Nový Mpork. Nevím. Nepamatuji se. Nikoho neznám. Jen tu co zapříčinila jeho ztrátu paměti. Povzdechl si. Uviděl známého draka kterého vedou dva Mporkové. Myslel si že je zahnal navždy ale ne. Tvoří si další a další vojáky. Po nějaké době zaútočí na království...

Ne! To nesmí dopustit. V hradě je jeho milovaná!. Musí je ochránit. Vytvořil malý portál k sobě domů. Prošel na druhou stranu a ocitl se v jeskyni. Na stěně visel ohnivý obrázek. Na něm jeho milovaná. Vzpomínal na ni pořád. Cítil pořád bolest ve svém nitru protože ji musel opustit. Pořád mu připomínala ten den kdy ho vyhnaly...

Od té doby je tady. Zvedl stříbrnou zbroj. Meč, štít, pláty na tělo, a helma. Vše na svém místě. Jakmile se zbroje dotkl začala jemně zářit. Navlékl se do ní. Potom vzal plášť a nandal si ho přes ramena. Potom vytvořil portál a přešel na druhou stranu. Došel na kraj srázu na skalní římsu a uviděl pod ním skalní převisi, Jeskyně a stany. Kolem teklo roztavené železo. Všude byl jen temný kámen Dorkun. On cítil jak jeho síla proudí dolů do kamene. Nadechl se a šel. Došel před jeskyni. Zakryl se pláštěm a vešel dovnitř. Cesta byla plná spletitých chodeb. Jenže on cestu znal. Několikrát naprosto skvěle napodobil díky plášti a jeho tmavším šupinám skalní hrbolky když kolem procházela hlídka Mporků. Po šesté se schoval ale štěstí tentokrát neměl. Dva Mporkové se zastavili kousek od něho. 

,,Tak dost! Říkám že šéfik má pravdu!" křičel jeden z nich.

,,Já nevím. mám pocit že mučení není ta správná cesta." řekl druhý Mpork potichu.

,,A víš ty co? Drž hubu než ti ji... A hele někdo tu je!" zuřil první Mpork.

Tomu co se schovával, došlo příliš pozdě že je prozrazen. Podivnými zbraněmi ho chytili za krk a přimáčkli k zemi. Po chvilce se jim ale vymanil a sípavě se nadechl. Byl pořád mladý a silný jako v době kdy byl proklet. Podíval se do očí jednoho Mporka a pak mu došlo že udělal chybu. Tělem mu projela bolest a on se v křečích zazmítal a upadl. 

Po nějaké době se probudil. Seděl za mřížemi. Byl unavený ale zvedl se aby se podíval kde je. Věděl to ale chtěl se přesvědčit. No jasně. Chtějí z něj udělat Mporka. Zasmál se představě že bude běhat po světě a bojovat proti jiným draků. A bude mít pořád krále Mporků za zadkem. No to ne, no počkejte vy smradi, pár dní budu hrát s vámi tuhle nepovedenou hru ale za nějakou dobu uvidíte že se z vajíčka vyklubalo nebezpečí, pomyslel si. V několika dalších dnech si nechával vysávat magii i životní sílu. Jenže po několika dnech čekalo Mporki překvapení. Jako vždy ho chytili a chtěli ho odvést ke královi ale jakmile byli od vězení dost daleko tak on roztáhl křídla a uhodil oba Mporki do hlavy hranou jeho silných křídel. 

,,T, to, to jsi ty?" Vykoktal jeden Mpork.

,,Ano to jsem..." zarazil se protože zapomněl kdo je. Náhle mu to naskočilo.

,,Drak..." řekl z posledních sil druhý Mpork. Potom omdlely. 

Čeká mě cesta k velkému Draisnovi, Pomyslel si on když si konečně vzpomněl kdo je...