Koukl na hodiny.
,,Sakra, to už je dvanáct?" zeptal se. Z poloviny už jsem spal. Ležel jsem na gauči u filmu a cítil, jak se mi zavírají oči. Přestal jsem vnímat okolní svět. Něčí paže mě vzaly pod krkem a pod koleny. Následně mě dotyčný odnesl někam pryč. Asi mě odnesla Pepper...

Probudila mě známá vůně. Vůně palačinek. Otevřel jsem oči a posadil jsem se. Nebyl jsem ve svém pokoji doma... Stáž u Starka, oblek, film, spaní... Jsem u Starka! Rozhlížel jsem se. Zvedl jsem se z postele a položil jsem své nohy na zem. Zastuděly mě. Po chvíli co jsem si zvykl, jsem se pomalými kroky vydal ke dveřím. Otevřel jsem a ocitl jsem se na chodbě. Na zdi naproti mě stálo:  Koupelna< >Kuchyně
Vydal jsem se směr kuchyně. Za sporákem stál pan Stark a vařil... Nebo spíš demoloval.
,,Chcete pomoc?" zeptal jsem se. Záporně zavrtěl hlavou. Bylo deset.
,,Pane Starku, škola!" vykřikl jsem.
,,Hopsale, je víkend..." rozmáchl rukama.
Prohrábl jsem si vlasy. Petere, ty jsi génius... To bylo tak úžasně trapný...
,,A jo..." sedl jsem si ke stolu. Postavil přede mě něco, co měly být palačinky. Bylo to ale připálený. Rejpnul jsem do toho znechuceně vidličkou.
,,Nevypadá to nejlíp, ale chutná to dobře." řekl. Já bych to ani neřekl.. Ochutnal jsem to. Vážně to nebylo zas tak zlý.
,,Pane, přede dveřmi stojí May Parkerová." ozvlas se hlas umělé inteligence.
,,Mám ji pustit?" zeptala se.
,,Jo, pusť ji." řekl pan Stark a pustil se do jídla. Za chvíli se ve dveřích objevila May.
,,Mohu s vámi mluvit, pane Starku?" zeptala se. Pochopil jsem, že chce, abych odešel. Zvedl jsem se od stolu a šel jsem do jiné místnosti.

Tony
,,O co jde?" zeptal jsem se.
,,O co jde?!" vyjela po mě. To mi ještě scházelo...
,,Co to s Peterem provádíte?! Je od modřin a navíc nech-" ,,Je to Spider-Man. Tohle k jeho práci patří!" rázně jsem ji přerušil.
,,Ale nemusí mi domů chodit celý strhaný! Máte rozum?!" křičela.
,,Ano, mám." řekl jsem klidně a nalil jsem si whiskey.
,,Nedáte si?" zeptal jsem se.
,,Děláte si legraci?!" hysterčila.
,,Ne.." řekl jsem a napil jsem se.
,,Nemůžete ho pouštět do nebezpečných akcí!"
,,Ale on je pro ně přímo stvořený!" vykřikl jsem.
,,Petere, pojď sem." řekla May. Přišel k nám. Popadla ho za zápěstí a odvlekla ho domů.
Chudák kluk... Lituju takových lidí, jako je on. Má hysterčivou tetu, která by mě nejradši umlátila pánvičkou...