Od toho rána, kdy jsem si šel promluvit s Michalem a viděl ho při líbačce s Lukášem, uběhl týden.
Měl bych už být zvyklý, ale pravda je, že to bolí vždy.
Jenže tentokrát je to jiné. On je..ne, on byl jiný.

Nečekal jsem, že to vezme tak hopem a během pár hodin po našem "rozchodu" si najde nového přítele. Ačkoli ten blonďák se přímo nabízel..

Abych zapomněl, nebo se o to aspoň pokusil, trávil jsem v práci mnohem více času, než jsem musel a než bylo potřeba.
Ale mně vždycky práce pomáhala, neboť jsem měl myšlenky zaostřené jinam.

Jenže dneska mě z nějakého neznámého důvodu šéf poslal po ranní domů. Tvářil se tak přísně, že jsem raději nepodporoval a šel.

Když jsem dorazil do bytu, všiml jsem si v kuchyni slavnostně prostřeného stolu.
Najednou dovnitř vletěl Tobiáš s lahví vína v jedné ruce, druhou nechal za zády, a překvapeně na mne zíral.

„Sakra. Ty už jsi doma? Doufal jsem, že to stihnu.“

„Noo, jsem. Děje se něco?“

„Jasně, že děje. Tak, když už si tady, tak sedej ke stolu.
Dáš si červené nebo bílé víno?“ položí lahev na stůl.

Nechápavě na něj koukám.

„Ehm.. My snad něco slavíme?“

Toby po mně hodil nevěřícný pohled.

„Neříkej mi, žes zapomněl?“

Když neodpovídám, plácne se do čela a protočí oči.

„Ty seš vážně pako! Fakt mi chceš říct, že nevíš, co je dneska za den??“

„Ehm..“

Horečně přemýšlím, ale nic mě nenapadá.
Tobiáš se mému výrazu rozesměje.

„Je úterý, troubo. Osmnáctého!“

Stojím nechápavě, jak solný sloup, dokud Toby nenapřáhne schovanou ruku, v níž drží duhovou růži.

„Vše nejlepší k narozeninám, Járo.“

*************************

S vaším dovolením si udělám malou reklamu xD

Na svém profilu jsem začal zveřejňovat knížku
Sutechův syn, kterou jsem již loni vydal jako pětidílnou sérii.
Nyní ji tedy, po určitých úpravách, vydávám znovu jako celek.
Takže, kdo máte rádi mytologii a knihy ve stylu Ricka Riordana, mrkněte na ni ;)
♥