C.
O čtrnáct dní později
Je to tu..
Den, kterého jsem se bál.
Den, kdy jsem nucen odjet ze Žďáru zpět do Sokolova..
Ten měsíc, který jsem tu strávil, byl nejkrásnější v mém dosavadním životě..
Poslední dva týdny jsme se s Míšou téměř neodloučili. Pouze, když jsem byl v práci a i tak za mnou chodil a znervózňoval mne upřeným pozorováním mého prodeje.
Samozřejmě jsme spolu i několikrát spali, jen jsme se jaksi nedostali k tomu, abych byl "nahoře" já.
Mimo to jsme chodili na výlety, či jezdili na chatu.
Jeho rodiče mě nakonec přijali, za což jsem jim opravdu vděčný.
Dnešek se ale nese v duchu smutku, protože za několik minut pro mne přijede kamarád, který mi slíbil odvoz.
Stojíme s Míšou, Tomášem a Tobiášem před Penny.
Míša se ke mně tulí a jeho i mé slzy nám máčí trička.
„Nepustím tě. Nechci, abys mi odjel..“
Láme mi srdce, když ho vidím plakat, ale nemám slova, která by ho utišila.
„Lásko, vždyť se nevidíme naposledy. Budu za tebou jezdit, jak budu moct.“
Hlasité zatroubení nám téměř způsobí šok.
Můj odvoz dorazil..
Honza, můj dlouholetý kamarád, vylezl z auta a po vzájemném pozdravu mi uklidil tašky do kufru.
Pak poklepal na hodinky se slovy, že musíme vyrazit.
Tobiáš mě objal a poděkoval za to, že díky mně prozřel, Tomáš mi stiskl ruku, že mě rád poznal a potom nás oba kluci nechali s Míšou o samotě.
Pohlédl jsem tedy naposledy do čokoládových očí svého chlapce a ještě jednou přitiskl své rty na jeho.
„Miluju tě, Míšo.“
„Miluju tě, Járo.“
Ještě jedna pusa a raději jsem rychle nastoupil do auta, které se vzápětí rozjelo pryč.
Pryč od mé lásky...
*************************
Uff.. Tak je to tady..
Někteří z vás jistě tuší, poněvadž jsem hovořil o tom, že chci, aby měl Tajemný určitý počet kapitol...
Musím přiznat, že mne tahle povídka neskutečně bavila.
Všem vám chci moc a moc poděkovat za vaši podporu, vaše hlasování a vaše komentáře..
Opravdu, nějakou dobu byl Tajemný na 30. místě v kategorii boyxboy a přestože se teď malinko propadl, stále je to úžasné a takový úspěch jsem nečekal ani v těch nejdivočejších snech..
Btw, začal jsem psát 10.6. a dnes je 10.8. xD
Ještě jednou vám všem mocinky děkuju a snad se setkáme u jiné povídky, kterou mám nyní v plánu.
Nebudu se příliš rozepisovat, ale snad tím někoho potěším.
Miluju vás♥♥♥♥♥
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top