Otvíráš mi duši, boříš můj svět,
byla jsem poupě a teď už jsem květ.
Máš sílu rozbít moje vězení,
chci vědět, že se ráno rozední.
Jsi moje berla, když mám zas zlej den
a vyháníš zmatky z hlavy mý ven.

Koupu se v tvých myšlenkách, ožívám,
vím, že v nich jsem, když ráno procitám.

I když teď zrovna nejsi vedle mě,
v srdci jsi pořád se mnou, cítím tě.
Máš možnost ničit mě a taky hlát,
říkat mi pravdu, tím duši mi klát.
Překroč meze a vyjdi z mýho snu,
nechci se bát, že už znovu neusnu.