Chapter 3
,,Chci svojí propisku...." Překvapeně se na mě otočí.Hned jak si uvědomí že tu opravdu stojím,nadhodí úšklebek. ,,Ale no tak Venus.Trochu úsměv ne?" Proč mi sakra tyká? ,,Až mi vrátíte popisku." ,,Až se usměješ...." Musí být tak roztomilý? ,,Hele,vůbec vás neznám,a jediné co chci,je aby jste mi vrátil propisku." Hned co to dořeknu ke mně natáhne ruku. ,,Maxmilián,a laskavě mi tykej,zas tak starej nejsem. Vlastně sme vrstevníci." Ruku,ačkoliv nerada,příjmu. ,,Tak vrátíš mi tu propisku?" ,,Možná....."
Tenhle kluk je jedna velká záhada. ,,Co chceš?" ,,Večeři?" ,,Ale no tak...Myslíš si že s tebou půjdu jen tak na večeři? Ani nevím o kolik si starší.Můžeš být, klidně nějakej masový vrah,či něco podobného....." Začal se smát.Mně to moc k smíchu nepřipadá. ,,Dobrá.Tak navrhují abysme se před večeři poznali. "
Podívala jsem se na hodinky. ,,Na ten lísteček si nenapsal přesný čas...Přišla jsem po práci,jak dlouho tu čekáš?"
,,Je to důležité?"
,,Ano.Ano to je."
,,Jsi moc zvědavá Venus."
,,Neříkej mi tak."
,,Tak jak ti mám říkat?
Zdá se mi to?A nebo se nějak moc přiblížil?
Kamaráde brzdi.Neznámé se ani půl hodiny....
,,Vee."
,,Prostě jenom Vee?
,,Jo.Prostě jenom Vee."
,,To asi nepůjde...."
Neuvěřitelné.Ten kluk je neuvěřitelný. Drzí,sebejistý,egoista.
Rozešel se směr nedaleké parkoviště. ,,Tak jdeš Venus?" Mám snad na vybranou?Chci svojí propisku.
Společně dojdeme na parkoviště,a Max,zamíří k,rozhodně ne,levnému autu. ,,To je tvoje?" ,,Už to tak bude." Snad nečeká že si nasednu?!
Moment....Chci zpátky pripisku.Takže musím...
SAKRA.
,,Tak se ptej." ,,Fajn....Kolik ti je let?" ,,Dvacet jedna." ,,Pracuješ?" ,,U strejdy ve firmě." Další chlápek z firmy...
Stále jsem měla nutkání zeptat se ho na jeho tetování....
Ale,To by bylo asi hodně drzé.
,,No tak,Venus.Já vím,že se na to chceš zeptat.Celý večer.V autě sis kousala ret,a neustále bloudila pohledem po mém těle....Tak se prostě zeptej."
Číšník před nás postavil dezert,a byl zase fuč.
,,Fajn.Proč jich máš tolik?" ,,Potřebuju si pamatovat určitý chvíle." ,,A to mají všechna nějaký význam?" ,,Samozřejmě."
,,Chtěla bys vědět jaký?"
,,Možná....." Nahnul se přes stůl ke mně.
,,Tak mě polib."
Je to slabé dneska.
Omlouvám se.Ale je toho teď nějak moc.V pátek je vysvědčení,a já mám asi chřipku....Pardon.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top