Chapter 17: Surprise
Taemin akorát dorazil na adresu, kterou mu Taeyang poslal. Popravdě se dost bál toho, co ho potká. Co když ho Yang zabije? Ano, i takové chmurné myšlenky měl. Byl opravdu v depresi.
Zazvonil na zvonek s číslem 5, přesně jak stálo v instrukcích. Netrvalo to dlouho a ozval se hlas, který bohužel moc dobře znal. „Fairy?~ Jsi to ty?"
„Ano, jsem," odpověděl blonďáček s ledovým klidem. Nesměl se před ním ukázat rozhozený. Vyspí se s ním a v pořádku odejde. Nic zlého se nestane. Když bude poslouchat, bude to všechno v pořádku.
Představoval si to až příliš růžově. Kromě sexu a případných zranění si pro něj Yang připravil ještě něco jiného. „Pojď nahoru."
Dveře zabzučely, což bylo znamení, že je má otevřít. Taemin pochopil, vstoupil dovnitř a vydal se za Taeyangem na svou smrt. Věděl, že dnešní den nebude jeho nejšťastnější.
O to víc byl překvapen, když ve dveřích jednoho z bytů spatřil právě černovláska, jehož se tak obával, v obleku a s krásně rudou růží v ruce. Zbláznil se snad?
„Vítej, má Fairy~" pozdravil jej svůdným hlasel Taeyang a mírně se mu poklonil. Byl to uctivý pozdrav, kterým většinou zdravil své nadřízené. Byl to teď úplně jiný člověk.
„Y-Yangu?" zakoktal se blonďáček, úklonu mu zcela automaticky oplatil. Měl pocit, že před ním stojí cizí člověk. „Annyeonghaseyo?"
Taeyang ustoupil a podržel mu dveře, aby mohl jeho mazlíček vejít dovnitř. Už příjemné přítmí v chodbě naznačovalo takovou romantickou atmosféru. Bylo to zvláštní, nikdy si s Taeyangem nedokázal spojit něco takového.
Černovlásek mu věnoval zářivý úsměv. Pomohl mu vysoukat se z tenké bundy, kterou pověsil na věšák, nabídl mu dokonce i papuče. Choval se opravdu velmi pozorně.
Jakmile byl Taemim svlečen, Yang mu nabídl rámě, které druhý nemohl odmítnout. Pomalým krokem, nemělo cenu spěchat, jej dovedl do kuchyně spojené s obývacím pokojem, kde ho nechal stát na prahu. Taemin to vše musel nejdříve vstřebat.
Růže, kterou si pro něj Taeyang připravil, nebyla jediná. Všude, po podlaze i nábytku byly poházeny okvětní plátky bílých, růžových i krvavě rudých růží. Nesvítilo zde jediné umělé světlo, bylo nahrazeno desítkami svíček různých velikostí, barev a vůní. Všechny do jedné hořely jasným, milým plamenem, krásně dokreslovaly atmosféru.
Taeyang s překrásným úsměvem zaujal místo za Taeminovou židlí u stolu, kde se leskly příbory, skleničky a nádobí připravené na večeři, již starší osobně uvařil. „Pojď dál, neboj se. Je to jen jedno z mnoha překvapení, které tě ještě dnes čekají, Taeminnie~"
Popravdě, sebral staršímu slova i dech. Blonďáček nebyl schopen jasně přemýšlet, až tak ho černovlásek překvapil a možná dokonce trochu dojal, což by si asi nepřiznal. Neprotestoval, zcela dobrovolně se na židli posadil a počkal, až ho druhý přísune ke stolu.
Taeyang ho přisunul a poté poodešel stranou, aby mohl přinést to nejlepší červené víno, jaké doma měl. Ano, nacházeli se v jeho bytě, tady skutečně žil. Společně s láhví, již otevřel, došel za svým milým a přivlastnil si elegantním pohybem jeho sklenku. Do ní nalil trochu té vábivé tekutiny. To samé opakoval se svou skleničkou.
„Dě-dekuju," špitl blonďáček, stále neskutečně vyvedený z míry. Nevěděl, co by měl očekávat. Bude druhý stále stejně milý, nebo se něco fatálně zvrtne?
„Dej mi ještě minutku," uculil se Taeyang a opět odcupital pryč. Nikdo to o něm netušil, ale měl úchylku na evropská jídla. Nejraději italská, zamiloval si těstoviny. Pochyboval, že něco tak dobrého Taemin kdy jedl.
Blonďáček jen kývl, i když to teď asi bylo zbytečné. Přitáhl si k sobě skleničku a prvně se váhavě napil, skoro jako by se bál, že je otrávené.
O pár minutek později, které Taemin trávil u stolu, znovu vstoupil na scénu Yang. V každé ruce nesl jeden vrchovatý talíř těch nejlepších špaget, jaké dokázal uvařit. Leeho porci položil před něj a s tou svou se konečně usadil. Byl čas večeře.
Minnie na jídlo jen šokovaně koukal. Copak už se zbláznil a má halucinace? „T-t-tos vařil sám?" hlas se mu třásl, nedostávalo se mu slov.
