Pohled Marwa

Teprve je to jedna noc co je Niky v nemocnici, ale mě to přijde už jako věčnost. Od doktorů jsem slyšel, že je v bezvědomí a jen kvůli mě. Jsem takový debil kdybych si s ní nic nezačal tak by se jí nic nestalo. Kdybych jí nechal Boťovi tak by se jí to nestalo. Vstal jsem z postele a šel si dát něco k jídlu. Už včera jsem ani nemohl spát, protože jen co jsem zavřel oči viděl jsem jak Niky srazilo auto. Šel jsem se trochu upravit a vyrazil jsem autobusem za Niky do nemocnice. Celou cestu jsem si přál, aby se vzbudila.

Pohled Bowteho

Hned ráno jsem vyrazil za Niky. Od Cukyho jsem si zjistil kam jí odvezli, ale zrovna to muselo být až v Praze takže mi to potrvá docela dlouho. Vzal jsem si jen potřebné věci a běžel na vlak. Ve vlaku jsem pořád přemýšlel nad Niky.

*O pár hodin později*

Pohled Marwa

Niky se nevzbudila a to jsem u ní byl asi tři hodiny. Tak snad zítra se probudí. Šel jsem se slzama v očích z nemocnice hned domů a lehl jsem si na gauč kde jsem pořád čeal až se ozve doktor, že se Niky probudila.

Pohled Bowteho

Přišlo mi to ve vlaku jako věčnost, ale konečně jsem dorazil. Hned jsem se vydal k nemocnici kde měla být Niky. Po chvíli jsem tam došel a na recepci se zeptal. Tam mě poslali do nějakýho pokoje tak jsem teda šel. Vešel jsem do pokoje a pomálu šel k její posteli. Sednul jsem si na židli co byla vedle postele a vzal jí za ruku "Už by jsi se mohla vzbudit a nedělat takový brykule.,, řekl jsem se slzama v očích "Všichni už se na tebe těší, ale já asi nejvíc, protože....,, na chvíli jsem se umlčel a pak jsem se na ní podíval se slzama v očích"Protože tě miluju a je mi jedno, že ty mě ne, ale prosím vzbuď se.,, stiskl jsem jí ruku a dál brečel. Po chvíli jsem cítil, že se její ruka sama pohla. Hned jsem se na ní podíval a nemohl jsem tomu uvěřit, probudila se.

Pohled Nikoly

Z ničeho jsem se vzbudila z té černoty co jsem celou dobu viděla. Všechno bylo rozmazaný, ale první co jsem zaostřila tak byl Boťa? Proč brečí, usmívá se a je celý rozklepaný? Až teď jsem si všimla, že ležím v nemocnici. "Co tady dělám?,, Zeptala jsem se ho, ale on řekl úplně něco jinýho "Jsem tak rád, že jsi se vzbudila.,, po chvíli ještě dodal "Co poslední si pamatuješ?,, Chvíli jsem přemýšlela a pak jsem mu odpověděla "Asi jen to že jste mě zvaly do vily švestko,, vypadal, že se mu ulevilo a začal si utírat slzy "Jaktože takový drsňák jako ty brečel?,, Naschvál jsem ho začala popichovat "Já nebrečel jen mi něco spadlo do oka a zrovna do obou dvou.,, sladce se na mě usmál a řekl "Takže si nepamatuješ ani ten stream kde jsi mi řekla před tolika lidma že na mě máš crush?,, Hned jsem se začala červenat a otočila se na druhou stranu "To jsem určitě nikdy neřekla!,, On hned pokračoval "Ale jo princezničk.,, jak mi to řekl?!? To si nenechám líbit! "Tak hele nejsem princeznička ty fialko!,, on se zasmál a řekl "Neřekla jsi přímo, že na mě máš crush, ale zeptala jsi se mě jestli bych s tebou dokázal být a já ti na to odpověděl, že možná jo jen kvůli tomu že docela dobře hraješ csko.,, usmála jsem se a otočila zpátky na něj. "Takže tím chceš říct co?,, začal se ke mě přibližovat, ale zrovna přišel nějaký doktor tak se hned oddálil a dokonce pustil mojí ruku. "Už jste se probudila?! Proč jste nám nic neřekl?,, Boťa jen řekl "Pardón kdy jí pustíte?,, Doktor chvíli asi přemýšlel a pak řekl "Zjistili jsme, že měla lehký otřes mozku takže je možné, že si něco nebude pamatovat, ale vás si pamatovala takže pokud se slečny stav nezhorší tak bychom jí mohli zítra pustit. Mohl by jste si pro ní zítra ráno přijít?,, Boťa hned řekl. "Mohl. Tak já už půjdu. Měj se Niky a nashledanou,, usmál se na mě a pak odešel. Doktor začal s nějakýma vyšetřeníma, aby mě mohli zítra pustit.

