Crrr! Ten zvuk slyším, každé ráno v 6:00, každý den kromě víkendu. Bylo pondělí a já zase musela do školy. Naštěstí už brzo měly být prázdniny. Rukou jsem se ohnala po otravném budíku, abych ho vypnula. Zvuk ustal a já nerada vylezla z postele. Zamířila jsem do koupelny. Umyla jsem si zuby a pak se převlékla z mého krásného pyžama do riflí, bílého tílka a hodila na sebe černou bundu. Poté jsem si na oči dala řasenku, stíny, lesk na rty, make-up a učesala vlasy. Zamířila jsem zpět do pokoje, když v tom na mě máma z kuchyně zařvala:"Běž vzbudit Emily."Místo do své ložnice jsem šla do pokoje své mladší sestry Emily. Otevřela jsem dveře a ona stále ležela v posteli přikrytá peřinou, kterou si přidržovala u hlavy. Sedla jsem si na okraj postele a rukama peřinu stáhla níž. Pak jsem se ze sebe snažila dostat vlídným tónem:"Vstávat, je pondělí. Jde se do školy."Emily se otočila a ospale se na mě podívala. Věděla, že protestovat, aby mohla ještě chvíli ležet by bylo marné, a tak vylezla z postele ven a zamířila rovnou do koupelny. Konečně jsem mohla jít do pokoje a nachystat si věci do školy. Vytáhla jsem ze šuplíku ve stole sešity, které jsem na dnešek potřebovala. Poté jsem na židli položila svou světle hnědou školní tašku, do které jsem je vložila. Nakonec jsem do tašky přihodila pouzdro, zapnula ji a vyšla z pokoje do kuchyně, kde máma chystala snídani a svačinu."Vzbudila jsi Emily?"zeptala se mě jako každý den.

"Taky ti přeji dobré ráno. Je v koupelně, takže tu bude přibližně za minutu," odpověděla jsem jí. Máma se na mě podívala a pak na stůl položila talířek, ke kterému si sedla. Na kulatém stole byly celkem tři talíře a k nim tři hrnky s čajem. Na talířích leželi namazané kousky chleba s máslem a šunkou. Přisedla jsem si ke stolu. V břiše mi kručelo a já si uvědomila, že mám děsný hlad. Hladově jsem se zakousla do chleba na mém talíři. Dveře od koupelny se otevřely a z nich vyšla Emily.

"Dobré ráno,"řekla unaveně a přisedla si k nám ke stolu. Rychle jsem dojedla chléb a vypila čaj. Máma už dojídala a Emily ani pořádně ještě nezačala. Vzpomněla jsem si, že dnes máme tělocvik a tak jsem se rychle  vrátila zpět do pokoje, otevřela skříň, vzala z ní černý nátělník s tepláky a přihodila to do tašky,  s kterou jsem se vrátila zpět do kuchyně.

"Mami hodíš nás do školy?"zeptala jsem se jí, abych věděla jestli máme s Emily jít na autobus nebo nás tam zaveze.

"Hodím vás do školy, stejně to mám dnes po cestě,"odpověděla mi. Položila jsem tašku na židli u stolu a sama jsem si šla sednout k televizi, zapnula ji a začala se dívat na pořad „Dance club", ve kterém vždycky tančí nějaká taneční skupina. Pro Vaši informaci máme obývací pokoj a kuchyň v jedné místnosti.                          

Asi po půl hodině se Emily dochystala a my mohli vyrazit do školy. Cestou jsme poslouchali písničky a zpívali je. V našem autě bývalo pokaždé veselo. Máma nám zastavila před školou a my vystoupili. Naše škola byla třípatrová s tmavě žlutou omítkou. Před vstupními dveřmi byli tři schody a před budovou trávník, kde rostlo pár stromů. Pod jedním z nich stála moje kamarádka Laura. Má dlouhé hnědé vlasy, v očích se jí míchá hnědá a tmavě zelená barva a měří asi metr šedesát. Šla jsem po chodníku směrem k ní a zamávala na ni, když zvedla hlavu od telefonu. Zastavila jsem se a ona ke mně honem pospíchala.