„Jop. A neboj se, jed v tom není. Dost dobře vím, že by sis to myslel. Je to mé nejoblíbenější italské, čili evropské, jídlo, špagety. Ochutnej, jistě tě potěší. Dělal jsem je speciálně k oslavě tvé návštěvy, Fairy~"
„Itálie? To je někde u Československa?" hádal Minnie. V zeměpise nikdy moc dobrý nebyl. Chopil se vidličky, s níž ulovil první sousto. „Whoaa! Je to výborné~"
„A teprve to zkus zapít tím delikátním vínem," poradil mu Taeyang a pozdvihl sklenku. „Na co připijeme?" Rád by řekl, že na ně dva, ale chtěl být na Taemina ze začátku hodný. Chtěl si dnešek opravdu užít.
„To zní tak pěkně~" uculil se Minnie šťastně. Znělo to jako dobré předsevzetí. Lehce si s Yangem skleničkou ťukl a výborného vína se napil. Černovlásek měl pravdu, ta směs chutí a vůni byla vážně dokonalá.
„A přesně proto tak miluju tuhle kombinaci," zapředl slastně Taeyang. Jídlo měl možná ještě radši než sex, ale tyto dvě věci se o ono prvenství dost praly.
„Netušil jsem, že umíš tak výborně vařit~" pochválil ho Lee, opravdu ho to překvapilo. „Je to vynikající."
„Netušíš o mně mnoho věcí," prohlásil Taeyang, jeho oči se u toho smály. Zdály se být tak šťastné. „Třeba to, že když jsem byl malý, matka mi říkala Teddy." Své vlastní přezdívce se uchechtl. Poté se na Taemina podíval trochu důležitě. „Nebo třeba to, že umím být i něžný milenec. Svým způsobem."
„Teddy?" zachichotal se Taeminnie. Znělo to roztomile. „Počkat... něžný?" zarazil se. „To ti nevěřím."
Yang se zazubil tak jako ještě nikdy. „To ti později ukážu. Ale teď bych tě poprosil, abys jedl, pil a na nic se neohlížel, ano? Pouze si to užívej." Následně se zvedl a o kus poodešel.
„Rád tě poslechnu, Teddy~" zavrněl blonďáček a do chutných špaget se se pustil. Měl opravdu velký hlad, tenhle rozkaz se mu zamlouval.
Jídlo bylo úžasné a jeho chuť se ještě zpříjemnila, když Taeyang sedl na malou židličku a cosi otevřel. O několik vteřin později atmosféru v místnosti obohatil zvuk klavíru, na který se Taeyang učil od mala a byl to jeho skrytý koníček. Tohoto večera plánoval Taeminovi ukázat svou hezkou stránku.
Blonďáček překvapeně zalapal po dechu. Neměl moc daleko k pláči. Něco tak krásného pro něj snad nikdo nikdy neudělal. Bylo to tak neskutečně nádherné!
„Kdybych nebyl lama na zpěv, možná bych ti i zazpíval," zavtipkoval Taeyang s úsměvem na rtech, který Taemin nemohl vidět. Líbilo se mu to. Líbilo se mu vidět a slyšet Taeminovy pozitivní reakce. Hřálo ho to na duši.
„I tohle je krása~" usmál se Minnie šťastně, vstal a docupital i se skleničkou vína k němu. „Děkuju moc. Možná, že když chceš, dokážeš být vážně hodný a romantický."
„No vidíš. A v tom sexu mi nevěříš," našpulil na něj starší rty. Jeho prsty hrály samovolně dál. Tuto skladbu uměl nazpaměť, zvládl by ji i poslepu.
„Divíš se?" povytáhl Minnie obočí. „Mám své vlastní zážitky, mnohokrát jsi mi ublížil..." povzdechl si, zezadu objal Yanga kolem krku a pohled upřel na klávesy.
„No... já taky věřím tomu, že bys mohl být pěkný divoch, kdybys jen trochu chtěl... a tos mi to neřekl," konstatoval Taeyang. Podobným směrem se ubíraly všechny jeho myšlenky, většinu času myslel jen a jen na sex.
„Ale... já jsem přece klidný," namítl Minnie a pousmál se. „Zahraj mi ještě něco, prosím~" zavrněl, hudbu miloval.
„Pokud si to přeješ," přikývl srozuměně Taeyang a zhluboka se nadechl. Jeho prsty samovolně začaly mačkat klávesy v jistých tónech, které postupně vytvořily skladbu hodnou poslechu. Taeyang do své performace dával vše, neuléval se a těžce makal. Zvolil skladbu, kterou tušil, že by si Fairy mohl zamilovat, ale na sehrání byla vážně těžká.
Pod onou kouzelnou melodií Lee opravdu roztáhl. Posadil se na kousek místa vedle Yanga, pozorně se zadíval do jeho nyní přívětivé tváře a zaposlouchal se do skladby.
Když své dílo Taeyang dokončil, pustil se do dalšího. A tak to pokračovalo dál, dokud nezahrál další tři skladby, při kterých mu na čele vyrašily kapičky potu. Delší čas nehrál, protože se intenzivně věnoval práci, tudíž to pro něj bylo těžší, než původně očekával.
Za odměnu se Taemin rozhodl provést něco, za co by se později nejradši ukřižoval. Přišoupl se k němu ještě blíž a než ztratil odvahu, jemně se přitiskl na jeho rty. Chtěl mu touto formou poděkovat.
