17. Nový domov, nový spolubydlící, nový začátek
„Proč mi spíš u dveří od pokoje?" zeptá se pobaveně pro Stilese naprosto neznámý kluk jménem Theo, čehož se Stiles trochu lekne. Prohlédne si ho od hlavy k patě.
„Je to i můj pokoj, takže mám na to právo, idiote," zamumlá Stiles a vejde do pokoje. Theo se samozřejmě vydá hned za ním.
„Takže to ty jsi ten můj nový spolubydlící? Asi bych si měl dát pozor na mou prdelku, že?" Uchechtne se a sedne si na kraj své postele.
„Co to meleš?" zeptá se mírně naštvaně Stiles a prohlíží si nepořádek v jejich pokoji. Připomíná mu to jeho pokoj doma, takže to neřeší a lehne si do své postele.
„Znásilnil jsi svého učitele. Mám z tebe upřímně strach." Zasměje se Theo a napije se svého čaje, pro který si předtím šel.
„Nejsem žádný sexuální maniak, kurva," zamručí a Theo chvíli mlčí. „Za co tu jsi vlastně ty?"
„Já?" zeptá se Theo a ukáže na sebe.
„Ne, Homer Simpson." Protočí očima Stiles.
„Ale Homer je kreslená postava," řekne nechápavě Theo a Stiles se plácne do čela.
„Na blbou otázku blbá odpověď, že? Koho jiného bych se asi ptal, když jsme tu jen my dva?!" Povzdechne si flustrovaně Stiles. Už tuší, že to tady bude asi ještě těžší, než si myslel.
„Ahaa!" Zasměje se Theo. „Já jsem tady kvůli častým krádežím,"
„To tě sem dali jen kvůli krádežím?" Nadzvedne obočí Stiles. Myslel si, že tu bude potkávat hlavně nezletilé násilníky.
„Kradl jsem peníze, mobily a takové ty cennosti lidem ve škole," dodá Theo, čemuž se teď Stiles docela diví. Neřekl by to do něj.
„A to jako proč?" zeptá se Stiles. Opravdu ho to zajímá.
„Pro jednoho kluka, který mě vydíral. Nikdo mi to ale bohužel nevěřil, tak... jsem tady." Pokrčí rameny Theo a Stiles radši jen přikývne.
„A... Tobě je to jedno? Že tu kvůli němu musíš být, zatímco on si užívá někde venku na svobodě?"
„Upřímně? Ano, je mi to jedno. Musím být za své činy potrestán. Ten kluk vlastně skoro nic neudělal," vysvětlí Theo a dopije svůj čaj.
„Ale vždyť-to je jedno." Povzdechne si Stiles a ozve se hlášení.
„Všichni okamžitě vypadněte z pokojů a dostavte se do jídelny, smradi!" zařve žena, čehož se Stiles docela lekne.
„Radši pojď, nebo budeme mít problém." Uchechtne se Theo a dotáhne Stilese do jídelny, která vypadá, jako by v ní nikdo několik let nebyl. Prostě hnus.
„A tady se jako... jí?" zeptá se znechuceně Stiles a vybírá si nějakou aspoň trochu čistou židli.
„Ano, tady se jí," odpoví stručně Theo a sedne si k němu. Stiles tak tak stihne shodit bramboru ze židle, aby ji Theo nerozsedl. „Děkuju,"
„Navštívila tento ústav někdy inspekce?" zamumlá Stiles. "Máš zač,"
„Co já vím." Uchechtne se Theo. „To bylo hnusný,"
Stiles si jen povzdechne a chvíli zírá do stolu, než mu něco dojde. Na tohle by nepřišel ani Einstein.
„My jsme si asi nevzali oběd," řekne Stiles a cukají mu koutky.
„Aha?" Zasměje se Theo a nakonec se Stiles taky jemně zasměje. Rychle si tedy jdou pro oběd a poté se vrátí zpět na místo.
„Vypadá to jako zvratky," řekne znechuceně Stiles a prohlíží si své jídlo.
„Neboj se. Ono to jen tak nevypadá, ale i chutná." Zasměje se Theo a začne jíst.
„Jak to můžeš dát do pusy?" zeptá se nechápavě Stiles
„Síla zvyku." Pokrčí rameny Theo a jí i dále.
„Na tohle se zvyknout nedá. Tohle je prostě hnus." Zakroutí hlavou Stiles.
