CXLII.

Včerejší večer byl unikátní.
Na to, že jsme odpoledne začali hádkou, kdy jsem prostě musel odejít, večer všechny strasti smazal.
Když jsem začal Míšu opečovávat, netušil jsem, že to skončí nádherným sexem. A už vůbec jsem nepomyslil, že bych byl nahoře.

Na dnešní, nedělní volno jsem původně žádné plány neměl. Snad jen ležet s miláčkem v posteli a koukat na filmy.
Jenže nakonec je vše jinak a my zrovinka vyrážíme k Tobiášovi na oběd.

Edko s Alexem zítra ráno odjíždí, tak Toby chce, abychom se všichni mohli rozloučit.
No, pokud jde o mne, stačila by mi obyčejná sms-ka, ale Míša se s kluky skamarádil, tak ho přece nenechám jít samotného.

Oběd se nese v napjatém tichu, které nikdo z nás nemá chuť přerušit, tudíž se ozývá jen cinkání vidliček o talíře.
Alex a Edko milují špagety a doslova si je na dnešek vydupali.
Já je měl včera, a lepší, no a Míša, ten by si zřejmě dal raději kebab.

Když dojíme, Toby nám, Čechům, uvaří kafe, slovenští chlapci se rádi napijí coly.
Stále je ticho, které ovšem, k mé nelibosti, přeruší Edko:

„Tak čo, Michal? Aké to včera bolo? Vyriešili ste vsetko?“

„Ale jo. Jára mi dal jen kázání kvůli škole, protože js-..“

„Prečo? Čo je, tvoja mama?“

Popadl jsem vidličku a zarazil ji Edkovi do oka. S fascinující radostí jsem sledoval krev, tekoucí po jeho tváři...

Z té krásné představy mě vyrušil Míšův hlas, kterak Edkovi odsekává:

„Ne! Je můj přítel, který pro mne chce to nejlepší.“

*************************
Nějak mi chybí inspirace..
Mám na vás malou žádost..
Potřebuji jméno a příjmení pro novou postavu, je to kluk.
Kuju

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top