, abych na to, energii měl. Jinak, proč jsem nedával vědět? Všiml sis té nabíječky, která je zapojená u mého nočního stolku v zásuvce? Ne? To je právě ten důvod. Nechtěl jsem, aby se mi mobil vybil a jediný, kdo tam měl stejnou nabíječku, byl Gemmin přítel, který jí využíval skoro pořád, jelikož obvolával všechny blízké a doktory. Stačí?" dokončil Harry svůj monolog a odešel do koupelny, aby se po tom dlouhé letu mohl umýt.

Louis neváhal a vydal se za ním. Harry už byl ve sprše, tak si ho nevšiml. Sundal si kalhotky a vlez k němu. 

,,Moc se omlouvám, to jsem nevěděl," zamumlal Louis do Harryho zad, ke kterým byl přitisknutý.

,,Já se omlouvám, že jsem se neozval," ozval se Harryho hlas.

,,Už je to za námi, že?" řekl Louis a nechal Harryho ať se otočí, takže k sobě stáli čelem.

,,Jo," usmál se ďolíčkovým úsměvem Harry a vtiskl Louisovi polibek na rty, který netrval moc dlouho, protože Harry Louise objal a následně si ho vyzvedl do náruče, šeptajíc mu do ucha kouzelná slovíčka.

,,Miluji Tě, Louisi Williame Stylesi."

,,Miluji Tě, Harolde Edwarde Stylesi."

the end.

{: 1651 slov + te!! Nejdelší epilog v historii mé tvorby xD. Určitě všichni nedočkavě čekáte na dva nové příběhy. Oznamuji vám, že je již teď naleznete na mém profilu :) Doufám, že jste s tímto příběhem byli spokojeni! Zvláštní poděkování a fakta, která se kolem tohoto příběhu točila, se objeví zítra zde v nové "části" s názvem: Poděkování a fakta! w/ ♥ hokejkaa-11 xx! :}

{: Trochu nostalgie s Take Me Home, mé jediné album 1D, které vlastním, i když nevím, kde ho mám xDD :}