Existují dva druhy pocitů, které cítíte ráno, když se probudíte a otevřete oči.
Za 1. Vstáváte s představou o tom, jak moc perfektní celý váš den bude. To je druh pěkného vstávání.
A pak je tu to 2. kdy vám trvá nejméně 10 minut, než se vůbec dokážete donutit otevřít oči a pomocí něčeho, co by mělo připomínat chůzi, se přemístíte ven z vaší teplé, měkké a vyhřáté postýlky. To jsou ty horší rána.

A dnešní ráno bohužel nebylo to první.

Už několik minut jsem se marně přemáhala k tomu, setřepat ze sebe peřinu a doplahočit se do koupelny. Moje tělo se ale rozhodlo nespolupracovat, proto mi nezbylo nic jiného než dál ležet s hlavou někde mezi spánkem a plným vědomím.
Moje oči byli stále pevně nalepené na sobě, a v nejbližší době se zrovna naplánovali rozevřít. Proto jsem zvolila nejjednodušší řešení. Pokračovat ve spánku.

Sluníčko ovšem nebylo na mé straně a napalilo jeden se svých ohnivých paprsků rovnou do mého obličeje. Se zamrmlání jsem se automaticky převalila na druhý bok a z hluboka se nadechla ve snaze pokračovat se sladkém spánku. Moje čichové buňky ovšem napadla silná vůně výrazného, sladkého a hlavně pánského parfému.

Rychle jsem otevřela oči, a hned toho samozřejmě litovala. Ale to co jsem viděla vedle sebe mě překvapilo.
Pro jistotu jsem ještě zamrkala,abych si byla jistá tím, co vidím, ale i tak tam stále byl.

Havranově černé vlasy se mu každou chvíli třepetali ve vzduchu, to když z jeho pootevřených rudě červených rtů vyšel nepotřebný oxid uhličitý, a potetovaná hruď vyrýsovaná mohutnou stavbou svalů, vytvářeje tak z jeho těla velkolepý obraz, se mu zvedala v pravidelných intervalech, jako přesně nastavené hodiny.

Několik minut jsem jen facsinovaně pozorovala osobu ležící velde mě, se strachem, že kdybych se snad pohla, mohlo by se ono spící stvoření probudit.

Moje oči byli přilepené k jeho srdcovitým rtů, zatímco já opět přemýšlela, jak asi chutnají. Po pár minutách jsem se nakonec odhodlala a začala se pomalu přibližovat, stále nespouštějíc svůj pohled z jeho úst.

Ty se ale najednou z ničeho nic skřivily do pobaveného úsměvu.

,,Baví tě mě pozorovat.?" jeho hořce kakaové oči se automaticky střetli s těmi mými. Na tváři mu hrál stále pobavený ušklebek a hravě si zkousl spodní ret.

,,Ani nevíš jak moc.." úsměv jsem mu bez váhání oplatila.
Svoji dlaň jsem posunula na jeho zvládající se hrudník a začala konečky prstů obtahovat jeho vyrýsované svaly. Každý jeho sval zdobil nesmazatelný inkoust, který dohromady vytvářel dokonalou mozaiku. Byl to nezapomenutelný pohled.

,,Kolik je hodin..?" celým mým tělem projela vlna elektrického proudu, který malba svědomí jeho chraplavý hlas. Neuvěřitelně sexy chraplák.

,,Nevím..." se zívnutím jsem se otočila na druhou stranu postele a pohled upřela k malému svítícímu budík, který hlásal pár minut po půl osmé.

,,V kolik jsi to včera říkal, že bude ten budíček.?" natočila jsem hlavu zpátky k Zaynovi a věnovala mu významný pohled.

,,No v půl osmé..." zachraptěl a rozespale si protřel obličej.

,,Aha. V tom případě... nestíháme.!" vystartovala jsem z postele a rychle si přes hlavu přetáhla svoji mikinu, která se povalovala vedle postele.

,,Ale stíháme..." uchechtl se.

Jen jsem mu věnovala vražedný pohled a na chvíli se zaraženě zastavila. Cítila jsem se nějak divně.

,,Nechybí ti tohle.?" V Zaynově dlani se houpal krajkový kousek látky.
Překvapeně jsem vykulila oči a s nevěřícným úsměv se natáhla pro můj kousek spodního prádla.