Tmavovlásek vytřeštil oči, celé jeho tělo v momentě ztuhlo. Stalo se to? Taemin jej sám od sebe políbil? Srdce se mu rozbušilo, když své rty jemně pootevřel a druhý mu na polibek váhavě odpověděl.
Ihned jej ovládl chtíč a nekonečná touha po Taeminově těle. Své ruce přesunul na blonďáčkovy boky a natiskl jej na sebe, nehty se instinktivně pokusil zarýt do jeho boků. To by se jistě stalo, kdyby si svou chybu neuvědomil dřív.
Byla to vteřina, ve které byl schopen lákavého Taemina pustit, aniž by mu ublížil, a odsunul se tak daleko, že ze stoličky spadl pozadím na zem. Debile, pojmenoval se krásně v duchu, akorát si to všechno zničíš.
„Teddy!" vypískl Minnie, zvedl se a natáhl k němu ruku s úmyslem ho zvednout. Tak přece nelhal, mluvil pravdu! Dokázal se ovládnout, odolat mu. Neskutečně tím Minnieho potěšil a vykouzlil mu na tváři úsměv.
„Promiň," hlesl trochu posmutněle Taeyang a zavrtěl hlavou. „Nechtěl jsem po tobě vyjet. Alespoň ne teď, tady a takhle," vysvětlil mu.
„Proč se omlouváš?" podivil se blonďáček, nechápavě naklonil hlavičku stranou. „Vždyť jsi po mně nevyjel, nebo snad ano?" Sám si ničeho vědom nebyl. „Mám radost. Políbil jsem tě. Jindy bys neodolal, byl hrubý a ublížil mi. Ale dnes ne. Odolal jsi, skoro se mě nedotkl. Opravdu jsi samé překvapení, jedno příjemnější než druhé."
„Noooo," protáhl Taeyang a sklonil hlavu tak, aby mu nebylo vidět do tváře. „Vážně se snažím. Dal jsem si totiž takové předsevzetí: že se k tobě dnes budu chovat hezky. Tak se jej pokouším splnit."
„Jde ti to na jedničku~" pochválil ho Lee a usmál se. „Víš... Život by byl hned snazší a krásnější, kdyby ses tak choval častěji. Nemusel bych se trápit a oddálil bych vrásky."
„Promiň, mám to v genech," pokrčil druhý rameny a konečně se zvedl. Taemina u toho celou dobu držel za ruku. „Chovat se mile je pro mě nezvyk a snažím se jen kvůli tobě. A navíc - kdybych byl hodný pořád, měl bys další problém: netušil bys, koho z nás tří miluješ víc. Jestli mě, Keyho nebo GDho."
„To může být pravda," kývl. Velmi snadno si k lidem dokázal vytvořit kladný citový vztah, jehož se pak nesnadno zbavoval. „Počkat... Keyho...?" uvědomil si. Proč o něm mluví?
„Pochybuju o tom, že by ti byl lhostejný," obvinil jej Yang a dotáhl ho až ke stolu, kam ho znovu usadil. Chtěl se také trochu najíst, než budou pokračovat. „Má tě rád až moc, se vším ti pomáhá a tak... podle tohohle vzorce bys mě měl taky mít rád, ne? Posledně jsem tě před G-Dragonem v tom baru zachránil."
„Mám vás rád, to ano. Jste moji přátelé. Sám nevěřím tomu, že to říkám o tobě. Tolikrát jsi ublížil mě, včera neskutečně brutálně mé lásce... Přesto, nechovám k tobě nenávist. Je mi ze sebe samotného špatně," povzdechl si a pohled smutně zabořil do špaget.
„Já už jsem holt takový," zamumlal Taeyang s ústy plnými jídla. Kvůli tomu, že se věnoval jen Leemu, sám hladověl a teď už to přestával snášet.
„Dobrou chuť," popřál mu Minnie. Uvědomil si, že je zbytečné, trápit se, když tak stejně nic nezmění. Nejlepší bude, když si dnešní výjimečný večer pěkně užije. Díky tomuto předsevzetí, s nímž byl život hned o trochu veselejší, se s chutí znovu pustil do jídla.
Když konečně dojedli, Taeyang jim dolil skleničky pěkně vrchovaté, aby si ještě mohli užít nádhernou chuť vína. Měl teď v plánu další hezkou věc, která by se Taeminovi mohla líbit. Blonďáček cítil, jak mu z Yangova pohledu pomalu červenají tvářičky. Copak si pro něj asi připravil teď? Byl zvědavý.
„Když ti řeknu, že máš za deset minut jít do chodby a vstoupit do druhých dveří vlevo, uděláš to?" zeptal se jej na důležitou otázku tmavovlásek. Na toto překvapení se musel připravit velice důkladně, potřeboval tedy trochu času.
„Samozřejmě, že udělám!" usmál se Minnie. Má pro něj překvapení? Ta upřímně miloval, nemohl se jich nabažit, zvlášť když byla příjemná. A tohle takové jistě bude.
Taeyang do sebe kopl zbytek svého vína a skleničku opatrně odložil na stůl. Na svého kamaráda spiklenecky mrkl, načež odešel do oné tajemné místnosti. Doufal, že bude druhý koukat a bude se mu to líbit.
„Snad to není mučírna," pomodlil se tiše. To by mu snad Yang neudělal. Chopil se skleničky vína, rudou tekutinu z ní začal popíjet. Náležitě si tu chvíli vychutnával.
