Večer

Konečně doma..
Dnešek mi připadal nekonečný jako vždy, když se na něco (nebo někoho) těším.
Vážně jsem se nemohl dočkat, až si v klidu uvařím kafe, zapnu apku a popísmenkuju s Krevetkou..

Jak jsem řekl, tak jsem i udělal. Sotva jsem se přihlásil, už na mne vyskočilo několik zpráv.

Krevetka: Ahoj, Humříku :)

Krevetka: Už jsi doma?

Krevetka: Kde sakra jsi tak dlouho?

Krevetka: Járooo

Krevetka: Kde jsi? :(

Krevetka: Chybíš mi...

Krevetka: Přece nemůžeš být v práci tak dlouho...

Páni! Že bych mu vážně tak chyběl? Ani nevím proč, ale zahřálo mě to u srdíčka.

Humřík: Ahoj, Míšo :)
Jsem doma ^^

Krevetka: Kdes byl tak dlouho? Už jsem měl strach.. :/

Humřík: Měl jsem odpolední..
Opravdu? Proč?

Krevetka: Odpolední? Je devět večer...
Chybělo mi naše psaní..

Humřík: Mně také..
Ňom, při odpolední končíme v půl deváté..

Krevetka: Cože?? Boha mě! Kde to pracuješ?

Humřík: Prodávám v masně ;-)
Máme otevřeno do osmi, pak úklid :)

Krevetka: Kecáš! Xd Tuhle práci dělá i moje mamka xddd

Humřík: Fakt? To bych si s ní rozuměl xd

Krevetka: Myslíš? -_-

Humřík: Jasně xd celé hodiny bychom pomlouvali zákazníky xddd

Krevetka: Jo. A na mě byste srali -_-

Humřík: Jistě bys našel způsob, jak na sebe upoutat mou pozornost ;-)

Krevetka: To si piš. Odtáhl bych tě k sobě do pokoje....

Humřík: Vážně? A co tam?

Krevetka: Shodil bych tě na svou postel a...

Humřík: A?

Krevetka: Pustil ti film a došel si pro jídlo :DDDD

Humřík: Šmejde....xdd