Na svém profilu jsem načala novou story s názvem 'My Instagram Boyfriend', určitě se mrkněte :)

"Olivere, tohle je Toby, můj novej kámoš ze školy. Půjde s námi na tu Julesovu chlastačku. Toby, tohle je Oliver, můj kluk."

Oslovení kluk sedělo na Olivera stejně jako kuře sedí na kohouta. Můj potenciální nepřítel, vysoký a statný týpek s jemně opálenou hispánskou kůží a nakrátko ostříhanýma černýma vlasama určitě nepotřeboval účes jako já aby přitahoval opačné pohlaví. Byl samý sval, měl hluboké oči a takové rty, které holky přezývají k nakousnutí. Tenhle dvacetiletý chlap určitě působil na dámy jako magnet. Jenže on si vybral Ellie. A i když jsem ho už od prvního momentu, co jsem ho spatřil, nenáviděl, musel jsem uznat, že vkus na holky má skvělý.

Ellie vedle něj vypadala jako klenot na koruně. Zářila ještě víc, než obvykle, což mě ale v tomto momentu přivádělo do rozpaků. Byl jsem rád, že si spolu s Oliverem sedli na zadní sedadlo máminýho Volkswagenu a já je nemusel vnímat vedle sebe. I když jsem na ně pořád pokukoval ve zpětném zrcátku - Ellie seděla natisknutá k Oliverovi, hihňala se a laškovala s ním. Žárlivost - ano, to jsem si přiznal hned, jak jsem Olivera uviděl, hrozně žárlím - mnou prostoupila natolik, že jsem měl ve vteřinách odvahu se s ním začít přít. Ovšem kdyby vedle mě neseděl Marco a pořád do mě něco nehučel. Ve svém vlastním zájmu jsem ho poslouchal a snažil se soustředit na cestu. Byl jsem rád, že je Harmony trochu klidní, jinak by se tam nejspíš navzájem samou láskou sežrali. Než jsme podle Marcových instrukcí (a taky trochu podle jeho GPS v mobilu) dojeli k Julesovu baráku, stupeň mojí mrzutosti byl na levelu 8 z deseti. A o jednu příčku stoupl hned, jak jsem uviděl Julese (poznal jsem ho podle popisu - vysoký, s blond vasy svázanými většinou v culíku a na 100% v košili, pod kterou neměl nic), který mi siganlizoval, že mám stáhnout okénko. Jakmile jsem to udělal, někde vzal skleničku s vodou a vychrstl mi to do ksichtu. Ze zadního sedadla jsem uslyšel tři druhy smíchu - Harmony, Ellie a Olivera. Byl jsem překvapený, ani jsem Julesovi na to nestihl nic říct, protože začal mluvit on.

"Otočte se, v mém domě to bejt nemůže, rodiče se vracej dřív. Ale Gregovy narozeniny oslavíme v Barabe Palm."

"Kdo je Greg? A proč nevím o tom, že se slaví jeho narozeniny?" vyzvídal jsem, když sem zavřel okýnko a nastavil GPS na Barabe Palm. Absolutně jsem netušil, kde to je.

"Klid," zamumlala Ellie, "Greg je jeho pes. Jules si vždycky najde nějakou záminku, aby mohl uspořádat párty. Z toho si nic nedělej." Zacítil jsem se na moment trapně, že jsem to nevěděl, ale díky tomu, že se ozval Oliver, můj stud rychle odezněl.

"To je dementní, že někdo jde oslavit narozeniny svýho psa do Barabe Palm."

Taky o ničem nevěděl. Jenže Ellie ho i přes to naprosto zbožňovala.

Barabe Palm, jak se ukázalo, byl bar asi půl kilometru od školy. Zaparkoval jsem na volném místě před tečkou na GPS a vystoupil jsem, skoro okamžitě jsem uslyšel dunění basů. Hned jak všichni čtyři vystoupili ven, zamknul jsem auto a pohlédl na ten skvělý bar. Okny byli vevnitř vidět opilí oplzle tančící lidé, ale to nebylo to, co mě odradilo a kvůli čemu jsem tam nechtěl jít. Bylo to kvůli letáku přilepenému na sloupu vedle vchodu, který hlásal: JAMIE JAY DNES V BARABE PALM OD 20:30!