Jakmile uběhlo oněch osudných deset minut, blonďáček se zvedl ze židle a vydal se podle instrukcí přesně tam, kam měl jít. Pro jistotu ještě zaklepal, a když se mu z druhé strany dostalo svolení, že může vstoupit, učinil tak.
Hned při prvním pohledu zjistil, že žádná mučírna se nekoná. Ve skutečnosti vstoupil do obrovské koupelny, opět plné romantické atmosféry, kterou způsobovaly všudypřítomné růže a svíčky. Proboha, vždyť kvůli němu musel Yang vykoupit celé kvetinářství. Přesně uprostřed místnosti se necházela obrovská vana, plná horké, bublající vody, plátků růží a také Taeyanga.
„Přesný jako hodinky," okomentoval jeho příchod Taeyang, těšil se z Taeminovy překvapené tváře. Přesně tento výraz si přál spatřit celou dobu a už se mu to párkrát povedlo. Ten nádherný nevinný úžas.
Blonďáček se celičký rozzářil, připomínal sluníčko v létě. Kromě hezkých překvapení miloval i vany, bublinky a společné koupele. Jak to jen Yang ví?
Po dlouhé době, kdy Taemin jen nečinně stál a koukal přímo na Taeyanga, se starší pousmál a pozdvihl ke rtům skleničku naopak bílého vína. „Nechtěl by ses přidat? Nebo mi tam plánuješ vystát důlek?"
„Můžu?" vypískl blonďáček šťastně a vehementně kývl. Byl vážně nadšený. Během chvilky se zbavil trička, podobný zbytek následoval i zbytek jeho oděvu. Pak uz jen stačilo vlézt do té úžasné vodičky.
„Je to překvapení pro tebe, Fairy," pohladil ho Yang po tvářičce po jeho příchodu do vody. Nedokázal si pomoci, Taemin byl tak rozkošný, kouzelný... neměl pro něj slov. Netušil, jestli mu to druhý dovolí, ale i tak se natáhl a stáhl ho k sobě do objetí. Nechtěl nic víc, jen si s ním lehnout do teplé vody.
Minnie mu rád vyhověl, i pro něj to byla příjemná vyhlídka. Pěkně se na něj položil, hlavičkou spočinul na svalnatém hrudníku. Vana byla tak obrovská, že se do ní vešli oba.
„Takhle by to mohlo být už napořád," povzdychl si Yang. Věděl, že tohle přání se mu bohužel nikdy nesplní. „Jen já a moje milovaná Fairy..."
Minnie mu neodpověděl. Jak by také mohl? Měl svého milovaného G-Dragona, kterému dával veškerou svou lásku a nikdy si ho nepřál opustit. Taeyang si jednoduše užíval to, že ho může mít u sebe. Nic víc v tu chvíli nepotřeboval, stačila mu jen jeho Fairy. Neodolal a pohladil jej po bříšku, ke kterému měl skvělý přístup. Dál zatím nezacházel.
Mladší nic nenamítal, letmé doteky byly velmi příjemné. Nestěžoval si, to vůbec ne. Celou koupel si přímo užíval, nic lepšího neznal. Doma vanu neměl. Zdánlivě nevinné doteky však Yang převedl na trochu něco jiného. Začal svého milence po nějaké chvíli šimrat na bocích, protože chtěl vědět, jestli je lechtivý nebo ne.
„Taeyanggie!" vypískl Lee, zakopal nožkama a pokusil se mu vyškubnout. „To lechtá!" Jeho vzdor opadl, dokázal se už jen smát.
„To má lechtat," opáčil na to s úsměvem tmavovlásek a pokračoval ve své dosavadní činnosti. To se mu ale vymstilo v momentě, kdy se Taemin prohnul v zádech, krkem zatlačil na Yangovo rameno a chudák Taeyang skončil celý pod vodou.
Přestal díky tomu Leeho lechtat, přesně, jak si přál. „Je ta voda dobrá?" uculil se Taemin. Dokázal být velmi škodolibý, když chtěl.
Když se Taeyang vynořil, do jeho roztomilého xichtíku z úst trefil proud oné vody. „Ochutnej sám," ušklíbl se, ani jemu škodolibost nechyběla.
„Fuuuj~ To víno bylo lepší, to ti teda řeknu," otřásl se. Voda moc dobře nechutnala. Ze zad se obrátil na bříško, leželo se mu tak líp. „Lehni, polštářku."
„Jak lehni? To je jak na psa," zafrkal nespokojeně Taeyang, ale poslechl ho. Položil se do stejné pozice jako předtím, jak se druhému leželo nejlépe.
„Ne ne," nafoukl Lee nespokojeně tvářičky. „Psy nemám rád, jsou neskutečně strašidelní a nejradši by mě snědli..." spokojeně zapředl, když si hlavičku položil zpátky na jeho hruď a zavřel očka.
Taeyang mu mokrou rukou zajel do vlásků a začal jej v nich vískat. Líbilo se mu to. Nechápal, čím to je, ale každá tahle minuta, již s Taeminem mohl strávit v klidu, pro ně oba byl krásný, zasloužený odpočinek.
