Pohled Michala

Zrovna vydýchávám orgasmus, ke kterému mě Dan přivedl pusou. Trvalo to docela dlouho, ale ne proto, že by to neuměl, spíš jsem myslel na jiné věci.
Na ten zvláštní pocit špatnosti.
Jakoby se mělo něco stát.

„Noták, zlato. Kdy mě konečně necháš zasunout?“

Povzdychnu si.
Poslední dobou slyším tuhle otázku každý den.

„Už jsem ti říkal, že jsem aktiv.“

„Já taky, takže se jeden z nás musí obětovat.“

„A proč ne ty?“
Neřekl jsem mu, že jsem byl dole s Járou a že se mi to líbilo.

„Já nikdy!“

„Ty nikdy..ale mne k tomu nutíš.“

„Protože s tebou nechodím proto, abychom se jen kouřili.“

Au..

„Aha, já myslel, že spolu chodíme, protože se milujeme?“

Dan se nadechne, ale oba nás vyděsí rozražení dveří. V nich stojí bledý brácha s ne zrovna veselým výrazem.

„MŮŽEŠ MI ŘÍCT, K ČEMU MÁŠ TELEFON, KDYŽ HO NEUMÍŠ ZVEDNOUT?!“ zařve, až s Danem nadskočíme.

Nechápavě se rozhlížím, ale mobil nevidím. Následně mi ho však podá Daniel s vysvětlením:

„Schoval jsem ho, aby nás zase někdo nerušil. Jako včera David.“

„Tys mi vzal mobil?“ zeptám se nevěřícně, ale on neodpoví.

Kouknu na display, kde mám tři zmeškané hovory od Tobiáše.
Můj celodenní pocit špatnosti se opět hlasí o slovo.

„Co se stalo?" zeptám se brášky, který nejprve střelí nenávistným pohledem po Danovi, načež se obrátí ke mně a skoro zašeptá:

„Jára měl bouračku. Je to s ním zlé.“

V tu chvíli se mi skoro zastaví srdce..

*************************
Dnes jen jedna, nebylo moc času.
Pomalu, ale jistě, se blížíme ke konci..
♥