Zamrazilo mě. Oliver otevřel a podržel Ellie a Harmony dveře, následně zmizel za nimi.

Stál jsem tam přede dveřmi a civěl na fosforující nápis.

"Tak jdeš?" ozvalo se za mnou. Zapomněl jsem, že tam Marco vůbec je. Hlasitě jsem polknul. Jak velká je šance, že uvnitř potkám Ivy?

"Kámo, neměj strach. Stejně tam pít nebudeš tak co." Marco si vyložil moji nechuť jít do toho klubu úplně jinak. A pak mě to napadlo. Proč by chtěla jìt Ivy do klubu?

Vždycky tvrdila, že bary nenávidí, lidi se tam moc mačkaj na sebe a vsichni jsou na mol. Taky je pro ní strašná ta hlasitá hudba. Nejednou jsem ji chtěl někam vytáhnout, klidně i do studentského. Štvalo mě, že všichni kolem nás už někam chodí a já jsem ještě nikdy nikde nebyl. Jenže sám bych tam nikdy nešel.

Pocítil jsem, jak do mě Marco zezadu mírně zatlačil. Horší už to být nemůže. S těmi slovy jsem vešel do Barabe Palm.

Tmu rozzařovala jen všudypřítomná světla tančící po lidech na parketu a malé elektrické svíčky na stole každého boxu na levé straně. Marco se jako já chvíli rozhlížel, ale ne ze stejného důvodu, jako já. Určitě nebyl v Barabe Palm poprvé, jen hledal ostatní. Pak mě schmatl za paži a vedl k boxům, ani jsem si pořádně nestihl obhlédnout bar, za kterým barman právě míchal nějaké brunetce koktejl, a pódium, kde se vynímal ten slavný Jamie Jay a jeho kapela. Někde v tom davu opilých, tancujících lidí je Ivy. Každou vteřinu může vyjít a zahlédnout mě.

Zajel jsem do boxu vedle Harmony, Marco se posadil o Oliverovi. Měl jsem skvělý výhled na Ellie, která se opírala o Oliverovo rameno a něco mu tiše říkala. Odvrátil jsem zrak na zbytek klubu. Nedalo mi to, musel jsem se vkuse dívat na přeplněný taneční parket, jestli náhodou nezahlédnu Ivy. Jenžw Harmony si to vyložila úplně špatně.

"Toby by nám chtěl jít tancovat, co," uchechtla se. "Pojď ty chudáčku, půjdu s tebou."

"Ne ne já já jsem jen-" začal jsem trapně koktat, ale zachránil mě Marco.

"Harry nech ho, ten chudák je tak vyklepanej, že skoro nevešel ani dovnitř."

Harmony si povzdechla. "Ale já chci jít tancovat. Marco, půjdeš ty když tady pan Toby odmítá?"

Marco kývl, tak mě Harmony vystrnadila z boxu, do kterého jsem poté zase zapadl. Výborně, pomyslel jsem si s nádechem ironie, teď mám Ellie a Olivera celých pro sebe.

Odvrátil jsem se od nich a chvilku pozoroval Harmony s Marcem, jak se kolem sebe svíjí na tanečním parketu. Povzdechl jsem si.

"Kde je Alex?' zeptal jsem se téměř znuděně s pohledem na Harmony a Marca, ale přesto jsem periférním viděním zpozoroval, jak Oliver zatnul pěsti.

"Nepřijde, má zápas," odpověděla mi Ellie a uklidňujíc pohladila Olivera po paži.

Nejednou mě napadlo, jaký by to bylo být na Oliverově místě, ale pak jsem to hned zavrhnul. Ellie je moje kamarádka. A nemá o mě zájem, to jsem pochopil rovnou.