„Dnešní večer si opravdu užívám," svěřil se mu mladší s jemným úsměvem na rtech. „Moc ti děkuju, Yanggie. Ále, víš, co by bylo ještě úžasné? Sklenička vína. Prosím~"
Taeyang už se pro jednu z nalitých natáhl, když vtom se zarazil a jako největší andílek se uculil. Našpulil na něj rty. „Za pusinku~"
„Hee?" vypískl Lee, v první chvíli mu to nedošlo. „Tak pusu, jo?" zachichotal se. „Ty nejseš Teddy bear, ale Pedo bear," ušklíbl se. Vyšplhal o kousek nahoru a navzdory svým slovům mu pusu dal.
Jenže perverzní Yang to nenechal být jen tak. Původní pusinku převedl na polibek, tedy minimálně ze své strany. V podstatě čekal jen na Taemina, jak na tuto výzvu zareaguje.
Minnie mu vše krásně oplatil, nechal se poněkud unést. V jednu chvíli se dokonce přistihl, že se mu to líbí. „A dostanu to víno?"
Taeyangovy koutky úst se samovolně pozdvihly. Jako odměnu mu podal skleničku a svými dlaněmi sjel k jeho pasu, za který ho přidržel, když pil. Nerad by, aby Taemin sklouzl a drahocenné víno vylil.
„Nyaaa," poděkoval mu Lee, plánoval vše vypít najednou. Víno miloval a přestože měl radši právě červené, i tohle u opravdu moc chutnalo.
„Jsi jako kočička. Nechceš ouška a ocásek?~" zavrněl Taeyang, přičemž sjel packami až na jeho pozadí. Měl tu prdelku tak rád, nemohl se jí nabažit. Vyzývavě ji stiskl a políbil blonďáčka na krček. Začínal mít chutě.
„Neříkej mi, že něco takového máš," podivil se. Vlastně, u Yanga by ho to ani moc nepřekvapilo. Ačkoliv by to před nikým nepřiznal, tohle zdánlivě nevinné hraní se mu líbilo. Neodolal, potřeboval mu to oplatit. Jemně ho proto kousl do ramene.
„Tak ty rád koušeš, jo?" položil mu Taeyang dost jasnou otázku. Kdyby nebyli ve vodě, jistě by ho donutil posunout se ještě o kus níž. Ale to si plánoval nechat až na další část jejich programu, což byla postel.
„Jooooo~" zavrněl Minnie. Ono to vlastně kousání moc nebylo, jen ho jemně škádlil. Silně kousnout by asi moc nedokázal. „Můžu ještě?"
„Jak a kam se ti zlíbí," svolil mu s hřejivým úsměvem Taeyang. Jak bylo možné, že se mu tenhle usměvavý Taemin líbil víc než ten uplakaný, o kterém měl za to, že jej miloval? Bylo to kouzelné, jak s ním tento blonďáček dokázal mávat.
„Whoaaaaa!" zajásal blonďáček šťastně. Kampak kousne tentokrát? Vyhlídl si jedno místečko, které nejdříve polaskal jazýčkem. Teprve potom kousl.
Taeyang líbivě zapředl, tohle bylo něco pro něj. Bylo to jiné, než když mohl on kousnout někoho, ale neříkal, že to bylo horší. Rozhodně za to Taemin měl palec nahoru. Začal ho opravdu vzrušovat,
Toho si Minnie samozřejmě všiml okamžitě, nijak to ale nekomentoval. Beztak tušil, že se to stane.
„Nechtěl bys ochutnat krček?" navrhl mu Taeyang, když si druhý tak hezky hrál. „Rád bych, abys mi okusoval krk, Fairy... jistě to bude příjemné."
„Tak jo," uculil se kouzelně. Vytáhl se o kousek nahoru, usadil se mu na klín a jazýčkem začal onu oblast prozkoumávat. Tohle mu Taeyang ještě nikdy nedovolil, hodlal si to užít.
„Ty víš, jak na mě," špitl mu do ouška Taeyang a znovu zmáčkl jeho půlky, za které ho držel. Taemin seděl přímo na jeho erekci a každým pohybem se o ni otíral.
„Líbí se ti to?" ujišťoval se Lee. Kdyby ne, hned by přestal. Nerad dělal něco, co se tomu druhému nelíbilo. Neuvědomoval si, jak moc ho provokuje.
„Nevěřil bys, ani já sám tomu nevěřím, jak moc," přiznal se mu. Neměl co skrývat, navíc Taemin na něm vždy vše dokázal poznat. Nemělo by cenu zapírat, i kdyby chtěl. „Klidně pokračuj, dělej si, co chceš~"
„Rád," uculil se, zoubky se otřel o jeho krček a poté trochu silněji než předtím, kousl. Bylo to vážně úžasné, cítil se jako nějaký upírek.
„Hmmmm..." zavrněl Taeyang a natočil hlavičku stranou, aby měl druhý lepší přístup. Bylo to tak opojné, tak svůdné, že po Taeminovi toužil mnohem víc než doposud. Stále však ovládal.
Minnie netušil, jaký nátlak vyvíjí na druhého sebeovládání. Všemožně se na něm vrtěl, poskakoval, jen aby se mohl co nejlépe zakousnout.
„Z-zpomal trochu," vydechl zadýchaně Taeyang, který opravdu začínal ztrácet kontrolu nad svým tělem. Normálně by si za tohle Taemina již tvrdě přivlastnil. „Pokud nechceš skončit špatně... tak teď prosím na chvilku slez. Umyju tě. Ano?"