Pohled Bowteho

Byl jsem strašně rád, že se vzbudila, ale nepamatuje si nic co se stalo ve vile. Takže si nepamatuje, že chodí s Marwem. Možná u ní mám ještě šanci. Hned jsem volal Dejvovi, ale jemu se dovolat to bylo fakt něco "Čau můžu u tebe dneska večer přespat?,, Dejvik zaraženě řekl "Asi jo a kde jsi teď?,, "Koukni se dolů braindeade a budeš hned vědět,, kouknul jsem se nahoru a viděl tam Dejvika v okně "Jasný hned ti otevřu,, tipnul jsem to a čekal až přijde. Po chvíli tu byl a hned řekl "Co tu vůbec děláš?,, Nějak se mi mu to nechtělo vysvětlovat tak jsem jen řekl "Byl jsem v nemocnici za Niky a potřebuju dneska někde přespat a tys byl první co mě napadl,, pustil mě dovnitř a ještě řekl "Ale pozor na mámu je dneska nějaký nasraná takže žádný blbý kecy jinak budem oba spát venku,, to je ještě horší než u mě doma kde mám ještě malou ségru.

*Večer*

Dejvik mi dal jídlo tak jsem to co nejrychleji snědl, protože jsem nic jinýho za celý den nejedl. Šel jsem se vykoupat a hned jsem se Dejvika ptal kde si můžu lehnout. On mi řekl, že zrovna není kde, ale když tak hodinu počkám tak si můžu lehnout na gauči. Přece nebudu hodinu sedět a nic nedělat tak jsem mu vlezl na počítač a začal hrát csko. Po víc jak hodině mi řekl, že už si můžu jít lehnout, ale moje odpověď byla "Až to dohraju,, dohrál jsem to a šel si lehnout na gauč. Moc se mi spát nechtělo, ale chtěl jsem, aby co nejdříve bylo ráno.

Pohled Marwa

Další večer kdy jsem nemohl usnout. Bylo teprve šest ráno a stejně jsem dneska musel k doktorovi, aby se mi podíval na ten prst jestli už je v pohodě. Tam se můžu stavit i za Niky takže zvládnu dvě mouchy jednou ranou. Ani jsem nesnídal jen jsem se převlékl a vyrazil pěšky do nemocnice. Byl ještě večer, ale mě to vůbec nevadilo. Cesta do nemocnice mi bude trvat tak hodinu. Dorazil jsem do nemocnice po sedmí hodině a šel hned na recepci "Dobrý den, můžu zajít za Niky?,, "Jistě je v pokoji 8 ve druhém patře,, hned jsem vyrazil po schodech nahoru. Zaklepal jsem na pokoj i když mi bylo jasný, že mi neodpoví. Vešel jsem tam a viděl, že se hýbe "N-niky?,, Ona se na na mě otočila a rozespale řekla "Ano Marwe?,, Začali mi téct slzy a šel jsem k ní. "To ses probudila dneska nebo kdy?,, zeptal jsem se jí, ale docela udiveně na mě koukala "Už včera když...,, Trochu mě vyděsilo když se zastavila, ale pak větu dořekla "Když přišel nějaký doktor, aby mě asi zkontroloval,, přišlo mi, že mi neřekla pravdu, ale já si hned utřel slzy a řekl jí "Co si všechno pamatuješ?,, Ona si něco řekla pro sebe a pak i mě "Jen že jste mě pozvali s váma do vily, ale asi jsem tam nebyla ani nevím jak dlouho jsem tu byla v bezvědomí. Nechceš toho po mě moc jen co jsem se probrala po ránu?,, "Máš pravdu promiň,, aspoň že si nepamatuje proč se jí to stalo. Budu jí to muset říct, ale je na to brzo."Tak já půjdu musím ještě k doktorovi pak se ještě stavím,, řekl jsme jí to a ona jen na mě koukala a řekla "Tak zatím ahoj Máro,, odešel jsem a šel ke svýmu doktorovi a přemýšlel jaktože mi doktoři nezavolali, že se probudila.