"Na účet Julese Conaghwera," zahlaholil číšník, který se najednou zjevil odnikud s flaškou vodky v jedné ruce a tácem se třema panákama, každý položil před jednoho z nás. Něco se ještě zeptal, ale kvůli hlasité hudbě jsem mu nerozuměl, zato Ellie ano.

"Ještě jedna holka," řekla jenom, číšník kývnul a odešel. Za moment se vrátil ještě s jedním panákem, který položil vedle mě. Ellie s Oliverem si už stačili nalít, ťuknout a s úšklebkem vypít.

"Pojď za námi, Toby," křikla na mě najednou Harmony, a protože jsem tam nechtěl být s nimi, kteří už si zase vyměňovali sliny, zvedl jsem se a zamířil k Harmony a Marcovi na taneční parket.

Protože jsem nikdy nebyl dobrý v tancováni, chvíli jsem tam jenom stál a obhlížel kroky ostatních. Pak jsem začal trochu cukat rukama a nohama do rytmu hudby.

"Takhle ne Toby," zasmála se Harmony a předvedla mi, jak se to dělá správne, ale když jsem se pokusil to napodobit, spatřil jsem někoho, koho jsem doufal že nespatřím. I když jsem věděl, že by na mě měla být naštvaná spíš Ivy za tu lež, vlna vzteku mnou prostoupila neuvěřitelně rychle. S tichým 'Chvilku, jen si dojdu něco vyřídit,' jsem se rozloučil s Harmony a Marcem a začal jsem se proplétat mezi opilými lidmi. Ivy stála zády ke mně a bavila se s nějakýma třema lidma. Vůbec jsem na to nedbal a vzal ji za paži, až překvapeně nadskočila. A hned jak se otočila a nasadila úsměv, který nasazuje vždy, když mě vidí - tudíž koketní - věděl jsem, že to není ona.

"Iris?" oslovil jsem tu holku, ani jsem se nesnažil skrýt svůj vztek. Až teď jsem si všiml, čeho předtím ne. Největším poznávacím znakem mezi Iris a Ivy bylo, že Iris měla vlasy asi k lopatkám a Ivy si nechávala krátké. Teď si je ale její sestra vyčesala nahoru a upevnila něčím, co by teoreticky měla být čelenka, ale připomínalo to spíš pruh látky otočený kolem její hlavy a nahoře zajištěný uzlem. Zmátlo mě to, v té tmě to nešlo pořádne poznat.

"Ahoj Toby." Její úsměv mě v tuto chvíli neuvěřitelně štval. "Ty vlasy ti moc sluší."

"Kde je Ivy?" přešel jsem rovnou k věci, nevšímal si Irisino koketní mrkání.

"Naposledy jsem ji viděla, jak jde k baru, zřejmě tam balí nějaký holky," ušklíbla se. Nejspíš chtěla ještě něco říct, ale já se otočil a cpal se skrz lidi k baru.

"Toby čekej!" křikla za mnou, úspěšně jsem dělal, že neslyším.

Uviděl jsem ji skoro hned. Krátkê vlasy načesané do strany, velké zelené naušnice, příliš krátké džínové kraťasy, tílko odhalující až moc a boty na platformě. Takhle jsem Ivy neznal. Bavila se s druhou barmankou a zdálo se, že se skvěle baví.

"Ivy," oslovil jsem ji prázdně, když jsem k ní došel. Můj výraz nebyl překvapený, ani zdrcený, ale naštvaný. Hodně naštvaný.

Moje někdejší kamarádka překvapeně otevřela svou nalíčenou pusu, ale to už jsem ji vzal na zápěstí a táhl ven z klubu. V odrazu skleněných dveří jsem spatřil, jak si stahuje kraťasy, aby zakryla svůj napůl odhalený zadek a tílko si naopak vyhrnuje, aby zmenšila svůj výstřih. Smůla, s těma botama už nic neudělá.

Venku před barem jsem ji pustil a chystal se na hádku, jakou naše přátelství ještě nezažilo.