„Huh?" kníkl Minnie zklamaně. Chtěl si kousnout ještě. „No... Tak dobře," souhlasil nakonec, společně s čímž z něj skutečně slezl.
„Kousneš si potom," ujistil ho s přikývnutím Taeyang, jemu se to přeci také líbilo. „Ale kdybys teď pokračoval, asi bych se neudržel... chápeš? Je to pro tvoji bezpečnost a pro dodržení mého slibu."
„No... Tak dobře," kývl Lee. Doufal, že si to později bude moci pořádně vynahradit. Uculil se, lípl mu pusu na nos.
„Jsi rozkošný," ohodnotil jeho chování tmavovlásek a položil mu dlaně na boky. „Otoč se, ať tě můžu dobře umýt."
„Okay~" protáhl Minnie a uposlechl jeho rozkazu. Za pár vteřinek už k němu seděl zády a těšil se, jak krásně se o něj bude černovlásek starat.
Taeyang se chopil houby na mytí, již měl položenou vedle, a namočil ji do bublinkaté vody. Následně na ní nanesl trochu voňavého mýdla a začal s ní přejíždět po Taeminových zádech.
„Nyaaaaa~" zavrněl blonďáček šťastně. Málokdy se mu dostalo toho štěstí, že se o něj někdo tak krásně staral. Hodlal si to užít.
„Já ti vážně donesu ty ouška, kocourku můj," vyhrožoval mu Taeyang, ale stále to myslel dobře. Neodolal a svým jazýčkem polaskal jeho ouško. Yang byl opravdu zvláštní stvoření, ale miloval se dotýkat svého majetku. Ano, Fairy bral jako svůj majetek.
„Awwww~" zavrně Minnie slastně a prohnul se v zádech. „Chci ouška~" žádost to byla možná hloupá, ale on prostě miloval hraní.
„A ocásek bys nechtěl?" otázal se ho starší a chytil jeho ušní boltec mezi své rty. Bylo hezké, když mohl o svého milého takto pečovat. Líbilo se jim to oběma, to bylo zjevné.
„Klidně," uculil se. Kočičky měl vážně velmi rád, jednou by se klidně stal. A pěkně si užíval veškerou tu péči, již by ho všichni zahrnovali.
„Ale to budeme muset vylézt z vody, můj drahý," upozornil ho Taeyang. Všeho náhle nechal a majetnicky jej objal kolem pasu. „A já přeci nechci, abys mě tu v teplé vodě nechal samotného... taky bych chtěl, aby o mě chvilku někdo pečoval."
„Já!~" přihlásil se ihned Lee. Na všechny jeho zločiny jako kouzlem zapomněl, viděl v něm prostě toho hodného černovláska. „Já se o tebe postarám~"
„Myslíš, že to zvládneš? Jsem velice náročný," dal druhému na srozuměnou. Tvářil se však jako andílek, takže jeho slova neměla takovou váhu, jakou by normálně měla.
„Zvládnu. Jsem šikulka, ehehehe~" pochválil se a snažil se dostat za něj, aby mu taky mohl umýt zádíčka.
Taeyang měl tu smůlu, že znovu skončil pod vodou, Taemin byl totiž dost nešikovný. Nakonec se vše podařilo a Taemin se usadil za druhého, aby mu mohl pořádně umýt záda a všechno okolo. Pustil se do toho s pořádnou vervou, nevědomky dokonce trochu vyplazoval jazýček. Houbičku pořádně namydlil, chtěl přeci, aby byl Yang pořádně čistý.
Ten si jeho péči nechával líbit a nenamítal jediné slovíčko proti tomu, co blonďáček dělal. Nechal by si klidně záda sedřít do krve, kdyby to mělo být pro jeho Fairy.
„Dělám to správně?" ujišťoval se Taemin, když mu začal záda umývat. Nerad by se dopustil nějakých chyb, ze kterých by pak byl Yang naštvaný.
„Úplně nejlépe," ohodnotil to Taeyang. Ukázal mu pozdvižený palec. Bylo to dobré znamení, díky kterému mohl Taemin beztrestně pokračovat. Minnie si opravdu užíval, že jej může takhle hýčkat a rozmazlovat. Co jiného se od hodné a kouzelné Fairy dalo čekat.
Když už se zdálo, že blonďáček nemůže, Taeyang se k němu otočil a zarazil ho. Neudělal nic zlého, on ho v podstatě zalehl a pevně objal. Hlavičku mu zabořil mezi krk a rameno, bylo tak příjemné přítmí. „Děkuju..."
„Neděkuj mi, není za co," uculil se Minnie a objetí mu oplatil. „Půjdeme už pryč? Neříkám, že to není příjemné, ale jsem už promočený až na kost."
„Takže chceš postoupit k finální fázi, jo?" Taeyang si mlsně přejel po rtech a od toho krásného tělíčka se odtáhl. „A já si myslel, že tě budu muset nutit, ale ty sis to zvolil sám... To mě těší."
„Finální fáze?" zopakoval po něm, netušil, jak to myslí. „Co je finální fáze?" Doufal, že to bude stejně pěkné, jako všechna ostatní překvapení. Sladce se uculil. „Bude to zase překvápko?"
