2. Vždy je lepší sladká lež než krutá pravda
Přesně jak si Stiles myslel. Tento školní rok bude úplně jiný. Nejen že jeho popularita pomalu klesá kvůli tomu, že nenávidí Dereka a dělá v jeho hodinách samé problémy, ale k tomu všemu mu jestě připadá, že se Scott více věnuje své drahé přítelkyni Kiře a jejich přátelům než jemu. Za celý první týden se s ním chvíli bavil jen Danny, a to jen proto, že musel.
Hold všichni Dereka milují a Stilesovi tak nezbývá nic jiného, než se buď přidat k ostatním a milovat ho stejně jako celá škola, nebo ho nadále nesnášet, ale všichni tak budou nesnášet jeho.
Právě teď se nachází ve své třídě a jen čeká na příchod svého ,,oblíbeného" učitele Dereka, zatímco ostatní se spolu buď baví, nebo se učí, aby byli před Derekem chytří. Stilesovi je ukradený, jak je před učiteli blbý, tak jen zírá do blba. Po několikati minutách nakonec Derek přijde a s úsměvem všechny pozdraví. Právě tento úsměv Stilese nejvíc provokuje. Myslí si totiž, že něco skrývá. Něco temného. Stiles na upřímné úsměvy nevěří, obzvlášť po smrti jeho matky.
„Omlouvám se, že jsem přišel pozdě, ale musel jsem zařídit pár věcí ohledně našeho prvního výletu," řekne se stálým úsměvem.
„Jakého výletu, pane učiteli?" zeptá se se skousnutým rtem Allison a Stiles jen protočí očima.
„Chci vás lépe poznat, takže pojedeme na dvoudenní výlet. Jedu s každou třídou, kterou učím poprvé, abych se s vámi více sblížil," odpoví mile Derek, přičemž udělá docházku.
„Dereku, proboha, nehraj si furt na nejhodnějšího učitele. Jen mě tím sere-" Nedořekne Stiles, když po něm Lydia hodí jablko.
„Nech toho, Stilesi. Varuju tě." zamručí a jelikož se na něj celá třída naštvaně dívá, jen si povzdechne a už radši mlčí. Nerad by se stal terčem šikany, jak jsou například šprti a školní podivíni.
„Pane učiteli, když máte tu možnost, nebojte se Stilese nechat třeba poškole." Usměje se „nevinně" Allison.
„To já nedělám, Allison. Každý má svůj názor," řekne na to Derek.
„Ale notak... Pokud ho nepotrestáte, bude si dovolat ještě víc než teď." Povzdechne si Liam a Stiles už se neovládne.
„Vždyť jste moje vtípky vždycky milovali!" vyhrkne přes celou třídu.
„Všichni jsme už dospěli. Taky bys měl," řekne na to Lydia a celá třída se začne smát. Tohle už je moc.
Z ničeho nic Stiles bezeslov vstane ze své židle a odejde ze třídy. Sedne si na schody, které jsou na chodbě a přemýšlí. Nechápe, jak mohl Derek všechny tak změnit. Všechno bylo v pořádku, dokud je nezačal učit matematiku.
Nejradši by Stiles vzal tu Derekovu růžovou učebnici matiky a narval mu ji do prdele, na kterou se Stiles dívá víc než do jeho obličeje.
„Stilesi, prosím, vrať se do výuky," řekne mužský hlas a Stiles hned pozná, že patří Derekovi.
„A co když nechci?" Odfrkne si Stiles a koukne na něj s provokativním úšklebkem, který Stiles používá hodně často, aby všechny naštval. Navíc rád provokuje.
„Věřím, že všechno bude brzy dobré." Usměje se Derek a položí ruku na Stilesovo rameno, což způsobí menší ucuknutí ze Stilesovy strany.
„Všechno bylo dobré, dokud jste nepřišel! Všechno jste pokazil! Nenávidím vás a nikdy se to nezmění!" zařve Stiles, který si vůbec neuvědomuje, co svými slovy může způsobit. Sám je člověk, kterému krutá pravda ubližuje a radši poslouchá sladké lži, ale zřejmě si myslí, že je jediný. Každý ale ví, že slyšet krutou pravdu je těžké pro všechny.
Poruchu ADHD taky nemá pouze on, i když si to myslí.
