Pár špatných slov,
a všechno je pryč.
Jedna špatná noc,
v dáli mizí klíč.

A já ptám se sebe,
proč se to stalo.
Pohled na nebe,
snad se mi to zdálo.

Na zdech prázdné rámečky,
prachem poseté zámečky.
Tiché upomínky,
na ony bolestné vzpomínky.

Slova tak mocnou zbraní,
že se jim nikdo neubrání.
Ticho mě před tím vším chrání,
a v něm nic mne neporaní.

A znovu na zdech rámečky
bez jediné fotečky.
Jak kdyby nikdo nikdy nežil
čas by to rád slepil.