„Stilesi, vstávej. Dnes máš první terapii s Derekem," oznámí Noah a lekne se, když neuvidí v posteli Stilese. „Stilesi?" Začne ho hledat a po chvíli ho najde v koupelně.

„Už jdu!" zamručí Stiles, který klečí u záchodu.

„Ty jsi zase pil?!" naštve se Noah a vlepí mu menší facku, ale hned toho začne litovat, když ucítí, že je Stiles horký a potí se.

„Vždycky si o mně musíš myslet jen to nejhorší. Jak taky jinak, že?" zamumlá Stiles a utře si pusu. Spláchne záchod a s pomocí Noaha vstane.

„Omlouvám se, broučku." Povzdechne si Noah a dovede ho do pokoje.

„Neříkej mi tak." Protočí očima Stiles a lehne si do postele. Noah doufá, že  když je teď Stiles nemocný, bude se chovat mile a roztomile jako vždy, když je nemocný. Cítí se pak konečně aspoň chvíli jako skutečný rodič.

Ne, že by byl rád, že je Stiles nemocný... I když... možná trochu ano.

„Dnes zůstaneš doma a tu terapii domluvím na jindy," rozhodne Noah a změří Stilesovi teplotu. „38,6." Povzdechne si a Stiles začne náhle zvracet. Noah hned zareaguje a podá mu kýbl. „Je ti moc špatně?" zeptá se se starostí v hlase Noah a Stiles jen kývne.

„Je mi jako když jsem prohrál sázku a musel jsem olíznout veřejný záchod." Zakňučí Stiles a Noah se nad tou myšlenkou otřese.

No, fuj.

„Neboj se, dnes budeš odpočívat," řekne Noah a podá mu prášek a horký čaj. Stiles prášek hned bez jakýkoliv řečí zapije a lehne si. Noah ho přikryje po krk a dá mu na čelo studený obklad. Zřejmě už Stilesova drzost a arogance na chvíli skončila.

„Už chci spát." Zakňučí Stiles a Noah kývne. „Dobře." Políbí ho na tvář a radši ho celou dobu kontroluje. Mezitím se i domluví s Derekem na jiný den terapie a rovnou omluví Stilese ve škole.

I když ho Stiles někdy... tedy... vždy... štve, tak ho samozřejmě jako správný otec moc miluje a udělá cokoliv, aby byl v pořádku. Proto ho napadne zavolat Melisse, tedy matce Scotta, aby se na Stilese podívala, protože je doktorka v nemocnici Beacon Hills. Noah má Melissu moc rád a všichni se vsadili, že jednou skončí spolu. Tedy... Aspoň ti, kteří ví, že spolu nechodí. Proto se teď dlouho neviděli a jen si volali. Teď jde ale o Stilese, tak je čas na změnu.

Chvíli trvalo, než se Noah odvážil, ale nakonec to dokázal a po hodině přišla Melissa k nim domů.

„Ahoj, Melisso. Rád tě zase vidím." Usměje se Noah a pustí Melissu dovnitř.

„Ahoj. Taky jsem ráda, že se mi konečně nevyhýbáš." Ušklíbne se Melissa a Noah hned zareaguje.

„T-to není p-pravda! J-já se ti nevyhýbal!" brání se a Melissa se jen zasměje.

„Tak kde je Stiles?" zeptá se a Noah ji k němu zavede.

„Stilesi, vstávej. Melissa tě zkontroluje," řekne jemně Noah a lehce zatřese se Stilesem, aby se probudil.

„Prooč?" zakňučí ospale Stiles a sedne si. Promne si oči a na oba se nechápavě podívá.

„Ahoj, Stilesi. Jen tě prohlédnu a zase můžeš spát, ano?" řekne Melissa a Stiles jen kývne. Kontrola trvá asi deset minut.

„Vypadá to pouze na nějakou virózu. Stačí pár dní odpočinku a zase budeš v pořádku," řekne klidně Melissa, ale Stilesovi je to ukradený a znovu usne. Noah ho přikryje po krk a s Melissou odejdou z pokoje.

„Musím se vrátit zpět do nemocnice. Kdyby něco, zavolej." Usměje se Melissa a políbí ho na tvář.

„T-tak a-ahoj," řekne s rudými tvářemi Noah a Melissa se jemně zasměje.

„Ahoj," řekne s úsměvem Melissa a odejde. Noah chvíli jen zůstane stát u dveří, ale pak jde radši za Stilesem.

Celý týden se pak o něj stará jako o miminko, protože tak se nemocný Stiles vždy chová. A Noahovi to vyhovuje. Sice se o něj musí více starat, ale nějakým způsobem má klid. Proto ho napadlo, že až bude Stilesovi trochu lépe a nebude moct nikoho nakazit, domluví tu schůzi, aby to s ním neměl Derek tak těžké. Jelikož se teď Stiles chová normálně, Derek by si s ním mohl v klidu promluvit.

