,, Dá si mladý pan Lupin něco? Čokoládu, kakao, horkou čokoládu?"narušil zvláštní atmosféru skřítek, který se zničehonic zhmotnil uprostřed kabinetu. ,,Pan ředitel Brumbál poslal Dobbyho, aby byl k vašim službám."

Severus se v duchu uchechtl. Samozřejmě, že někomu kdo se jmenuje Lupin nabízí čokoládu. Ten prašivý vlkodlak jí snědl tolik až považuje stále za zázrak, že se v jednu neproměnil.

,, Děkuji za nabídku, ale raději bych si dal pár dýňových paštiček a kávu,"odpověděl mírně i když bylo na celém jeho postoji vidět jak ho otravuje, že každý předpokládá podle jeho otce aniž by se ho obtěžoval poznat.

Skřítek v absurdně barevné čepici, která mu v tomhle nepříznivém počasí nejspíš měla chránit uši před větrem nejistě šoupal nohou v křiklavě růžové ponožce.

,,Dobby se omlouvá, ale pan ředitel, pane zakázal podávat kávu všem nezletilým studentům,"řekl nejistě a ruce mu cukali jako by se chtěl vytahat za uši.

,,Nic se neděje,"řekl klidně a pousmál se na něj. ,,Tak si dám černý čaj....Dobby."

Ten pohled byl k nezaplacení když jméno konečně zapadlo ke vzpomínce. Sám Snape byl v pokušení zeptat se jestli neměl být mladý Lupin původně v Nebelvíru s ohledem na délku jeho vedení. Dle jeho názoru mohl směle konkurovat Longbottomovy.

,,Dobby donese, pane,"řekl skřítek, který si jeho šoku nevšiml, nebo ho úspěšně ignoroval. ,,A něco pro vás, pane profesore, pane?"

Snape ho odmávl a sledoval jak skřítek poslušně zase zmizel. Měl podezření, že ho sem Brumbál poslal jen aby zjistil jestli mladý Lupin ještě žije nebo zda ho už stihl nakrájet do některého ze svých lektvarů.

Na začátku byl sice v pokušení ale ten modrovlasý se ukázal jako překvapivě nezávadná společnost.

Prozřetelnost jako by mu chtěla dokázat opak poslala toho nejhoršího možného posla.
Otravný duch proletěl dveřmi jeho kabinetu a začal si prozpěvovat tak nahlas, že to určitě slyšeli až v Nebelvírské věži.

,,Kde je ten slizký had?
Tváří se jako drak.
Říkám mu no tak ať.
Vytáhnu mu holuba
A bude z něj mrtvola.

Přišel nový žertů král
a já si ho vybírám."

,,Protivo!!!"zavrčel Zmijozel a založil si ruce na hrudi.
Nebylo těžké pochopit o kterém konkrétním slizounském hadovy to ten poltergeist zpívá.

,, Nechápu kde se ten cvok dozvěděl o tom... všem,"řekl Teddy s pološíleným úsměvem. ,,Myslel jsem, že vzpomínky nemůžou putovat do minulosti, ale očividně jsem se spletl."

,, Není král žertů trochu příliš velký titul?"zeptal se Severus sarkasticky a zamračil se když duch odmítl odejít.

,, Vlastně ani ne, v mé době tomu tak minimálně bylo,"řekl s pokrčením ramen.,,Ředitelka McGonagallová říkávala, že když se sejde mladý Potter s Lupinem je to základní kámen nových pobertů. Po čase ale začala říkat, že jsem všichni poberti vměstnaní do jedné osoby. Lupin, Black i Potter."

,, Nechápu, a to se mi často nestává,"zamručel Severus nerudně zatímco zkoušel nejrůznější kouzla aby se zbavil té průhledné obludy co mu obsadila kabinet a vydávala zvuky jako zaseklá gramofonová deska.

,,Lupin, díky otci. Black, protože moje babička, Andromeda je jedním z mála přeživších Blacků."odpověděl kluk klidně jako by mu nepředkládal seznam mrtvol, které se očividně v budoucnu budou jen kupit. ,,No a Potter, protože mě Harry v podstatě vychoval. "

Odmlčel se a jedním plynulým pohybem hůlky zapudil Protivu pryč. Snape by se možná cítil dotčeně ale něco v tom pohybu mu řeklo, že v tom má zkušenosti a on sám očividně s žádným užitečným kouzlem na poltergeisty nepřišel.

Nerad to přiznává i sám sobě v duchu, ale Remus Lupin byl .... dobrý v obraně proti černé magii. Ten talent byl očividně dědičný.

