11 - Třeskutá zima, že, květinko? 3/3

Stál ještě chvíli ve dveřích, těžko se vzpamatovával z toho, že ho cizí holka jen tak políbila. Nakonec vchodové dveře zavřel a vydal se ji hledat. Zase seděla v křesle. Sirius nevěřícně kroutil hlavou, když usedal.
,,A ta whisky?" připomněla se Pansy po pár vteřinách.
,,Merlinezacomětrestáš!" zvolal Sirius. ,,Proč musíš bejt tak nesnesitelná?!"
,,Nesnesitelně vokatá?" odvětila sladce Pansy a mrkla na Siriuse jedním okem.
,,Okamžitě s tím přestaň, květinko! Nemám zájem o hry."
,,Škoda. Doufala jsem, že se mě pokusíte svést," odvětila Pansy.
Sirius si promnul spánky. ,,Tohle je zlej sen." Natáhl se po whisky, nalil sobě, pak pohlédl na Pansy. Ta se na něj usmála. Sirius na pár vteřin zavřel oči, pak jí taky nalil.
,,Děkuju," zahlaholila a natáhla se pro sklenku. ,,Tak na nás?"
Sirius si s ní nepřiťukl. Rovnou se napil.
,,Se asi v nebelvírský koleji slušnýmu chování neučí, co?"
,,Říká holka, která odmítá odejít z cizího domu," připomněl jí Sirius.
Pansy se zamyslela a uznale pokývala hlavou. ,,Pravda. Tak jsme si kvit."
,,No to teda nejsme!" osopil se na ni Sirius. ,,Já neudělal nic špatného! Jediný, co jsem chtěl, byla sklenka whisky..."
,,Kterou máte," skočila mu do řeči Pansy.
,,O samotě!"
Pansy zavrtěla hlavou. ,,O tom pochybuju," řekla spíš jen tak sama pro sebe a napila se.
,,Jak to myslíš?" zeptal se Sirius napůl naštvaně, že zpochybňuje jeho slova, napůl zvědavě, co ta holka vyplodí.
,,Myslím, že jste vůbec nechtěl pít o samotě. Když jsme sem přišli, nevypadal jste ani šťastně, ani spokojeně se svou samotou a chlastem."
Sirius mlčel. Na tohle nemohl nic odpovědět. Tak se napil mnohem víc než obvykle. Dolil si a znovu si lokl. Pansy ten pohled bodl u srdce. Trefila se do černého.
,,Nenávidím to tady. Nenávidím tenhle dům, nenávidím ten chlad, tu samotu," řekl Sirius.
,,Tak odjeďte."
Sirius se uchechtl. ,,A to jako kam, květinko?"
,,Co já vím... Třeba na Havaj."
,,No jasně, sám se vydám na Havajské ostrovy! Strávit vánoční svátky na pláži je vskutku tradiční."
,,A bejt doma sám a chlastat - to tradiční je?" opáčila Pansy.
,,Celej život jsem byl sám, takže to vlastně tradice je."
,,Myslím, že některé tradice by se měly měnit za vhodnější," doporučila mu a natáhla k němu ruku se skleničkou. Sirius se sice zamračil, ale dolil jí. ,,Já Vánoce nesnáším," řekla po chvilce mlčení Pansy. ,,Všichni jsou tak šťastní... Hnus."
,,Závist?" zeptal se.
Pansy pohodila rameny. ,,Možná." Zadívala se na Siriuse, dívala se mu tak dlouho do očí, až mu to bylo nepříjemné. ,,Je zvláštní pro změnu nic nepředstírat. Nemusím se snažit tvářit pyšně."
Siriuse to přiznání trochu vykolejilo. Netušil, co by se na to dalo říct.
,,Mám pocit, že vám můžu říct všechno," dodala. Siriusovi se rozbušilo srdce, ani netušil, proč to jeho duši tak potěšilo. Zahleděl se na hladinu whisky, když trochu stydlivě navrhoval: ,,Tak to bys mi asi měla tykat, květinko. Jsem Sirius."
Protože se bál její reakce a nedíval se na ni, neviděl, jak se Pansy usmála. A byl to krásný, upřímný úsměv. ,,Dobře, Siriusi." Sirius k ní vzhlédl, ale to už se Pansy tolik neusmívala, ani se na něj nedívala. Místo toho hleděla do krbu, kde dohoříval oheň. ,,Když mi nabídneš deku, zaplatím ti cestu na Havaj," řekla Pansy.
Sirius vstal, došel k truhle, ve které měl deky. Sehnul se k Pansy a přikryl jí nohy. ,,Nic mi platit nemusíš," ujistil ji a zadíval se jí do očí.
,,Ani polibkem to nemůžu splatit?" zeptala se skoro šeptem. Sirius se zahleděl na její rty a nedokázal odmítnout. Sklonil se ještě níž, zatímco Pansy pozvedla svou bradu, aby se k němu dostala blíž. Políbila Siriuse vřele a samotnou ji ta blízkost dojala.  Zalekla se toho, že by se mohla do toho muže zakoukat. Odtáhla se a zahnala slzy, které se jí draly do očí. ,,Měla bych jít," hlesla tichounce.
,,Prosím, nechoď," požádal ji Sirius a políbil ji na čelo. A ta dvě slova stačila k tomu, aby Pansy zůstala.


Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top