Jestli chcete, můžete si pustit písničku, kterou jsem vám vložila do médií. Užijte si část..

R U B Y

Po velmi dlouhém užívání si na parketu jsme s Pheobe usoudily, že už máme dost. Sebraly jsme se a šly k baru. Usadily jsme se na barové stoličky a objednaly si mojita. Atraktivní barman na mě při podávání mého pití mrkl a svůdně se usmál. Úsměv jsem mu oplatila. Byl opravdu pěkný, to musím uznat. Odešel zase pryč a já ho sledovala. Zastavil se u nějakého kudrnatého chlapa a začal se s ním o něčem bavit. Něco mu říkal a ten kudrnáč se podíval na mě. Hned jsem ho poznala. Harry Styles. Můj vzor v umění. Byl hodně úspěšný a já milovala jeho kresby a fotky. Byl - nebo je – hodně talentovaný, ale z ničeho nic s tím sekl a nikdo neví proč. Všichni už na něj zapomněli a když řeknete jeho jméno, lidé ho nepoznávají. Jeho smaragdové oči mě propalovaly a já ho zděšeně sledovala. Na co tak kouká? Nervózně jsem se usmála. On to nejspíš nečekal a tak se na chvíli zasekl, ale poté mi úsměv oplatil. Napila jsem se mého drinku a ignorovala jeho intenzivní pohled.

„Hele, Ruby.. Co kdybychom si zítra udělaly takovou dámskou jízdu? Mohly bychom jít k nám nebo k tobě, samozřejmě i s Dariou. Pokud nebude moc zaneprázdněná focením fotek na instagram." Protočila očima Pheobe a já se zasmála. Byl to skvělý nápad, protože zítra stejně nemám nic na práci a navíc jsme dlouho spolu takhle nebyly. „Jasně. Tak třeba v šest u mě?" zeptala jsem se a Pheobe s úsměvem přikývla. „Znáš Harryho Stylese, ne?" zeptala jsem se Pheobe, tak aby to Harry – který seděl opodál – neslyšel. „Myslíš toho Harryho Stylese, který je tvůj celoživotní vzor a crush zároveň? Jo, tak toho znám." Řekla Pheobe až moc nahlas a já ji ihned položila dlaň na ústa. „Ticho, vole. Sedí opodál." Sykla jsem a Pheobe vykulila oči. Prudce se otočila na Harryho a pak zase zpět. „Děláš si prdel? Běž za ním! Nevypadá, že by tady měl s sebou společnost." Šibalsky na mě mrkla a já nad ní protočila očima. „Ten tak. Podívej se na něj! Jak by tady asi tak mohl být sám." Ufrkla jsem si pobaveně.

„Koukej. Ten barman vypadá, že ho zná, protože si tady furt povídaj. Takže, ty teď půjdeš za tím barmanem, že něco chceš. Objednáš si nějaké pití a sedneš si vedle toho kudrnáče. Pokud na tebe nepromluví – je tady s někým. Pokud na tebe promluví nebo na tebe bude zírat – je tady sám. Využij šance, když ji máš, zlato." Mrkla na mě a poté jsme obě dvě propukly v záchvat smíchu.

„Okej, ty dohazovačko." Zasmála jsem se a zvedla se z barové stoličky. Po cestě k němu jsem uvažovala, o co barmana požádám. Nakonec jsem se rozhodla, že mu řeknu o další mojito. Sedla jsem si vedle Harryho a oba dva na mě ihned hodili nechápavý pohled.

„Chtěla bych poprosit ještě o jedno mojito." Usmála jsem se mile a barman přikývl. Teprve teď jsem si všimla jmenovky na jeho levé části hrudníku. Jmenoval se Louis. Vcelku neobvyklé jméno. Louis se tedy otočil a začal chystat moje pití. Mlčky jsem seděla a doufala, že na mě Harry promluví. Podívala jsem se na něj a v tu chvíli se on podíval na mě. Rychle jsem pohledem uhnula a on se v tu chvíli hrdelně zasmál. Trapas.

„Jsem Harry." Zachraptěl a já se na něj vyděšeně podívala. Sledovala jsem jeho nataženou ruku. Doopravdy na mě právě promluvil Harry Styles?