,,Kdyby byl mezi poberty i Wesley měl bych celý čtyřlístek. Jsou ale i důvodem, proč jsem rád v minulosti. Harry sice podlehl nátlaku své adoptivní rodiny a vzal si Ginny, já bych ale nemohl."přiznal a vlasy se mu změnili na platinovou blond, tak typickou pro Malfoye. ,,I když Victoria Wesleyová, havraspárka s kterou viděl mou budoucnost každý mimo mě, byla nádherná a chytrá... chyběla nám jiskra. Ta bezhlavá neplánovaná láska, která vzplane navzdory všem omezením. Já a Viktorie jsme pro sebe byly dokonalý. A přesně z toho důvodu jsem jí nechtěl."

,,Jste blázen, naprosto šílený."řekl Snape s nevěřícným zakroucením hlavy. ,,To jsem si takové názvy většinou nechával pro Nebelvírskou tupost, ale vy, pane Lupine hravě strčíte do kapsy kteréhokoliv z nich."

,,Co k tomu říct, profesore, jsem rád jedinečný,"řekl s ušklebkem a odstrčil se od stolu, který si po dobu své návštěvy očividně přivlastnil.
Přešel až před něj a zamračil se, když viděl výškový rozdíl co jim zabraňoval si hledět z očí do očí.

Pro metamorfomága to očividně nebyla ale velká překážka, protože za okamžik byl na centimetr přesně stejně vysoký jako Snape sám.

,,Jsem bisexuál a nestydím se za to o nic víc, než za fakt, že jsem nyní vlkodlak."řekl vážně a všechen jeho úsměv byl najednou pryč. ,, Raději bych byl až do smrti sám než se podvolit nátlaku okolí o tom koho bych měl milovat.

Možná nejsem Nebelvír ale až najdu osobu, kvůli které mi bude chtít srdce vyskočit z hrudi.
Pokud té osobě bude patřit první i poslední myšlenka dne a udělá z nejmizernějších dní o něco méně mizerné... Pak nebude na světě existovat nic co by mě zastavilo abych dal úplně vše co mám a jsem."

,, Proč jsi tak upřímný?"zeptal se Severus po chvíli šokovaného ticha,kdy by byl slyšet i dopad špendlíku na podlahu. ,,Vím, že už není válka, ale neměl by jsi mít kvůli pudu sebezáchovy nějaký filtr?"

,,Po válce když Harrymu všechno tajili a ty nejdůležitější informace si musel zjistit sám nebo je na ně hodili na poslední chvíli..."řekl tiše s pousmáním jako by na něco vzpomínal. ,,Vychoval mě v bezmezné upřímnosti, protože věřil, že největší odvaha není postavit se tlupě nepřátel ale říct co má člověk na srdci i v hlavě a stát si za tím."

,, Trochu ironie, když nedokázal říct ani na konci války Molly, že si nechce vzít její dceru."řekl Snape kysele,protože už instinktivně hledal trhliny v informacích co dostal. Obzvlášť když šlo o Harryho Pottera.

,, Vlastně naopak, díky otevřenosti a upřímnosti proběhl Harryho rozvod s Ginny naprosto hladce. Ani o děti se nehadali,"řekl s potutelným úsměvem. ,, Všechny tři dostal na starost Harry a ona se stala trenérkou famfrpálu přesně jak původně snila. Byla slavnou střelkyní Harpyjí a když byla na hraní příliš stará stala se autorkou sportovního sloupku v novinách aby se mohla postarat i o děti. Jenže rozvod jí dovolil otevřít dveře, které sama před sebou zavřela."

,,A našel pan Potter také tu svou velkou lásku, kvůli které se rozvedl a zničil rodinu?"

,,To je hodně zastaralý názor, pane profesore,"ohradil se proti jeho názoru a mezi jeho modrým obočím se vytvořila vráska. ,,Je lepší, když se rodina rozdělí ve jménu toho aby všichni byly šťastní, než se jí zuby nehty držet a vlastním neštěstím nakazit všechny. "

Severus by rád tvrdil, že to je pro něj prostě záležitost života a smrti všímat si maličkostí ale možná v tom je něco víc.

,,Tenhle názor zastávala moje matka," vysvětlil prostě a přemíru upřímnosti svádí na rozptýlení, protože ani sobě nechce přiznat, že v Teddym je něco co ho ponouká být upřímný.

