Po tom vydařeném obědě jsem šla do učebny jasnovidectví. Jak jsem si povídala s Regulusem tak jsem si neuvědomila že mám s tou vtíravou učitelkou taky hodinu.

A co bylo horší měly ji i Poberti, kromě toho tlustého Paula, tak se jmenoval ne?

Vešla jsem schody do té zatuchlé učebny a usadila se ke stolku kde nikdo neseděl a rozhlížela se po místnosti.

Ti tři šprýmařy seděly u jednoho stolku s hlavami u sebe a něco si šeptaly.

Ostatní taky seděly po třech a já jediná sama. Ach jo.

Přišla učitelka a začala svůj proslov ,, Tak děti dneska budeme předpovídat z čajových lístků. Vedle sebe máte už přichystáný šálek s čajem a jak ho vypijte tak si ho vyměníte se spolusedícím ano?" Na chvíli se odmlčela a rozhlédla se po třídě.

,,Slečno vy nemáte partnera?" Zeptala se mě a ani jsem nemohla odpovědět a řekla ,, Takže budeme spolu."

Zoufale jsem zaskuhrala, ale věděla jsem že mi to bude prd platné, tak jsem se podívala ne čaj vedle sebe a napila jsem se.

Musím říct že nic hnusnějšího jsem nepila. Dokonce i lektvary chutnají oproti tomuhle jako ta nejlepší mléčná čokoláda.

Dopila jsem to a zašklebila jsem se. Ona mi první dala svůj šálek a naznačila mi ať jí něco řeknu.

Podívala jsem se do něj a říkala jsem jí ,,Vy tu máte nějakou kouli, to může být měsíc a to znamená smůlu a taky tu máte nějaký strom a to znamená život. Mezi tím máte i krátkou tenkou čárku a to znamená krátký čas. Takže to znamená že budete mít krátký život plný smůly." Dokončila jsem svoji řeč.

Ona se na mě jen zamračila a asi se jí nelíbilo co jsem ji vyvěštila narozdíl ode mě. Mě se to líbilo až moc.

Podala jsem ji svůj hrnek a ona hned jak se do něho koukla tak vykřikla a přilákala pozornost celé třídy.

,, S-smrtonoš......ach moje dítě je tam smrtonoš." Vypadala že se za chvíli rozbrečí.

,,A nespletl a jste si to s nějakým obyčejným černým psem? Třeba?" Zeptala jsem se jí na oplátku já sama ,, Třeba zachráním jednou nějakého potulného psa. Psi mám ráda."

Profesorka se zamračila a chystala se něco říct, ale hodina skončila a já si zabalila věci a šla pryč.

Před tím jsem si ale stačila všimnout pohledů, které na mě mi spolužáci vysílali.
Tvářili se soucitně. Oni tomu opravdu věří. To je k neuvěření.

Teď máme obranu proti černé magii, kterou máme se Zmijozelem.

Dorazila jsem do třídy a všimla si že tu nejsou lavice. Takže dneska bude zase praxe.

Položila jsem si svoje věci na zem a sledovala jak se dovnitř pomalu vsoukávají další studenti.

Jak se sem všichni konečně dostali tak přišel profesor White a začal hodinu.

,, Jak už jste si určitě stačily všimnout, tak dneska bude praxe, budeme se učit patronovo zaklínadlo. Řekne mi o něm někdo něco. Do vzduchu se vzneslo hodně ruk včetně té mojí.

Profesor mi pokynul rukou abych něco řekla a já spustila.

,, Patronovo zaklínadlo se používá na odehnání mozkomorů nebo poslání zpráv. Dělá se tak že si musíme vybavit nějakou hodně šťastnou vzpomínku a nechat se jí naplnit. Potom říct kouzlo expecto patronum. Buď můžete vytvořit jen mlhu, jakožto neúplného patrona nebo úplného patrona, který má podobu zvířete, které je ve vás. Když mají kouzelníci stejného patrona, tak to znamená že jsou spřízněné duše." Dokončila jsem svůj monolog.

,, Výborně vysvětlení slečno, 20 bodů pro Nebelvír." Řekl trochu užasle profesor.

Já se jen samolibě ušklíbla.

,, Takže si to zkuste." Řekl profesor.

Já ani nemusela přemýšlet nad šťastnou vzpomínkou, protože už jsem ho dělala a tak jsem už začala.

,, EXPECTO PATRONUM!" zakřičela jsem, avšak nezakřičela jsem samotná.

Z mojí hůlku se vynořil krásný pes a běžel do středu místnosti za.....za úplně stejným psem!?

Cože? Dívala jsem se vsedě po učebně a hledala čí je to patron. Našla jsem dvě šedé oči které na mě zděšeně zírali. Black.

Samozřejmě vždyť já to věděla už tehdy ve Velké síni, ale já to úplně vytěsnila z hlavy a potom na to zapomněla. Skvělí.

Ostatní že třídy jen přeskakovaly pohledem ze mě na něho rychlostí blesku.

,, Kat? Víš co to znamená? To zname...." Začala Lili, ale já jsem ji neslušně skočila do řeči.

,, VÍM! Já vím co to znamená ksakru!" Zakřičela jsem vztekle.

Byla jsem naštvaná, takže jsem nekontrolovala svou magii. Takže nebylo žádné překvapení že přede mnou vybuchla podlaha.

Byla jsem celá černá od popela a vražedně jsem zírala dopředu na zeď, která stála přede mnou. Nikdo ve třídě ani nedutal.

,, Jedna katastrofa za druhou!" Řekla jsem.

,, Souhlasím to co jsem viděl byla opravdu katastrofa." Oznámil někdo za mnou a já se otočila. A hned jak jsem se otočila tak vraždu v očích zastínilo překvapení.

Za mnou stál muž, který mi byl velice blízký. Měl tmavě hnědé vlasy, které se snadno dali splést s černou. Taky měl černé oči, teď plné pobavení, které mě sledovali.

,, Dlouho jsme se neviděli sestřičko."

*****************************************

Tak jsem tady zas. Víte kdo je tajemný muž, který naší milou Kat oslovuje sestřičko? A jaký je váš patron? Můj je drak 🐉. Doufám že se vám kapitola líbila.

Tak u další kapitoli

Ahoj Avet 😘