„Ruby." Mile jsem se usmála a ruku mu stiskla.
„Těší mě." Mrkl na mě. Houhou, ty kanče, brzdi.
„Mě taky." Usmála jsem se.
„Je mi to takové..ehm..blbé, ale mohla bych se tě na něco zeptat?" zeptala jsem se nervózně a on se zasmál.
„Jasně, ptej se." Přikývl.
„No.. Znám tě hodně dlouho a když to tak řeknu, jsi můj vzor. Hrozně se mi líbí tvoje kresby a fotografie. Chtěla bych se zeptat.. Proč si s tím skončil?" zeptala jsem se a oddychla si. Konečně to mám za sebou. Jemu ale ihned úsměv z tváře zmizl. Vytáhl si ze zadní kapsy od kalhot peněženku a naštvaně hodil bankovky na bar. „Těšilo mě." Řekl hnusně a já ho vyděšeně sledovala. Co se mu sakra stalo? Postavila jsem se a rozběhla se za ním. Stál před klubem a díval se do prázdna. Chytla jsem ho za paži a on se prudce otočil. Byl vzteklý a to dost.

„Já – já se omlouvám.. Nevěděla jsem, že se tě to tak dotkne." Řekla jsem smutně a on mě zabíjel pohledem. „Nevíš nic, tak se do toho kurva neser!" odsekl a já ho s vykulenýma očima sledovala. Byl rudý od vzteku. A na čele mu vyskočila žíla.

„Tak promiň, no." Odvětila jsem a otočila se na odchod. Absolutně jsem nechápala, proč tak reagoval. Něčí paže na mém rameni mě ale zastavila. Otočila jsem se a jeho ruku dala pryč. Už nevypadal tak nasraně.

„Hele, promiň. Nechtěl jsem na tebe tak řvát, ale je to něco, co si nechávám pro sebe a když už to někomu řeknu, tak někomu koho znám hodně dobře. Promiň, ale tebe neznám a je to celkem osobní. Můžeme se ale poznat a možná, že ti to časem řeknu." Řekl už klidněji a já si oddychla. Nechtěla jsem, aby mě nesnášel můj vzor a crush zároveň. Usmála jsem se a přikývla. „Dobře." Odpověděla jsem jednoduše. „Co takhle kafe? Zítra?" nadzvedl obočí a u toho se usmíval. Měl nádherný úsměv. Zbožňovala jsem kluky s ďolíčky. Můj úsměv se ještě více rozšířil. „To zní dobře. V kolik?" překřížila jsem si ruce na prsou, protože bylo venku celkem chladno. „Dám ti moje číslo a kdyžtak se ti ozvu. Ale nejspíš někdy odpoledne. Teď už ale půjdeme dovnitř, protože vidím jak mrzneš." Usmál se a já přikývla. Vešli jsme zpět do klubu. Podívala jsem se na Pheobe, která se usmívala od ucha k uchu a ukazovala mi dva palce nahoru. Rty naznačovala „Skvělý". Protočila jsem nad ní očima a vydala se k baru - s Harrym po mém boku. Sedli jsme se na naše předchozí místa a já se napila mého mojita. „Představím ti moji kamarádku, pojď s semnou." Řekla jsem Harrymu a vedla ho za Pheobe.

„Tady jsi!" dělala Pheobe překvapenou a já se zasmála. Je fakt dobrá herečka. „Pheobe tohle je Harry. Harry, Pheobe." Představila jsem je a oni si následně potřásli s rukou.

„Daria mi volala, že už mám jít domů." protočila očima a já se zasmála. „Mám tě odvézt?" zeptala se mě a než jsem něco stihla říct, přerušil mě Harry.

„Já ji odvezu. Nevadí ti to ne?" nabídl se Harry a já zakroutila hlavou. „Pokud to nevadí tobě, ráda." Odpověděla jsem se a podívala se na Pheobe, která se na nás celou dobu šklebila. „No nic... Tak já už jdu. Nazdárek a těšilo mě, Harry." Zamávala nám Pheobe a odešla z klubu. „Dáme si ještě drink a nebo už půjdeme?" zeptal se Harry a já mykla rameny. „Nevím, jak chceš." Pověděla jsem. „Tak si zatančíme a pak půjdeme..?" nadzvedl obočí a já s úsměvem přikývla. „Jasně." Přijala jsem jeho rámě a vydali jsme se společně na parket.

Zrovna hrála nějaká pomalá písnička. Harry mi položil ruce na boky a já si propletla prsty za jeho krkem. Celou dobu jsem sledovala jeho dva smaragdy, ve kterých poletovaly jiskřičky. Měl nádherné oči. Pohledem jsem zabloudila jeho rtům. Červené rty vykrojené do srdcového tvaru. Rty po jejichž doteku touží každá dívka, včetně mě. Tak moc jsem chtěla cítit jeho rty na těch mých. Při každém jeho doteku mým tělem prošlo podivné zašimrání. Byl to skvělý pocit tančit s Harrym Stylesem - zapomenutým umělcem.

Kdo by byl řekl, že někdy budu tančit ploužák s Harrym Stylesem, po jehož doteku sním celý život?