Ráno pofukoval jemný větřík a ve vzduchu bylo cítit oteplování.
Začínalo novolistí!

Zmijí šel navštívit Rosotlapku.
Vešel do školky. Ozývalo se tam tiché mňoukání.
Zmijí se rozhlédl po školce. V jednom rohu ležela Jizvoouška na boku a u ní se choulila tři malá koťátka.
Už se ti narodila koťata? Zeptal se Zmijí.
Jizvoouška přikývla a podívala se na svá koťata.
Zmijí přišel blíž. Dvě koťátka byla modrošedá a jedno bílé s černými flíčky.
Mají jména? Zeptal se Zmijí.
Mešík. Řekla a ukázala hlavou na černobílé kotě.
A tohle jsou Oceánek a Borůvčík.
Jedno z těch modrošedých koťat mělo bílou špičku ocásku.
Jsou krásná. Zašeptal Zmijí a odešel ze školky.
Rosotlapka ve školce nebyla. Pak si všiml Havranky jak sedí na mýtině. Její břicho se pěkně zakulatilo.
Vedle Havranky seděla Rosotlapka. Zmijí k nim přišel. Přivítal se s Havrankou a sedl si k nim.
Z léčitelského doupěte vyšel Uhlík. Srst měl zcuchanou, ocas táhl po zemi a hlavu měl skloněnou.
Uhlíku, co se stalo? Doběhl k němu Zmijí a pak Havranka.
Uhlík se na své rodiče podíval. Oči měl zakalené slzami.
Jalovčinka zemřela. Řekl a odvrátil se.
Havranka k němu došla začala ho  olizovat na hlavě, jako to dělávají matky malým koťatům.
Uhlík si sedl a uši měl úplně skolopené.
Zmijí ho obtočil ocasem.
Co se děje? Zeptala se Laní hvězda, která vyšla z doupěte.
Jalovčinka je mrtvá. Vysvětlil se zármutkem Zmijí a podíval se na nešťastného Uhlíka.
Je mi to líto. Řekla Laní hvězda Uhlíkovi.
Kočky se kolem nich začaly shromažďovat. Laní hvězda jim oznámila že jejich léčitelka je mrtvá.
Uhlík se už trochu uklidnil.
Přišla k němu Běluna a snažila se ho uchlácholit.
Zmijí přitáhl Jalovčino tělo na mýtinu.
Kočky k tělu přicházely a trucovaly.
Laní hvězda vyskočila na Plochý balvan.
Uhlíku. Řekla pevným hlasem.
Tvoje učitelka zemřela a je nám to všem strašlivě líto.
Je čas aby jsi se stal léčitelem ty.
Bude z tebe výborný léčitel. Umíš vše co léčitel potřebuje znát. Chválila ho Laní hvězda.
Ale já jsem tě otrávil! Zavřískl Uhlík se slzami v očích.
Byla to nehoda Uhlíku. Řekla mu něžně Laní hvězda.
Byl jsi tenkrát ještě mladý.
Teď jsi starší a tvůj osud je být léčitel. Vysvětlovala mu velitelka.
Ty to dokážeš. Povzbudila ho Běluna.
Všechny kočky začaly volat jeho jméno.
Uhlík se usmál.
Stanu se léčitelem. Souhlasil a podíval se do davu koček.
Tak pojď sem za mnou. Pobídla ho Hvězda.
Uhlík, nyní plný nové energie vyskočil na Plochý balvan za Laní hvězdou.
Hvězdný klane, přijmi tohoto kocoura jako nového léčitele. Zavolala Laní.
Uhlíku, tvé nové jméno je Uhel! Vykřikla.
Všechny kočky začaly hlasitě volat jeho léčitelské jméno.
Uhel se hluboce usmál. Byl nyní šťastný z nového začátku.

Stal se z něj léčitel.

Uhlík se stal léčitelem!
Jalovčinka byla podle mě taková nijaká postava, ale i tak si zaslouží úctu

Snad se kapitolka líbila a zatím čusák!