Koťata zrádce
Konalo se shromáždění a Zmijí měsíc vedl kočky ztichlým lesem.
Zastavil se a pohlédl do rokliny.
Všechny klany už tam byly.
Budete se od nich držet dál. Přikázal jim Zmijí měsíc a pomalu vyrazil dolů.
Zmijí měsíc vyskočil na Hvězdnou skálu.
Velitelé zbylích klanů už tam seděly.
Velitelé započaly shromáždění.
Mezi kočkami bylo cítit napětí.
První promluvil Motýlí měsíc. Mluvil agresivním hlasem a švihal ocasem.
Zmijí měsíc oznámil že je nový velitel ale jinak odmítl cokoliv jiného říct.
Kočky se začaly rozcházet, ale ke Zmijímu měsíci přiběhla kočka.
Zmijí měsíci! Zavolala na něj.
Zmijí měsíc se otočil a ostražitě kočku pozoroval.
Měla krátkou, béžovou srst s tmavšími tečkami a velké, kulaté břicho, páchla Ptačím klanem.
Je tu Žaluďák? Zeptala se s nérvórním pohledem.
Zmijí měsíc stále zůstal ostražitý.
Žaluďák je mrtvý. Přiznal.
Kočce se zůžily zorničky.
Cože? Zašeptala nevěřícně.
Byl to zrádce. Zradil svůj klan. Zasloužil si smrt. Syčel Zmijí měsíc a sklopil uši.
Bodlo ho u srdce.
Proč se ptáš? Zasyčel a přivřel oči.
Já...jenom tak... Zakoktala a užuž se rychle otáčela na odchod, tak ji Zmijí měsíc zastavil.
To jsou jeho koťata že? Zeptal se podezíravým a zárověň nepřátelským hlasem.
Kočka nepatrně přikývla.
Slib mi, že se těch koťat zbavíš.
Kočka se dívala na svoje tlapky.
Budou mít v sobě krev zrádce. Co jim řekneš když se budou ptát na otce? Že jejich otec byl zrádce z Kamenného klanu?! Výhružně švihal ocasem.
Kočka se zachvěla ale nakonec se tvrdým pohledem podívala Zmijímu měsíci do očí.
Slibuji že se jich zbavím. Slíbila a spěchala za svým klanem.
Zmijí měsíc se rozběhl zpět do tábora.
Liščí tlapa odvedla kočky ze shromáždění.
Jakmile došel tak si lehl do svého doupěte a usnul.
Uběhly čtyři dny a Zmijí měsíc seděl před svým doupětem a čistil si kožíšek.
Co jsi chtěl? Zeptala se Liščí tlapa s tázavým pohledem.
Konečně jsi přišla, chtěl jsem aby jsi vzala Žlutinku s Křídlíkem na lov.
Flíčka si myslí že Křídlík už by se měl stát válečníkem. Žlutinka by už mohla taky.
Liščí tlapa přikývla, vyzvedla si dva učedníky a vedla je pryč z tábora.
Zmijí měsíc si lehl a vyhříval se na dopoledním slunci.
Bylo teplé novolistí a kořisti dostatek.
Zmijí měsíci! Přiběhla s křikem Sýkorka.
Co se děje? Zbystřil.
U vchodu do tábora jsou koťata. Vypadají jako by se narodila asi před dnem. Vysvětlila.
Zmijí měsíc ihned vstal a následoval vystrašenou Sýkorku.
Sýkorka mu úkazala ocasem místo kde ta koťata měla být.
Zmijí měsíc se tam opatrně podíval.
Sýkorka měla pravdu.
U trsu kapradí se opravdu choulila u sebe dvě maličká koťátka.
Zmijí nasál jejich pach.
Nejsou cítit po žádném klanu. Vyhrkla Sýkorka.
Možná je tu nechal nějaký tulák. Usoudil Zmijí měsíc.
Co s nimi budeme dělat? Zeptala se Sýkorka a položila na koťátka svůj huňatý ocas.
Vezmeme je do tábora. Rozhodl.
Vezmi jedno já vezmu to druhé. Zmijí měsíc opatrně chytl jedno koťátko.
Jedno kotě bylo pískově zrzavé.
To druhé bíločerné s ocáskem jaký měly králíci.
Společně je odnesly do školky.
Ve školce ležela Prachobouře na zádech a spala.
Na druhé straně školky seděla Jizvoouška a umývala jedno z koťat.
Prachobouře? Zašeptal Zmijí měsíc.
Prachobouře se vzbudila.
Prachobouře, našly jsme tyto dvě koťata a mám na tebe prosbu. Postarala by jsi se o ně? Zeptal se vlídně Zmijí měsíc.
Prachobouře si koťata prohlédla a odfrkla si.
Omlouvám se, ale ne. Odpověděla.
Zmijí měsíc svoji neteř chápal že nechce přijmout cizí koťata, ale i tak ho to naštvalo.
Tak se o ně budu starat já. Nabídla se vesele Sýkorka.
Díky Sýkorko. Zmijí měsíc položil kotě na zem.
Sýkorka si lehla do rohu školky. Lehla si přímo na místo kde dříve lehávala Havranka.
Zmijí i přes stesk položil kotě k Sýkorčině břichu.
Kotě se začalo plazit. Přisálo se na Sýkorčino břicho a začalo sát.
To druhé udělalo to samé.
Tyto dvě koťata se budou jmenovat Šištička a Bambulička.
Zmijí měsíc vyšel ze školky.
Zrovna se vracela Liščí tlapa s učedníky.
Nesli hromadu úlovků.
Tak jak to šlo? Zeptal Zmijí měsíc své zástupkyně.
Výborně. Žlutinka je výborná v plížení a Křídlík umí dobře lovit ptáky. Vychvalovala si je Liščí tlapa.
To rád slyším. Dnes večer je jmenuju válečníky. Zavrněl.
Potřebujeme více válečníků a tak musíme urychlit jejich vícvik. Teď v období zelenolistí se narodí hodně koťat. Uznal a zalezl do svého doupěte.
Dost jsem zrychlila výcvik Křídlíka a Žlutinky Xd, ale je pravda že potřebují válečníky!
Jinak se tu objevila dvě záhadná koťátka😏
Uvidíme jak se zakombinují do děje...
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top