Taeyang se naklonil k jeho oušku, nechtěl ho totiž vystrašit. „Slíbil jsem ti, že budu něžný... vzpomínáš, má Fairy?" zapředl. Tušil, že po tomhle už mladší bude vědět, co se bude dít.
Blonďáček několikrát zamrkal, moc dobře tušil, co tím chce říct. „Taeyanggie..." Tvářičky mu samovolně nabraly krásný růžový nádech z představy, co by se mělo dít dál.
„Jsi nádherný, Taeminnie," zašeptal sladce Taeyang, nedokázal mu nelichotit. Kdyby mohl, snědl by ho, okousal by jej od hlavy až k patě.
Blonďáček se začervenal snad ještě víc. K zakrytí svých rozpaků se rozhodl udělat jedinou věc. Vrhl se po Yangovi, tvářičku mu schoval do hrudníku.
„Tady se někdo chce mazlit, tak to abychom už šli ven," říkal si pro sebe Taeyang a pevně Taemina objal. „Jestli pak si stále chce zahrát na kočičku~"
„Čičiiiiii~" zavrněl Minnie. Zajímalo ho, zda Yang kočičí ouška opravdu má, nebo jen blafuje. Mazlit se opravdu chtěl, byl velmi přítulný, což Yangovi dokazoval.
„Půjdeme z vody rovnou do postýlky, co ty na to?" Taeyang se natáhl jednou rukou pro osušku a začal se i s Taeminem pomalu zvedat. Chtěl nejdříve usušit jeho a až poté sebe, proto ho do měkoučkého ručníku zamotal. Z vany mu pomohl a jeho krásné tělíčko začal ručníkem sušit, zbavoval se každé zbývající kapičky.
Poté se natáhl pro druhý, suchý ručník a otřel s ním docela ledabyle i sebe, protože si nepřál, aby Taemin dlouho čekal. „Chceš se obléct, nebo...?" dal mu na výběr. Oblékání totiž bylo dost zbytečné.
Minnie zavrtěl hlavičkou a ručník si přitáhl blíže k tělu, úplně se do něj zabalil. Vypadal vážně neskutečně roztomile, Yang se opravdu těšil, až si ho odnese do postýlky. Předtím však musel pozhasínat svíčky, aby nevyhořel. Vzal tedy mladíčka za ruku a ukázal mu, kde je ložnice. I tam hořelo mnoho svící a byly tam rozházeny růžové květy, ale bylo jich tam mnohem méně a scházelo víno.
Blonďáček tam rychle doběhl a rozhlédl se všude kolem. Musel uznat, že má druhý vážně vkus. Mohl by být klidně designér, nechal by si od něj zrekonstruovat pár pokojiů. Nejvíce ho ovšem zaujala ta neskutečně obrovská postel. „Kyaaaaaaaaaaa!" zapištěl a skočil do ní.
„Chvilku tu počkej, ano? Pro naše bezpečí dojdu pozhasínat všechny ty svíčky v kuchyni/obýváku a v koupelně. Miluji tě, ale nechci kvůli tobě vyhořet," uchechtl se. Nedával si pozor na slovník a po dokončení věty zmizel za dveřmi a blonďáčka nechal zcela samotného.
Minnie zůstal šokovaně mlčet, dival se, jak mu druhý mizí z dohledu. Co to právě řekl? Vážně... Vážně řekl, že ho miluje? Taeyang? Láska? Taemin?
Ne, to byl nesmysl, musel se přeřeknout nebo přeslechnout. Nedávalo by smysl, aby Taeyang byl tak zlý k tomu, jehož miluje. Když si ale vybavil dnešek a to, co všechno pro něj Taeyang připravil... po tvářích mu steklo několik kapiček slz.
Přitáhl si nožky k tělu, tvář skryl do dlaní. Byl opravdu zmatený, bezradný. Co má tohle všechno znamenat? Proč se jednou chová krásně a pak je z něj sériový vrah?
To holt měl Taeyang zabudováno v DNA a sám by mu na to nedokázal odpovědět. Ten mezitím, aniž by měl ponětí o tom, že je něco špatně, pozhasínal všechny svíčky a s úsměvem na rtech zamířil do ložnice. Jakmile Minnie zaslechl jeho kroky, bleskově šetřel veškeré slzy a slaďoučce se usmál. Nechtěl, aby starší pojal nějaké podezření.
Taeyang si opravdu ničeho nevšiml, když dovnitř vstoupil. Okolo pasu mu visel omotaný ručník, který si musel přidržovat, protože mu už padal. Věšák na ručníky mu zatím ještě nestál.
Narozdíl od něj, Minnie byl v ručníku zachumlaný celičký, koukala z něj jen hlava. Svým vzezřením připomínal roztomilou ovečku hodnou pomazlení.
„Vidíš? Potřebuju tě. Padá mi ručník, protože se nemá čeho držet," zasmál se Taeyang a posadil se na místečko vedle svého partnera. Cítil se tak pohodově jako snad ještě nikdy.
„Držet?" Chvíli trvalo, než to Minniehmu docvaklo. „A-aha," začervenal se. „Už jsem to pochopil."
„Šikulka." Taeyang se položil a překulil na bok směrem k Taeminovi. Hlavu si podložil rukou. „Tak co bys chtěl dělat?"
