Dnes s úsměvem z práce kráčím,
už setmělo se v ulicích.
Na svět se dnes nemrčím,
dnes to bude jinačí.

Dnes máme svoje výročí,
ty pro mě prý něco máš.
Mě v kapse tíží příslib lásky,
který ti dnes přenechám.

S úsměvem si kráčím cestou,
napadla mě myšlenka.
Proč cestu si nezkrátit,
budu dříve doma.

Zahnul jsem tak do uličky,
která měla jednu lampu.
Zmocnil se mě pocit štěstí
- ale jenom na chvilku -

V zapadlé ulici,
procházím sám.
Strachem zuby drkotám.

Proč mám to zlé tušení,
Měl bych se tu otočit?
*ale jsem v půli*
*půjdu dál*

Po cestě své milované,
koupím pugét růží.
Určitě to ocení.
- po tom jenom toužím -

Hlasité jsou tiché kroky,
splašený, horký dech.
Už budu na konci stoky
- dojdu si pro polibek -

Cizí zvuk mě vyděsil,
můj strach jenom zesílil.
A pak začal padat sníh.
- tak čistý -

Na hodinkách dvacet šest,
tichý tikot, šelest.
Času mám snad ještě dost.
- ach, zbývá jenom pět -

V půlce kroku,
slyším hukot z boku.
Cítím bolest v břiše,
špatně se mi dýše.
- neměl jsem tudy chodit -

Bílá košile,
karmíonová růže.
Já věděl jsem to,
dnes skončilo to.
Promiň mi lásko,
dnes nestihnu večeři,
dnes nebudem veseli,
dnes vydechnu naposled,
a tvoje jméno, bude na mých rtech.

Tak promiň mi, že nedám ti dárek,
že smích nahradí nářek.
Pro jedny hodinky,
zemřel jsem pobodán
s prstýnkem v kapse.
- sám -

Po delší době opět přídavek. Došla mi zásoba a došla mi zásoba zhrzení na výplody poezie.
Snad brzy.