„Děkuju za upřímný názor, pane Stilinski," řekne bez jeho obvyklého úsměvu Derek a odejde zpět do třídy. Až teď si Stiles uvědomuje, co teď způsobil. Rychle tedy vstane a rozběhne se ke třídě. Když uslyší Dereka, začne poslouchat za dveřmi a ignoruje divné pohledy od studentů, kteří se chtějí ulít z výuky tím, že jdou se schovaným mobilem na záchod.
Jediné, co ho teď zajímá, je to, co Derek všem řekne. Pokud je kvůli němu přestane učit, tak by si měl Stiles začít chystat místo na hrob.
„Omlouvám se všem, kteří mají rádi moje hodiny, ale už vás nadále nebudu učit," řekne opět bez úsměvu a Stiles si povzdechne. Musí něco udělat.
„Ale proč?" zeptá se Danny a zadržuje slzy, stejně jako všechny holky ve třídě.
„Nechci vám říkat důvod. Klidně si teď dělejte, co chcete a já se jdu domluvit na tom, že bych místo vás učil matematiku čtvrťáky," zamumlá. "Rád jsem vás všechny poznal," dodá a odejde. Stiles hned zareaguje.
„Prosím, nesmíte odejít! Všechno tím jenom zhoršíte! Určitě všichni zjistí, že za vás odchod můžu já a-" Nedořekne, protože ho přeruší Scott.
„Za to můžeš ty?! Co jsi mu udělal?!" Tak naštvaného Scotta Stiles ještě nikdy neviděl, a to se znají od školky. Hned za nimi přijde zbytek třídy a všichni naštvaně zírají na Stilese. Derek mezitím radši odejde, protože by se před nimi nechce rozplakat.
„... Jak moc stojí hrob na hřbitově Beacon Hills?" zeptá se Stiles, když ví, že ho všichni zabijou.
„O to se nemusíš starat. Ty si nezasloužíš hrob ale popelnici!" zařve Kira, kterou též Stiles nikdy neviděl tak naštvanou. Ani když má krámy.
„Nebojte se, já Dereka přemluvím, aby neodešel, jasný?!" Ještě před týdnem by ho ani nenapadlo, že tohle řekne, ale teď nemá na výběr. Jsou schopní ho v té popelnici pohřbít zaživa. „A pokud se mi to nepovede, dejte mě prosím do popelnice s papíry, abych se tam nenudil," řekne a všichni jen protočí očima. „No, co?"
„Běž!" zařvou všichni současně a Stiles radši jde. Celou cestu si mumlá pod nosem nadávky a současně vymýšlí, co Derekovi řekne. Omluva asi bude nejlepší, ale to Stiles neumí. Musel by se hodně snažit, aby dokázal říct jednoduché 'omlouvám se'.
Po chvilce dojde k jeho kabinetu a zaklepe. Derek chvíli neotevírá, protože se musel upravit, aby ten kdo přišel, nepoznal, že plakal a otevře až po třech minutách.
„Co potřebuješ?" zeptá se jen a Stiles vejde dovnitř. „Ano, můžeš jít dál," řekne sarkasticky Derek a zavře za ním dveře. Podívá se na Stilese, který sedí na jeho stole a čeká, co řekne.
„Omlouvám se," zamumlá Stiles skoro neslyšně a ani se na něj nepodívá.
„Za co? Měl jsi pravdu a máš právo říct svůj názor." Pokrčí rameny Derek.
„Byla to chyba. Jen jsem byl prostě naštvaný a neudržel jsem se. Opravdu mě to moc mrzí," zopakuje Stiles a tentokrát se na Dereka podívá s mírným úsměvem. Teď je Stiles rád za hodiny herectví, které měl na základce.
Derek se nad tím jemně zasměje. „Dobrá, Stilesi. Vrátím se. Ale na ten výlet pojedeš," řekne konečně s jeho úsměvem a Stiles si povzdechne.
„Dobře," řekne nakonec a modlí se, aby už mohl odejít. Jeho modlitby byly vyslyšeny a po chvilce se oba vrátili zpět do třídy.
Teď Stiles doufá, že už na něj nejsou všichni tak naštvaní, i když ví, že na to jen tak nezapomenou a taky doufá v to, že už nebude muset opakovat slova, která řekl Derekovi v kabinetu.
________________________________________
Tak a další kapitola je na světě ❤
Měla vyjít už dřív, ale z osobních a zdravotních důvodů jsem ji dopsala až dnes, i když jsem se na to necítila ani teď ❤
Zda najdete nějakou chybu, tak mi prosím napište ❤
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top