"Čau,"řekla jen co přišla.

"Ahoj,"odpověděla jsem jí přátelsky. Vyrazili jsme po chodníku, pak schodech do budovy školy k našim skříňkám. K našemu štěstí jsme je měli vedle sebe, takže jsme se celou dobu mohli bavit o tom, co jsme o víkendu prožili.

"Hele,"řekla po chvíli mlčení a pokračovala:"William se na tebe dívá,"a ukázala směrem ke skupince kluků, kde byl William Ray. Kluk, který se mi líbil od osmé třídy, když k nám přestoupil. Stál tam s pár ostatními kluky. Všichni byli sportovci. Otočila jsem se a opravdu se díval na mě. Vytáhla jsem z tašky červené jablko, a jakmile jsem se otočila zase na Lauru, zakousla jsem se do něj a s plnou pusou jsem jí řekla:"No a co, stejně má oči jen pro Eriku."Erika je kapitánka roztleskávaček a nikdo ji nemá rád kromě jejich „barbín" a fotbalistů. Chvílemi se chová  a obléká jako děvka.

 „No jestli má oči jenom pro ni tak proč jde směrem k tobě?"řekla skoro šeptem s šibalským výrazem ve tváři. Rychle zavřela skříňku, popadla svou tašku a než jsem se stihla vzpamatovat zmizela za roh.

"Ahoj,"ozval se za mnou Williamův hlas a já jsem celá ztuhla. Málem mi i zaskočilo jablko v krku než jsem ho stihla polknout. Otočila jsem se k němu a řekla:"Ahoj."  Myslela jsem si, že půjde dál najít Eriku.

"Jak se máš?"pokračoval a mi bylo jasné, že mi nezbývá nic jiného než pokračovat s ním v konverzaci.

"Dobře a ty?"

„No ujde to."   

 „A co Erika?"zeptala jsem se ho, když mi došli nápady na co se ho zeptat.

 „Nevím. Nechápu proč si většina lidí myslí, že se mi líbí,"řekl zlehka s naštvaným tónem v hlase.

 „Tak promiň, ale nestává se mi často, že mě osloví kluk slavný skoro po celé škole."

  „Jo to máš asi pravdu. Co děláš po škole?"

  „Jako já?"

  „Ano, ty."

 „No po škole už něco mám, promiň."

 „To je škoda tak někdy jindy?"

 „Jo někdy jindy."Náš rozhovor skončil, a když jsem se podívala za roh, kde předtím Laura zmizela, všimla jsem si, že nás celou dobu špehovala. Zavřela jsem skříňku a zamířila k ní. William už dávno zmizel v chodbě.

"Tak co chtěl?"zeptala se mně zvědavě s jiskřičkami v očích.

"Ptal se mně jestli po škole něco mám a já mu řekla, že jo."

„A co máš tak důležitého než jít s Williamem na rande?"zeptala se mě trochu naštvaně.

 „Třeba tancování. Vždyť brzo bude konec školy a já se musím připravit na talentové zkoušky, jestli se chci dostat na jednu z nejlepších tanečních škol,"vyvalila jsem na ni rychle. Merilendova univerzita byla jedna z prestižních tanečních škol, která pořádala talentové zkoušky první den po ukončení základní školy. Ze zkoušek se mi svíral žaludek už teď. Strach, že se tam nedostanu byl velký, i když mi většina lidí z okolí věřila a uklidňovala mě slovy, že se tam dostanu a ostatní nechám za sebou rozdílem třídy.           

Začalo zvonit na první hodinu. To jsme měli matematiku s paní profesorkou Salvatorovou. Její nudné výpočty rovnic nás nudili k smrti. Na každého, kterého jsem se podívala si opíral hlavu o ruku. Omylem jsem se podívala směrem k Willově lavici a všimla si, že mě pozoruje. Usmál se a zamával mi rukou. Oplatila jsem mu milé gesto a pak se otočila k učitelce a snažila se zjistit , co nám celou dobu vysvětluje.

