LXXXIV.

Varování! 15+
*********************"***

Pohled Tomáše

Utekl jsem do svého pokoje a praštil sebou na postel.
Jestli je pravda, co ti kluci říkají, udělal jsem obrovskou chybu.

Neřekl jsem Míšovi vše.
Poté, jsem vrazil Jardovi tu dělovku, zašel jsem za Davidem a obnovil naši dohodu. Ten zmetek chtěl zaplatit hned na místě.
A já.... to udělal...

***

„Buď klidný a všechno nechej na mně.“ řekl a začal hladit po zadku jednou rukou a v rozkroku druhou.

Pak mi stáhl tričko i kalhoty a strčil na postel.
Cítil jsem pár polibků na hrudi a břiše, nic zvláštního.
Sundal mi boxerky.
Chvilku pokouřil a musím přiznat, že tohle bylo fajn.
Jenže po pár minutách přestal a nařídil, si kleknu jako pes.

Ucítil jsem cosi studeného mezi půlkami a oklepal se.
Pak lehká bolest provázená dost nepříjemným pocitem.

„A to je jen prst.“ zachechtal se a vytáhl ho.
Děláš to pro bratra, tak se uvolni, zlato.“

Zkusil jsem ho poslechnout, v tom mnou projela ostrá bolest, jak mi ho tam vrazil.
Pokusil jsem se odtáhnou, ale držel a přirážel, jako smyslů zbavený.

Brečel jsem a nestyděl se za to. Spíš za to, k čemu jsem se propůjčil.

Vykřikl, zřejmě se udělal. Vytáhl ho ze mne a dopadl na postel a zničeně sledoval, jak se obléká.

„Nebylo to nejhorší. Naše dohoda platí. Teď se oblíkni a jeď domů.“

*************************

Promiň, Lásko.. musel :))
Ale byl to  Tvůj nápad

Eh, jelikož ode dneška opět chodím do práce, vydávání asi nebude tak časté. Ale pokusím se vždy něco zveřejnit, to vám slibuji ♥♥♥

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top