Pohled Davida

Ani jsem ho nestačil odstrčit nebo snad něco říct a už jsme byli v mé ložnici.
Jak věděl, kam má jít, přesněji, dostrkat mě, to je mi záhadou.
Ale jakmile mě pustil, začal jsem na něj řvát.

„Co si to dovoluješ, ty úchyle?!!“

On se jen usmál.

„Takže tohle se ti líbí, jo? Rád ti to splním, kocourku.“

Vytáhl z kapsy izolepu, a než bych řekl "kurva", zalepil mi pusu.
Ruce mi vystřelily k obličeji, abych si to sundal, ale on mi je jednou rukou chytil a druhou mi vrazil facku.

„Neboj se, koťátko. Vše bude, jak jsme se domluvili.“

Vyvalil jsem na něj oči.
Jak jako..domluvili? O čem to kurva mele?

Olízl mi tvář, která mi hořela od té rány, a já se zachvěl.
Strachem.
Chvilku si prohlížel mě, pak mou postel, nakonec vytáhl malý nožík.

„Lehni si na postel, na záda! Ruce natáhni k pelesti postele!“ přikázal mi, tak jsem to, s pohledem na tu kudličku, udělal.

Děda vyndal z tašky, kterou si přinesl, kovová pouta a k té pelesti mi přicvakl ruce.
Vzal ten nožík a rozpáral mi ručník. Nevím, proč ho prostě nerozvázal..

„Pokrč nohy!“

Další příkaz, který jsem raději hned splnil.
Vzápětí jsem se vyděsil, když mi kolem lýtek a stehen obmotal potravinářskou fólii.

*************************
Tak až příště, no xddd