,,Takže nejspíš máte v rodině odepřít si i ten nejmenší střípek štěstí,"konstatoval Lupin a spustil v něm něco co si ani neuvědomoval. Během mrknutí oka držel mladého muže pod krkem a tiskl ho ke stěně.

Obvykle by použil hůlku ale v tuhle chvíli viděl rudě. Nemá rád lidi ve svém osobním prostoru s výjimkou rvačky. To v něm zanechali roky s poberty.
Teď se zachoval se jako bezhlavý Nebelvír.
Na tom ale záleželo, jen na tom aby ten pošetilý mladík nemluvil o věcech do kterých mu nic není.

,,Co si dovoluješ?!!!"vyštěkl a sevřel ještě silněji až se chlapcova hruď v prostoru mezi nimi zběsile zvedala ve snaze zachytit alespoň trochu vzduchu. Možná dokonce hyperventiloval ale jeho oči byly jasné.

,, Zabil vás Voldemort jen několik hodin před úplným koncem války a nezůstal po vás nikdo kdo by mohl truchlit,"řekl mu narovinu chraplavě Lupin, který měl stále víc odvahy než někteří dospělí se kterými se za život setkal. ,, Neříkám aby jste se oženil, nebo Merlin chraň, měl děti. Pouze říkám, že by jste si k sobě mohl pustit alespoň jednu osobu, která by vás skutečně znala. "

Po jeho slovech se mezi nimi rozhostilo děsivé, husté ticho. Oba vnímali dopad slov. Severus sám zvažoval jestli by nebylo nejlepší Mrzimora proklít, protože poté by měl klid. Jenže musel neochotně přiznat, že v něčem má možná pravdu. Poznání jeho budoucnosti bylo ale jako rána do čelisti. Nikdy nepředpokládal, že by se dožil konce války ale nechtěl být jen další zbytečnou smrtí co nic nezmění. Obzvlášť, když to zvládl tak dlouho.

,, Měl by jste mít někoho jako kdysi Lilly,"řekl modrovlasý když mu trochu povolil sevření na hrdle.,,Než se začnete hádat, nechci aby jí někdo nahradil. Má pevné místo ve vašem životě i srdci. Pouze říkám, že by se tam možná našlo malé místo ještě pro někoho dalšího."

,,Proč mám stále pocit, že mi nikdy neříkáš všechno a celou pravdu si necháváš pro sebe?"zeptal se Zmijozel tiše. Neměl důvod řvát když jsou teď jen několik centimetrů od sebe.

,,Mám rád svou tajemnou auru,"připustil s pokrčením ramen.,,I z toho důvodu jsem se naučil nitroobranu."

,, Umíš nitroobranu?"zeptal se Snape bez dechu i když z jiného důvodu. Je to rozsáhlá magická znalost a Severus sám se zapřísáhl, že vzhledem ke své druhé profesi jako dvojitý špión se nikdy ani nepokusí přiblížit k někomu kdo to neovládá. Což byl zatím jen Brumbál.

,,Ano, byla to větší sranda než patronovo zaklínadlo."vysvětlil s úsměvem navzdory tomu, že by se v této situaci rozhodně usmívat neměl.

Severus k tomu chtěl ještě něco říct ale ten skřítek využil té nejnevhodnější chvíle aby se objevil i s velkým talířem dýňových paštiček. Bylo jich dost pro celou kolej.

Severus od něj odskočil jako by se popálil,protože zjevení skřítků je jediné co nedokázal předvídat.

,,Dva šálky?"zeptal se Teddy Dobbyho, který se o jejich situaci ani příliš nezajímal.
Očividně skřítek zjistil úplně vše o co ten stařec požádal, protože jen položil tác na stůl a zase zmizel.

,, Očividně počítal s tím, že my pomůžete, profesore,"dodal Teddy když mu bezestudu zasedl oblíbené křeslo hned za stolem a nalil si z konvice čaj černý jako dehet.

,,Je divné vidět něco takového pít Lupina,"řekl Severus narovinu a posadil se naproti němu.

,, Samozřejmě, měl bych se dle očekávání zalykat tou nejsladší možnou tinkturou čokolády co teče,"poznamenal a škleb na jeho rtech byl téměř Zmijozelský.

,, Nitroobrana, ostrý smysl pro humor, nejlépe na svůj účet..."dumal Severus zamračeně. ,,Myslím, že to byl důvod proč mi tě osud a Brumbál poslali do cesty."

,,Rád ti budu v cestě,"řekl Teddy s ušklebkem. ,,Ale prvně mi uvař vlčí zhoubu..."