,,Do háje." kousek mrkve mi odskočil na dlažbu, ohnula jsem pro něj a pokračovala ve staccato rytmu krájení zeleniny. Broukala jsem si zároveň s prehistorickými Stratovarius a užívala si prázdný dům. Hansi s Ali odjeli do Zoo. Rozhodla jsem se uvařit oběd na zítra, než se vrhnu do uklízení. Nebo, pravděpodobněji, než odložím úklid, a plácnu sebou na terasu s knížkou a dvojkou červeného.

Z okna jsem zahlédla Simona. Položila jsem nůž na linku a šla mu otevřít. ,,Čau. Copak Mag došlo?" zeptala jsem se pobaveně.

,,Nic. Odjela s dětmi ke tchýni. Jsem doma úplně sám. Opuštěný."

,,Takže pivo?" zasmála jsem se a pustila ho dál.

Přikývl a šel za mnou do kuchyně. Podala jsem mu vychlazenou plechovku. Usadil se ke stolu. ,,Kde ty máš rodinu?"

,,Jeli do ZOO."

,,A tebe nechali doma za trest?"

,,Za odměnu." zakřenila jsem se na něj.

Chvíli jsme si vyprávěli o práci a o dětech. Dokrájela jsem zeleninu a pustila se do brambor. Simon dopil pivo a zmačkal plechovku v ruce. ,,Kde máš koš?"

,,Tady pod dřezem." vzala jsem si ji od něj.

,,Pěkný výhled."

,,Co?" nechápala jsem. Z kuchyně jsem viděla na příjezdovou cestu, do ulice a na protější domy, nic zvláštního. Simon ho musel vidět tak stokrát.  Ohlédla jsem se na něj. Nekoukal z okna, ale na můj zadek.

,,Vtipné, fakt." Boha jeho, však měl jedno pivo. Popotáhla jsem si kraťasy trochu níž.

Přiblížil se. Měla jsem pocit, že stojí těsně za mnou. Z nepochopitelného důvodu se mi zježily chloupky v zátylku.

,,Je zajímavé, jaký výhled se v poslední době líbí Mag." pronesl potichu, beze špetky humoru.

Zamračila jsem se. O co ti sakra jde?

,,Chceš vědět jaký? Já ti to povím." Udělal ještě jeden krok, teď už jsem vnímala i teplo jeho těla.

,,Ráda se kouká na tvého pokérovanýho borce, víš."

Prudce jsem se otočila.

,,Asi ji vzrušuje představa, jak to může dělat takový tvrďák."

,,Simone, myslím, že bys měl jít pryč." řekla jsem chladně. Musí být opilý, jinak to není možné. Pro všechny svaté, manžel mojí nejlepší kamarádky, kámoš.

,,Ale kdeže, Amy. Teď se pro změnu pokochám jednou já." zavrčel. Vycenil zuby. Ta tam byl sympatický kamarád. Sáhla na mě ledová ruka strachu. Do prdele, tohle fakt není vtipné. Jsem tu sama, telefon mám v kabelce, pistoli taky.

,,Simone, nevím, co se děje, ale prosím jdi. Máš rodinu, já taky, jsme kamarádi."  snažila jsem se vpravit mu rozum zpátky do hlavy. Sáhla jsem za sebe na linku pro nůž, ale nemohla jsem ho nahmatat.

Začal se zběsile chechtat, bez varování mě udeřil do obličeje.

Vyjekla jsem leknutím.

Chytil mě za předloktí. ,,Žádní kamarádi, jsi jen děvka jako každá jiná, děvka, co chrápe s kriminálníkem, kterého očumuje moje žena." syčel mi do obličeje.

Jsem v monstrózní prdeli. Teď hned musím pryč. Prudce jsem vykopla kolenem s cílem zasáhnout Simonovo slabiny. O setinu vteřiny pozdě. Ukročil do strany, chytil mě za vlasy a z boku mi podkopl nohy. S těžkým žuchnutím jsem dopadla na zem, okamžitě následovaná jeho tělem. Kopala jsem a škrábala všude, kde jsem dosáhla. Moji mysl pohltila hrůza. Ječela jsem, jak smyslů zbavená, ignorujíc facky. Trhnul mi vlasy až mi praštil týlem o zem. Prsty druhé ruky mi sevřel hrdlo. ,,Přestaň ječet!" zařval a víc stiskl prsty. Docházel mi kyslík, dělaly se mi mžitky před očima. Omdlím, vysvobodím se z prokleté reality.

,,Tak to tedy ne, Amy." povolil trochu sevření. ,,Tohle si se mnou vychutnáš do sladkého konce."