„Pokud nechceš umřít hlady, tak jez. Nic jiného tady nedostaneš," zamumlá Theo a Stiles přece jen kousek ochutná. Následně to ale vyplivne.
„Nic hnusnějšího jsem nikdy nejedl a to jsem jednou snědl pizzu ze země na veřejných záchodech,"
„Tak se vyspi s jednou z kuchařek a třeba ti dá něco lepšího." Uchechtne se Theo a Stiles se zamyslí. Někdo na takové odreagování by se mu hodil. Kromě postarších zkušených kuchařek se zde totiž nachází i mladé kuchařky, které teprve nedávno odmaturovaly. Navíc by pak mohl dostat dobré jídlo. Bezeslov tedy vstane a jde. „Nemyslel jsem to vážně!" Zpanikaří hned Theo, ale už je pozdě.
„Ahojky, dámy. Co takhle říkáte na nějakou vášnivou noc?" Ušklíbne se Stiles a hned k němu přijde mladá a atraktivní kuchařka.
„A co za to?" Skousne si ret.
„Poživatelné jídlo pro mě a mého spolubydlícího," zavrní Stiles a mladou kuchařku najednou odstrčí jedna šedesátiletá a silnější dáma.
„Já bych to brala." Zazubí se, přičemž jí málem vypadne zubní protéza z pusy a Stiles se nad tou představou otřese. Vrátí se tedy rychle k Theovi, než ho stihne znásilnit a sedne si. Theo mezitím umírá smíchy.
„Čemu se jako směješ?" zamumlá Stiles a radši začne jíst ten hnus.
„Pro-promiň! Ale je to strašně vtipný!" Směje se dál a Stiles po něm hodí tu bramboru, kterou mu předtím oddělal ze židle. „Ale fuuuj." Hned ji ze sebe sundá.
„Tohle... je vtipný." Ušklíbne se Stiles a Theo se uchechtne. Když se oboum po chvilce podaří sníst ten blivajz, odnesou talíře a vrátí se do jejich pokoje, kde si Stiles hned začne vybalovat všechny věci, aby našel svou peněženku, která je určitě někde úplně dole. Kufr mu sice balil jeho táta, ale schválně ho sbalil tak, jak to dělává Stiles. Proč by se snažil, když Stiles se taky nesnaží?
„Nechceš pomoct?" zeptá se Theo a sundá si Stilesovy boxerky z obličeje, když je na něj Stiles bezdůvodně hodí.
„Nesnáším, když se mi někdo cizí hrabe ve věcech," odpoví Stiles a po chvilce najde svou peněženku.
„Dobře, no." Pousměje se Theo a Stiles si zkontroluje, kolik má peněz.
„Rád bych něčím zapil ten hnus," řekne Stiles a podívá se na Thea.
„Dovedu tě k automatu." Usměje se Theo vyjdou z pokoje. Automaty od jejich pokoje nejsou daleko, tak jsou po chvilce u nich a Stiles si koupí kafe.
„Divím se, že tu mají automaty," zamumlá Stiles.
„To já taky. Beztak do toho něco dávají," Uchechtne se Theo a Stiles se zasměje.
„Ty seš blbej,"
„Děkuju." Zasměje se Theo a Stiles si vezme kelímek. Napije se. „Chutná?"
„Kupodivu ano," odpoví Stiles a sedne si na židli, která je na chodbě. Theo si sedne za ním. „Upřímně jsem rád, že jsi na pokoji se mnou. Bude tu sranda." Usměje se Stiles.
„Taky jsem rád. Ukážeme všem, kteří nás sem poslali, že nás sem poslali za odměnu." Zazubí se Theo.
„No, to nevím. Až tak super to tady určitě nebude." Uchechtne se Stiles.
„To máš pravdu, no. Zítra ti začne práce. Každý tady musíme vykonávat nějakou práci. Navíc je tu normálně i škola, přednášky o slušném chování a další blbosti," vysvětlí Theo.
„Aha... Ale tak... můžeme to aspoň předstírat, abychom je naštvali," Zasměje se Stiles.
„To můžeme." Zasměje se Theo a když Stiles dopije kafe, Theo mu udělá exkurzi celé budovy.
________________________________________
Tak jsem se po dlouhé době zase pokusila o novou kapitolu... ❤ Omlouvám se za chyby a taky za to, že je to asi moc šup šup, ale řeším teď nějaké problémy v osobním životě a nejde mi moc psát, i když mi právě na odreagování pomáhá se rozepsat... Ironie, že? Ale tak... snad to chápete... ❤
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top