Zaynova ruka ho ale odhodila k druhému konci postele, takže jsem musela místo jednoho kroku udělat rovnou čtyři.

Jednoduše jsem se pro onu černou podprsenku ohla, při čemž si Zayn neopustil plácnutí po mých hýždích, za což jsem mu věnovala jen vyčítavý pohled. Ten na něj ale  reagoval jen jeho typickým pobaveným úšklebkem.

Zakroutila jsem nad jeho reakcí hlavou a rozešla se rovnou ke dveřím. Z tich jsem jen nenápadně nakoukla ven a s přesvědčením, že mě nikdo neuvidí, rychle přeběhla do mojeho pokoje.

,,Dobré ráno..." potichu jsem otevřela dveře, ale když se můj pohled hned na to střetl s tím Liliiným, s falešným úsměvem jsem ji pozdravila.

,,Dobré.?" odpověděla mi trochu zaraženě ,,..jsi v pohodě...po tom včerejším, ehm večeru.?" zeptala se starostlivě, snažíc se tak přede mnou skrýt něco, o čem jsem jistě neměla nic vědět.

,,No...žiju. Už to ale nechci řešit.."těžce jsem polkla se vzpomínkami na včerejší večer.

,,Dobře.." věnovala mi vysoká brunetka milý úsměv a začala si pročesávat své dlouhé kaštanové vlasy.

,,A kde jsi vůbec spala...?" zeptala se po chvíli ticha, kdy já jen nečinně seděla na posteli s myšlenkami někde mezi včerejším večerem a dnešním ránem.

,,Já..no-" na chvíli jsem se zamyslela.  Vybavil se mi jeden okamžik ze včerejšího večera.

○ flashback ○

,,...takže...to mě vlastně vede k otázce. Jsi si jistá, že chceš, aby to takhle pokračovalo dál.?" jeho otázka mi zněla v uších ještě několik dlouhých vteřin, ale ani za tu dobu jsem si na ni nestihla odpovědět.

,,Behtany..." Zaynův naléhavý hlas, mě přerušil z přemýšlení.

,,Já nevím...." vydechla jsem těžce, stále se vyhýbají čokoládovým očím, které mě dozajista celou dobu bedlivě pozorovali.

,,Tohle sice nemá budoucnost, nehledě na to, že je to i zakázané, ale na druhou stranu je to něco nového. Je to souznění plné adrenalinu a nebezpečí. A nikdo neříká, že to musí být závazné.." až nyní jsem se odvážila zvednout pohled od pomačkaného flanelového povlečení.

Zaynovi oči naplňování jiskřičky.  Byl v nich plamínek plný očekávání a napětí. Ani on sám nejspíš nevěděl, jak na celou situaci reagovat.

,,Určíme si podmínky.." prolomil konečně ticho, které už tu dobrou chvíli trvalo, a věnoval mi lišácký pohled.

,,Za 1. Nikdo se o tom nesmí dozvědět." pozvedl přísně obočí. Jen jsem přikývla.

,,Za 2. Není to závazné."

,,A za 3. kdykoli by jeden z nás cítil, že už to dál nejde, nebo by si někoho našel, popřípadě by pochopil, že se díky tomu cokoli jiného v jeho životě bortí, skončí to."

,,Platí." oba jsem si podali ruku a já uznale přikývla. Zayn si mě hned na to vtáhl do silného obětí a začal okusovat můj ušní lalůček, což vedlo k mému dětinskému chechotání.

○ end of flashback ○

,,Bethany..slyšíš..?" lusknutí před obličejem mě probralo.

,,Ehm-co.?"

,,Jo...usla jsem na záchodech...asi jsem to přece jen nakonec s tim pitím přehnala.." moje profesionální lež vše zachránila a s rozhodnutím si ještě skočit do sprchy jsem se vytratila.

♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢
Hello guys.!!

Patří vám obrovské a masivní DEKUJI, protože jste překonali už 600 reads.!!!
Miluju vás ♡

○ Zayn má růžovou hlavu :oooo co si o tom myslíte..? Za mě styl Barbie :DD #BarbieStyle

○ Co říkáte na flashback...? Komentáře potěší a nakopnou do psaní :) a nezapomeňte si psát o věnování.!

With love

♡ nell_ b ♡