XXII.
Brr, nesnáším cestování a ještě na takovou dálku. Z těch pěti hodin sezení mě zadek bolí víc, jak po sexu..
Hned na nádraží jsem nastoupil do taxíku a oznámil řidiči adresu. Alespoň, že cestovné hradí firma, jinak bych šel raději pěsky.
Taxi mě vyhodí před panelovým domem, hned naproti PennyMarketu. Aspoň to mám přes ulici.
Rozhlédnu se a asi dvěstě metrů od obchodu spatřím několik domků.
Usměji se, neboť v jednom z nich bydlí kluk, kvůli kterému celý ten výlet podnikám.
Slíbil jsem, že mu napíšu hned, jakmile se zabydlím.
Dojdu tedy rychle ke vchodu do paneláku a podle instrukcí zazvoním na jméno Kučera.
„Prosím.“ ozve se příjemný hlas.
„Zdravím, tady Jarda ze Sokolova.“
„Jojo. Pojď nahoru. Třetí patro.“
Odpoví hlas a bzučákem mi otevře.
Jdu po schodech a přemýšlím o souhře náhod, díky kterým se můj budoucí krátkodobý kolega jmenuje stejně, jako můj ex a navíc bydlí ve stejném patře, co já. Uvažuji také, jaký vlastně je a jestli si padneme do oka.
Ve třetím patře zaklepu na dveře, aniž tuším, co mě čeká za překvapení.
Dveře se otevřou a já s úžasem hledím na tvář, kterou jsem nedávno viděl na fotce, které jsem dal like.
„Oh.. Nejsi ty, Humřík?“ zeptá se s úsměvem muž, jehož jsem navštívil na seznamce, když Míša neodepisoval.
Smíšek...
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top