Vyděšeně jsem zírala na chlapa, co mi seděl obkročmo na hrudníku, o kterém jsem si myslela, že ho znám.  Kdy se můj život stihl takhle posrat?

Chytil mi obě zápěstí do jedné ruky a druhou rukou mi roztrhl tílko. Zaryl mi nehty do prsa a do druhého mě kousl. Vyjekla jsem bolestí.  Pokračoval dlaní níž.

,,Simone, prosím! Nedělej to! Prosím!"

Jedním škubnutím mi stáhl šortky i kalhotky do půli stehen a dřepl si mi na kolena. Nemohla jsem se hnout. Zíral na můj klín a jazykem si přejížděl horní ret.

,,Simone?" zaškemrala jsem.

Nevnímal mě. Přepnul do jakéhosi zvráceného predátorského módu, neležela jsem před ním já, ale jen moje tělo. Štípl mě do klitorisu. Zařvala jsem.

,,Máte to přece rády natvrdo, ne? Rád ti vyhovím. Taky se mi to tak líbí." Strčil do mě prst. ,,Jsi odporně suchá." řekl znechuceně.

,,A co pro boha čekáš?" zaúpěla jsem. ,,Simone, nech toho, prosím. Přece tohle nemůžeš udělat." procedila jsem mezi zuby.

Pobaveně na mě vzhlédl. ,,Ne? Koukej." stáhl si bermůdy, pod nimi byl naostro. Erekce se mu děsivě tyčila proti břichu.

Tohle je nejodpornější noční můra, jakou jsem kdy zažila, prosím ať se vzbudím, hned!

Vytáhl z kapsy kondom, zuby roztrhl obal a nasadil si ho. ,,Nejsem idiot, jak si všichni myslíte. Nenechám tady stopy, ani parchanta."

,,Nikdy jsem si nemyslela, že jsi idiot." řekla jsem potichu.

Až teď.

Plivl si do dlaně a sliny rozetřel po špičce penisu. Ze všech sil jsem se proti němu vzepřela, ale neměla jsem šanci. Zajel do mě až na doraz. Zakřičela jsem bolestí a brány pekel se otevřely. Každá vteřina trvala desítky minut, každý dotek pálil jako žhavé uhlí, každý pohled se mi vpíjel do duše, každý příraz mě zlomil o trochu víc.

Surově mě otočil na břicho a znovu do mě vnikl, rukou mi vjel do vlasů a držel mi hlavu přimáčknutou k podlaze. ,,Udělám ti to tak, jak to všechny kurvy máte rády. Do zadku."

,,Ne, prosím, ne!" zaskučela jsem. Větší bolest už nezvládnu.

Vrazil mi tam prst a vzápětí druhý. ,,Dělá ti to Hansi do zadku? Asi ne, jsi tak krásně úzká. Já ti to udělám, neboj." rozevřel prsty od sebe. Ječela jsem a doufala, že ztratím vědomí.

Zrychloval tempo a jeho pohyb ztrácel na pravidelnosti. Udělal se. Asi sám sebe vydráždil víc, než unesl. Slyšela jsem plesknutí kondomu, jak ho ze sebe stáhl. Sklonil se ke mně a líbnul mě na spánek. ,,Paráda, zlato. Přijdu zase a tu tvoji prdelku doděláme příště. A kdybys o tom náhodou chtěla někomu vyprávět, tak to samé udělám tvé sladké Alici. Je taková rozkošná."

,,Pa, Amy." plácl mě po tváři.

Slyšela jsem jeho kroky na dlažbě.

Alice! Zavrčelo moje podvědomí. Vyhrabala jsem se bleskovým tempem na chvějící se kolena, přitáhla se za okraj linky do stoje a čapla nůž, kterým jsem krájela zeleninu. Vyběhla jsem ze zbytku sil z kuchyně do chodby a do předsíně, kde si Simon zavazoval tkaničky. Vždy spořádaný a upravený Simon. V plné rychlosti jsem skočila k němu a zabodla nůž doprostřed širokých zad. Překvapeně se otočil, ale já bodala dál. Sáhl po mě a odhalil krk. Sekla jsem znovu. Zalila mě sprška horké krve a já pokračovala. ,,Ty svině! Ty ohavná zrůdo! Grázle!" ječela jsem dokud můj vyprahlý krk byl schopný vyluzovat zvuk. A já zběsile bodala a sekala. I když už ležel na zemi a nehýbal se. Nikdo neublíží mojí Ali. Nikdo!

Svezla jsem se na kolena a zírala na svoje ulepené ruce a nůž s dlouhou čepelí. Vždycky jsem krájela zeleninu zbytečně velkým nožem.