Vypravěč + postavy příběhu.
Nebohé lidské tělo padlo skoro bez duše na chladnou večerní zem, kterou pokrýval prach a Erelayova krev. Vlk, který zaútočil na mladého muže, jenž za nic nemohl se proměnil ze zrůdné podoby na člověka. Jak jen to bylo možné?? Nebyl to vlk ani člověk, ale hybrid zvaný vlkodlak, který trhá chudá těla lidí za pomoci své hrůzné podoby monstra.

Jenže tento se nějak nezdál, pochvíli co vidět tělo blednout a oči zavírat, vzal jej do náručí a nesl směrem k jeho domu, který našel podle pachu Erelaye jenž mu náležel.
„Žij...či...zvol smrt..." řekl nevrle muž co nesl bledé tělo do domu, Erelaye vložil do postele v jeho ložnici. Muž se kousl do zápěstí, které po chvíli začalo krvácet. Dal mu své zápěstí co se hrnulo kreví k ústům, aby pomocí své krve zahojil spáchané rány, které obsypávali celé tělo mladého Erelaye. Také sice cítil lítost, ale byl rád znovu pomocí lidské krve člověkem. Vlkodlak byl šťastní být zase mezi lidmi, nebavilo ho být už po staletí krvelačnou bestií. Ještě než rány zhojili se po celém těle, jedná z nich byla nejhlubší a to na hrudi. Vlkodlak si nevěděl rady a tak neváhal a strhal opatrně z Erelaye oblečení po pas. Ránu na hrudi olízl svým jazykem, aby se rychleji zhojila. Barva kůže už nebyla bledá natož už lehce narůžovělá, oči však byli pořád a pořád zavřené. No aby ne, když to byl "lesní masakr". Ale, když si to teď vezmeme právě teď se v jedné místnosti nacházel nahý vlkodlak a mladý polonahý člověk...(Co si o tom mám každý myslet, že ano dámy 😏).

Erelay začal rychleji dýchat a pomaličku otevírat oči, které byli plné nejistoty, strachu, a také ne vědění o dané situaci co se odehrála v lese. „Co, kde. Já jsem doma?? Co se to stalo?? Proč mám na hrudníku dlouhou jizvu, a ještě líp jak to že nemám košili?? Byl to nejspíš jen sen..." Uklidnil se Erelay a s toulavými myšlenkami usl. Vlkodlaka si naštěstí nevšiml, když právě stál v poza stínu, ale ten si jen hluboce oddechl že ho nepatřil. Co by mu řekl?? "Ahoj, jsem ten co tě před pár minutami v lese zabil v podobě divokého zvířete, a teď jsem tě pomocí své krve zas oživil mezi živé..." to by znělo jako podivnost a výplod z dětské fantazie. Nad tím se vlkodlak usměvavě ušklíbl a pohled směřoval k spícímu Erelayovi. Ten se v posteli převaloval ze strany na stranu až přestal, když zrovna ležel na břiše tak že mu byla vidět celá holá záda. Ale co to, na zádech měl symbol, který nosí jen a jen...Hybridní potomci prokletého rodu Acker. Toť to znamená že Erelay Acker je Vlkodlak...
______________________________________
Poznámka k vlkodlakům:
Proměna na 🐺 a zpět na 🧑.
Vlkodlak se živý lidským nebo zvířecím masem, jako každý úplněk se i kdyby člověk nechtěl změní do vlčí podoby a tak zůstanou do té doby dokud se nenapijí lidské krve, jinak tak zůstanou, i když nechtějí být vlkem.
Když se vlkodlak ve vlčí podobě napije lidské krve, změní se zpět do své lidské podoby.

Léčení slin či svou krví.
Každý vlkodlak může pomocí své krve léčit raněné či polomrtvé lidi nebo zvířata. Sliny mohou urychlit hojení ran nebo zacelit menší ránu.
______________________________________

Snad se druhá část líbí, příště očekávejte další kapitolu.
Občas v textu najdete chyby, takže prosím žádnou krytiku.
Také děkuji všem za podporu v příběhu.

-Erelay Ackerman-