On se konečně dostal na vrch ohnivé skály. Stál uprostřed kruhu s runami. Kruh tu byl několik let na zemi. Skoro pět století. Chtěl najít hůl magie a začít s kouzlem nejvyšší moci. Náhle mu v hlavě zavibroval magický poplach. magický přesun. Někdo s ho chystá přesunout. Sotva si domyslel že by se měl bránit ocitl se v místnosti plné draků.

Šárku zasáhlo útočné kouzlo a ona spadla ze schodů. Ucítila vibrování ale Night ji zasáhla rušivým kouzlem. Vibrování ustávalo ale Šárčina ruka zmizela. Šárka si všimla jak její ruka zmizela a začala vřískat. Vyskočila na nohy a nehybnost zmizela. Zaječela a opět uviděla svoji ruku která mizela čím dál víc. Potom zaječela a rozběhla se k Night která pozastavila zabijácké kouzlo a zmateně se dívala na Šárku která k ní běžela. Šárka k ní doběhla chytila ji za ramena a zatřásly s ní. Přitom strašlivě ječela.

,,Night podívej co se stalo..." nedořekla větu Šárka protože zmizela do portálu.

Ocitla se v místnosti plné draků. Vedle ní stál...

Drakario! Podíval se na ni celkem přátelsky a omluvně. Šárka se rozhlédla a na vyvýšeném místě seděla královna. Dívala se na Drakaria a v jejich očích se zračila radost i strach. Šárka za sebou uslyšela plop a otočila se. Z portálu vystoupila Night. Šárka se okamžitě chtěla bránit a pak zaútočit. Ruce měla zpátky a proto si připadala silně. Jenže Night měla šupiny normální a usmívala se na Šárku. 

,,Dobře jsme tu všichni zdá se. Tak abych začala. Jak jistě víte Mporkové jsou velkou hrozbou pro všechny světy. Začínají se vloupávat do světa lidí a nejhorší je že nikoho nešetří. Oživují lidské noční můry ale naštěstí to u draků nedokážou. Poslala jsem poslední z velké čtyřky. Stojí zde. Chtěla jsem ji požádat aby mi pomohla. Mporkové se dostávají a kradou sílu i matky země. Šárko vím že vaše čtyřka přeživších se rozpadla ale musím ji znovu shromáždit. Ovšem naskytl se nám tu problém. Šárko ty víš že Selk zemřel a Faidra je na straně zla. O posledním ze čtyřky se vůbec nic neví. Ale mám elementy světa a ty ti pomůžou. Mám též jednu zbraň kterou ti  půjčím. Možná i nechám." řekla královna a kývla na sluhu který jí stál po boku. Šárka byla rozpačitá a když se vrátil s zahnutým mečem a nabídl jí ho nevěděla co dělat.

,,Šárko vkládám do tebe absolutní důvěru že mě nezklameš. Výběr je na tobě. Vezmeš si zbraň a pomůžeš nám. Nevezmi si ji a můžeš se vrátit." řekla královna a tázavě se na ni podívala. Šárka se zhluboka nadechla a dotkla se zbraně. Vzala ji do rukou a až doteď normálně vypadající zbraň zazářila a vzplanula. Šárka se udiveně rozhlédla a královna s úsměvem přikývla.

,,Potom se otočila k Drakariovi.

,,Drakario z temnot. Vím že tě k tomu někdo musel přinutit. Tímto tě zbavuji temnot a můžeš se vrátit a vést zcela normální život. Pokud o to stojíš." řekla mu potichu. Drakario se zavrtěl.

,,Má paní... Moc rád vám budu sloužit." vyhrkl. Královna je přikývla a otočila se k němu zády. Dakariova radost pohasla. Už ho neměla ráda. Věděl že královna nesmí milovat zrádce. Ale miloval ji i když ho vyhnala. Náhle věděl co potřeboval královně říct.