Pohled Niky

Zdálo se mi o tom jak mě Boťa držel za ruku a byly jsme někde v park, ale pak se to z Boťi změnilo na Marwa. Někdo ke mě přišel tak jsem otevřela oči a viděla tam Marwa. Bylo to jako v tom snu předtím tu byl Boťa a teď Mára. Hned se začal vyptávat a byl taky celý uslzený. Nevím co se mi stalo, ale byla jsem ráda, že za mnou přišel Marw. Po chvíli musel jít k doktorovi takže jsem tu zůstala se svýma myšlenkama sama. Zavřela jsem oči a přemýšlela, ale z toho mě po nějaký době vytrhl hlas Boťi? To už mám halucinace? "Niky!,,otevřela jsem oči a viděla tam Boťu "A-ano? promiň jen jsem přemýšlela,, on se jen pousmál a řekl "Ty ještě nemáš zabalený věci?,, V tom mi došlo, že jsme na to úplně zapomněla, ale než jsem něco stačila říct tak mi Boťa vzal všechny věci "Tak vstávej jde se domů,, vylezla jsem z postele, ale hned jsem sebou málem švihla kdyby mě nechytil "Koukám že tvoje nohy nějak nefungují,, zasmál se a posadil mě zpátky "Sice tě neunesu, ale můžu tě aspoň podpírat pokud vezmeš jednu tu tašku,, vzala jsem si jednu tašku a spolu s Boťou pajdala z nemocnice. "Dokud nebudeš stejná Niky jako předtím tak zůstaneš u mě doma. K tobě domů tě takhle nepustím,, řekl mi a já se začala červenat "Takže jdeme na vlak a k tobě?,, On jen přikývnul. Koupil mi lístek na vlak a pak už jsme jen čekali až přijede. Ve vlaku si sednul naproti mě a koukal skoro pořád do telefonu "Hele Boťo?,, on se na mě kouknul těma hezkýma očima "No?,, "Nevíš kde mám telefon? Já si totiž nepamatuju kde jsem si ho nechala,, spíš jsem ráda, že vůbec něco vím, ale jména a lidi si pamatuju, ale vzpomínky s nima mi jsou dost rozmazaný. "Asi se ti rozbil při tom pádu,, hned jsem na něj vyjeveně koukla "Jak jsem spadla nebo kde? Boťo musíš mi to všechno říct co se mi vůbec stalo?,, Vstala jsem na nohy, ale vlak zrovna začal brzdit takže jsem sletěla na něj. Snažila jsem se zvednout, ale byl tak blízko skoro jsem se nemohla pohnout. "Já ti to říct nemůžu,, sedla jsem si zpátky a koukla na něj a zrovna se lehce červenal. Nepamatuju si jestli jsem s ním chodila nebo ne, ale pokud ne tak to budu chtít změnit. Takhle se o mě stará a to mě skoro vůbec nezná. Nechápu proč mi nemůže říct co se mi stalo, ale aspoň mi trošku pomáhá tím, že je teď se mnou.

Hola guys mám tu po dlouhý době další kapitolu. Našla jsem si čas a měla jsem na to náladu tak snad se líbí. Jak se vám daří ve škole? Mě osobně moc dobře ne xd. Díkes za hvězdičky a zatím čus

1 775 slov