David se, s výrazem rozzuřeného býka, vrhl ke mně, ale zakopl o konferenční stolek a práskl sebou na zem.

Využil jsem toho a zaběhl do svého pokoje a pro jistotu se zamkl.
Ještě chvíli jsem stál s uchem přitištěným ke dveřím, ale za nimi bylo ticho.
S úlevou jsem se převlékl do boxerek na spaní s tím, že sprchu si dám raději až ráno.
Snad se z toho ten magor vyspí.

Spal jsem klidně a zdál se mi krásný sen o Míšovi, dokud mě nevzbudilo vrznutí dveří.
Nestačil jsem ani otevřít oči a už jsem měl na krku Davidovu dlaň.
Nenapadlo mě, že bude mít náhradní klíč..

„Jestli jen cekneš, budeš toho litovat. Taky bych se Ti měl odvděčit za ten jazyk, nemyslíš?“

Polije mě studený pot.
To už není nadmíru nadržený David, tohle je více, než nasraný David..
Naskočí mi nepříjemná husina, když mi olízne krk a zároveň zatlačí palcem na ohryzek.
Sice se mi takové věci líbí, ale ne teď a ne od něj.

Vzápětí mi vytrysknou bolestí slzy, když se mi do krku zakousne.
„Davidee..“ zachrčím, jak mi to jen jeho dlaň umožní, ale on udělá jen "pššt" do mého ucha.

Cítím, jak se naklání a něco cvakne. V pokoji se rozlije světlo z lampičky.

„Teď udělám to, co jsem chtěl od okamžiku, kdy jsem tě poprvé spatřil.“ zašeptá a volnou rukou mi zabrousí k rozkroku.