Měli jsme dvě hodiny angličtiny po sobě. Místo normální výuky jsme se dívali na film Romeo a Julie. Díky bohu jsem to viděla minulý týden o víkendu, jinak bych učiteli panu Lojrovi nezodpověděla správně otázku, na kterou se mě zeptal. Šest hodin v lavicích uběhlo jako voda a my měli volnou hodinu. S Laurou jsme se rozhodli, že ji strávíme venku, kde poobědváme. Vyšli jsme před hlavní vchodové dveře a uviděli, že náš oblíbený stůl je volný. Zamířili jsme k němu. Stůl byl z tmavého dřeva stejně jako lavičky u něj. Stál poblíž velkého javoru. Bylo poledne a stín, který strom vrhal nás kryl před sluneční září. Vytáhla jsem z tašky krabičku, ze které jsem vyndala hamburger. S chutí jsem se do něj pustila a Laura se na mě závistivě podívala."Co?Ty sis zase zapomněla oběd, že?"zeptala jsem se. Laura jen smutně přikývla bez jakéhokoliv slova a hodila na mě psí oči, kterým vždy podlehnu. Ulomila jsem jí kousek a ten svůj dojedla. Byl čas se jít převléct a zamířit do tělocvičny. 

 Celou dobu jsem měla super náladu, ale když jsem viděla v šatně Eriku a její společnice hned bylo po mé bezva náladě. Erika je typická blondýna s krásným tělem a tomu, co se říká o blondýnkách je ona typický typ."Děvčata do tělocvičny," ozval se hlas učitelky. Laura už byla tak jako ostatní oblečena, jenomže já se zaposlouchala do hudby v reproduktoru, že jsem přestala vnímat realitu, dokud mě učitelka svým hlasem nepřivedla zpět. Ostatní opustili šatnu zatímco já si dávala nátělník."Jak budeš hotová tak zamkni,"řekla učitelka, nechala klíče ve dveřích a odvedla ostatní do tělocvičny. Zbývalo mi už jenom zavázat si tkaničky od bot. Poté jsem si vzala láhev s pitím, zamkla šatnu a zamířila za ostatními do tělocvičny. Procházela jsem dlouhou uličkou kolem kabinetů tělocvikářů. Poté jsem otevřela dveře a přede mnou se objevila další chodba, kde poblíž mě byli jedny dveře k první tělocvičně. Tělocvik tam měli kluci. Potichu jsem k nim přišla blíž a opřela se hlavou o bok futer. Snažila jsem se najít Willa a nebylo to vůbec těžké. Měli ukázku bojového umění a mohli si to vyzkoušet pokud chtěli. Seděl na lavičce kousek od dveří, u kterých jsem stála. Když jsem se na něj dívala srdce mi bušilo jinak než normálně. Viděla jsem, že se otáčí směrem ke mně a já se lekla, že mě uvidí, a proto jsem honem šla k druhým dveřím odkud se linula hudba. To byla druhá naše tělocvična, kde byli ostatní holky. Právě dodělali rozcvičku. Dnes jsme si měli zopakovat  sestavu, kterou by jsme tančili na konci roku. Když jsem tam přišla Erika a ostatní roztleskávačky stáli ve předu a zbytek za nimi.

"Katharine postav se dopředu vedle Eriky,"řekla učitelka, když jsem vešla dovnitř. Uposlechla jsem a postavila se vedle Eriky a na jejím obličeji se objevil nechápavý výraz, který jako by značil"Co ta nešika dělá ve předu."Tuhle sestavu jsme už párkrát cvičili, a tak jsem se zlehka naštvala a rozhodla se, že jí ukážu, že nejsem taková jak si o mně myslí. Ve chvíli, kdy učitelka pustila hudbu jsme začali tančit a já si to užívala. Asi v polovině mi došlo, že nepřemýšlím nad tím jaké tam jsou kroky, a že jsem jich pár asi popletla. Hudba dohrála a my skončili. V zrcadle jsem viděla udivené výrazy mích spolužáků.