„Dobrý den, pane Stilinski. Tak jsem tady," pozdraví s úsměvem Derek a Noah ho pozve dovnitř.

„Dobrý den, jsem moc rad, že jste si udělal čas a přišel jste se pokusit pomoct mému synovi. Opravdu si toho vážím," řekne s úsměvem Noah a Derek si vyzuje boty, aby Noahovi nepřidělával práci s mytím podlahy.

„To je v pořádku, nemusíte děkovat. Udělám všechno, co bude v mých silách. Bude ale muset spolupracovat i Stiles." Povzdechne si Derek a Noah chápavě přikývne. Bude to ještě hodně těžké.

„Tak pojďte, zavedu vás k němu. Dáte si kávu? Nebo něco?" zeptá se Noah a dojdou ke Stilesovi.

„Ne, děkuju," odpoví s úsměvem Derek.

„Dobře, tak... můžete jít." Pousměje se nervózně Noah a Derek vejde do Stilesova pokoje, který si prohlédne. Zavře dveře a hned ho zaujmou plakáty se Star Wars. Tohle by do něj neřekl. Jinak má na zdech polonahé ženy a celebrity, což už docela chápe. Co ho nejvíc převapilo, je velká knihovna a jako velký knihomol by si hned něco přečetl, kdyby před sebou neměl velkou výzvu. Pomoct Stilesovi.

Když se na něj podívá, ani se mu ho nechce budit. Spinká tak roztomile, a k tomu všemu se dokonce tulí k plyšáčkovi, což je pro Dereka taky velké překvapení. Nakonec ho ale jemně probudí a Stiles se ho trochu lekne.

„Ahoj, Stilesi. Můžeš zůstat v posteli, ale potřebuju si s tebou promluvit. S tvým tatínkem jsme se domluvili na první terapii," vysvětlí s úsměvem Derek, který teď musí být milý za každých okolností.

„Dobrý den... Aha... Dobře," řekne bez jakýchkoliv urážek Stiles a sedne si na postel. Chce se změnit, aby ho měli zase všichni rádi, a to bez Dereka asi nezvládne. Ani bez jeho otce.

„Takže... Dnes začneme pouze rozhovorem. Zeptám se tě na pár otázek, abych věděl víc a příště to spolu probereme, ano?" řekne Derek a Stiles kývne. Derek si tedy vytáhne blok s propiskou a začne. „Kdy a jak zemřela tvá matka? Omlouvám se, ale některé otázky budou osobnější,"

„Jmenovala se Claudia a zemřela v mých deseti letech na frontotemporální demenci," vysvětlí Stiles s prázdným pohledem a Derek si to zapíše. Je mu Stilese líto.

„Jak jsi to zvládal?" ptá se dál Derek.

„Špatně. Když jsem se to dozvěděl, nechtěl jsem s nikým mluvit a uzavřel jsem se před celým světem. Pak to bylo i přes všechny psychology jen horší a horší. A teď jsem kvůli své blbosti ztratil všechny přátele." Povzdechne si Stiles a Derek si to opět zapíše.

„Když jsme u těch přátel, Scott je asi tvůj nejlepší kamarád ze všech, že?"

„Ano, je. Známe se už hodně dlouho díky našim rodičům. Považuju ho za bratra. Teď už je to ale spíše pouze můj bývalý nejlepší kamarád," zamumlá smutně Stiles a Derek ho pohladí po vlasech. Asi už si to Stiles všechno uvědomuje.

„Bude to zase všechno dobré, ano?" Usměje se Derek a takhle pokračují až do večera. Stilesovi se díky Derekovi hodně ulevilo, když se se vším svěřil.

„Pro dnešek je to všechno. Vyspi se a brzy se uzdrav. S tvým tátou se domluvím na další terapii." Usměje se Derek a vstane.

„Děkuju vám," poděkuje s jemným úsměvem Stiles a zase si lehne.

„Nemáš vůbec zač a tykej mi, když budeme mít terapie. Bude to lepší." Usměje se a Stiles kývne.

„Tak ahoj,... Dereku." Usměje se Stiles.

„Ahoj, Stilesi." Usměje se Derek a odejde za Noahem.

„Tak co?" zeptá se hned se starostmi Noah.

„Zvládneme to. Stiles je šikovný kluk," odpoví s úsměvem Derek a Noah si oddychne.

„Děkuju," poděkuje Noah a vyprovodí Dereka.

„Nemáte zač. Další terapii by mohl mít třeba příští týden," navrhne Derek.

„Dobře... Nashledanou." Pousměje se Noah.

„Nashledanou." Usměje se Derek a odejde.

Teď už jen Noah doufá, že Stilesovi opravdu Derek dokáže pomoct.

Přece jen to slušné chování Stilesovi po nemoci zase zmizí.

Nebo ne?

________________________________________

O 200 slov více než normálně, takže dvakrát tolik chyb! 😱😅❤