"To bylo dobré,"ozvalo se zezadu od Alice.

„Ne, bylo to super, žúžo prostě bomba,"vykřikla Betty. Takových výrazů zaznělo ještě pár.

"Přední řada to bude tančit podle Katharine a ostatní zůstanou u té staré,"řekla učitelka a já se na ni udiveně podívala. Když viděla můj výraz v obličeji, jen se na mě pousmála. Ještě párkrát jsem jim ji ukázala a pak je začala učit kroky.

Zazvonilo na konec hodiny. Všichni si vzali pití a odcházeli do šatny se převléct. Já jsem už delší dobu zůstávala po škole v tělocvičně, kde jsem cvičila. Jakmile ostatní odešli z tělocvičny ven, pustila jsem svoji hudbu a začala tančit. V tělocvičně bylo hodně prostoru, který rozšiřovala řada zrcadel u jedné ze stěn. Začala druhá píseň a já si po chvíli všimla, že je v jednom zrcadle odraz jiného člověka. Otočila jsem se  a zjistila, že je to Will. Opět jako předtím u skříněk jsem ztuhla. V hlavě mi vrtalo jak dlouho mě sleduje. Na jeho obličeji se objevil úsměv. Byl opřený tělem o bok futer.

"Ahoj,"pozdravil mě.

„Ahoj. Jak dlouho se na mě už díváš,"oplatila jsem mu pozdrav a zeptala se.

 „Moc dlouho ne. Tančíš dobře."

„Díky. Taky tančíš?"poděkovala jsem mu a začala se zlehka červenat a trochu i potit z nervozity.

 „Ani ne. Jen někdy, ale ty bys mohla učit tanec. Víš já...já jsem se tě chtěl na něco zeptat,"z jeho hlasu jsem vycítila, že to bude něco vážného. Chvíli bylo ticho a potom vytáhl z kapsy krabičku.

"Nechceš jít se mnou na závěrečný ples na téhle škole."Teď  jsem nevěděla vůbec, co mám říct. Honem jsem si shrnula věci. Naštvu Eriku  a bude závidět, půjdu s jedním z nejlepších kluků a nepůjdu tam sama.

"Ano a velice ráda,"řekla jsem mu s radostí.Na jeho obličeji se objevila úleva. Otevřel krabičku. Byl v ní květinový náramek. Vzal mou pravou ruku a nasadil mi ho na ni. Hudba zrovna přepnula na valčík.

"Smím prosit,"řekl a podával mi ruku.

"Ano,"přijala jsem jeho nabídku a chytila ho za ni. Postavili jsme se k sobě a začali tančit. Připadala jsem si jako v nebi. Podívala jsem se mu do očí a on mě taky. Po chvíli jsme z valčíku přešli na ploužák. Rádio opět změnilo styl hudby.

"No nic já už musím jít, tak ahoj,"řekl, když mu v kapse začala hrát hudba od Simple Plan.

"Čau,"rozloučila jsem se s ním. Dívala jsem se za ním celou cestu až ke dveřím, tam se na mě otočil, usmál se a zamával mi. Když odešel ze dveří byla jsem úplně nabyta energií, tak jsem se rozhodla vložit ji do tance. Pokračovala jsem v tanci asi do půl paté. Pak jsem si honem vzala věci a utíkala jsem do školní družiny, kde jsem vyzvedla Emily. Vzala jsem ji koupit pizzu na večeři a poté jsme zamířili rovnou domů. Máma měla přijet až později večer tak jsme si udělali úkoly do školy, navečeřeli, umyli  nádobí a nakonec jsme si šli lehnout. Ještě než jsem usnula, napsala jsem Lauře, co se mi dneska stalo.