„Kočičku~" zavrněl Minnie. Yang mu to slíbil, ne? Měl by to dodržet, když už ho tak moc nalákal.
„Neřekl jsi mi, že jsi na zvířátka," utahoval si z něj Taeyang. Po chvilce smíchu a vzájemném pokukování se nakonec uráčil znovu zvednout a dojít k velké skříni. Bylo to jeho skrýš na hračky. Vytáhl odtamtud ocásek na análním kolíku, ouška a lubrikační gel. To vše pak hodil Taeminovi.
„Whoaa!" vypískl Minnie a všechno si to prohlížel. „Myslel jsem, že si děláš legraci a nic z toho nemáš." Po hebkých černých ouškách hmátl a nasadil si je. „Mňaau~"
„Ještě by sis měl nasadit ten ocásek, Fairy~" dal mu druhý užitečnou radu. Přál si ho tak vidět. Ještě se mu nestalo, že by nějaký z jeho milenců dobrovolně nasadil uši a ocas. Vzrušovalo ho to.
Minnie se na onu věc nedůvěřivě zadíval. „Kolik lidí přede mnou to mělo?" zajímal se. „Nechci chytit nějakou škaredou nemoc..."
„Vždycky to dezinfikuju. A měl to jen jeden, abys věděl," odfrkl si druhý. Copak si myslí, že by mu dal něco špinavého? Byl čistotný, nic takového nehrozilo.
„Tak dobře," kývl Minnie váhavě a ocásek, který byl vážně hebký, i s gelem, si přitáh k sobě. Malé množství si vymáčkl na prstík, kterým zajel ke svému zadečku. Snažil se ignorovat Yangův téměř hladový pohled.
„Kdybys... potřeboval pomoc, tak..." Taeyang se musel zarazit, polknout a zhluboka se nadechnout, aby se vůbec udržel. Tohle byly hrátky na jeho nervy a on je zatím zvládal. „Stačí říct."
„Jasně," kývl blonďáček a prstíkem do sebe pronikl. Odhadoval, že budou potřeba dva, aby do sebe ocásek bezbolestně dostal. Po chvilce přidal právě i druhý, který nakonec i s prvním vytáhl. Trochou gelu potřel i špičku kolíku. Proboha, co to jen dělá? Bylo to neskutečně perverzní.
Taeyang se musel posadit na židli a pevně sevřít v rukou její okraj, jinak by se rozeběhl a kolík nahradil svým osobním kolíkem. Byl z něj silně vzrušený a měl za to, že to Taemin moc dobře ví.
„Už ti ten ručník drží?" uculil se Lee, zhluboka se nadechl a kolík do sebe začal opatrně zasouvat. Sledoval přitom černovláska, přesněji jeho tvář.
Taeyang od něj musel odvrátit tvář. Kousal si ret tak silně, že dokonce ani nevnímal, jak mu po bradě stéká pramínek krve. Byl to vážně šílenec. Jak to, že dokáže tak dlouho odolávat?
„Hotovo," oznámil Minnie, ve tváři celý červený, po chvíli. Dal tak staršímu najevo, že už se může otočit a podívat se, jaká pěkná kočička z něj je.
„Já to nedokážu," hlesl Yang a opřel se čelem o opěradlo židle, které drtil v rukou. „Nemůžu se k tobě přiblížit... protože to jinak nedopadne dobře, Taeminnie, i když... se vážně snažím."
„Tak to mán nápad~" usmál se Taeminnie, vyskočil na nožky a docupital až k němu. Tehdy klesl k zemi a hlavičkou se mu otřel o koleno. „Nyaaa! Teda, Mňauuu~ Jsem pěkný kocourek~"
To tmavovláska pobavilo, ale ani se nepohnul. „O copak se to snažíš, Fairy? Nebo ti mám říkat kocourku? Hmmmm?"
„Mňau?" odpověděl mu Minnie, dělal, že nerozumí. Chtěl, aby se na něj druhý podíval. Posunul se o kousek výš a jemně ho kousl do stehna.
To už se Taeyang kouknout musel. Škubl sebou, protože se málem nechal ovládnout prvotní touhou tu roztomilou kočičku zalehnout. Kdyby to udělal, zkazil by tím všechno.
Lee spokojeně zavrněl, bylo to na dobré cestě. Rukama zachytil okraj židle a trochu se vytáhl, takže teď hlavičkou spočíval na úrovni Yangova bříška, do kterého si prostě musel kousnout.
„To máme nějakého kousavého kocourka," poznamenal starší a dovolil si alespoň jedno - pohladil svého milence po vláscích. Byl to hezký pocit, konečně něco mohl udělat.
„Jo~" Taemin kousl znovu, opravdu si to užíval. Nic podobného snad ještě nikdy nezažil. Ještě chvíli si takto hrál, než se rozhodl, že vše posune o kousek dál.
„Copak, copak?" Toho, že se to Taeminovi zamlouvá, si Taeyang všiml už ve vaně. Rozhodně to bylo plus, protože pokud se Leemu budou líbit i jeho mírné kousance, mohli by si to vážně dost dobře užít.
Lee mu opatrně dotlapkal až na pořádně vzrušený klín. Nožky mu omotal kolem pasu, ruce kolem krku a rty začal okupovat jeho krk.
Druhý na sobě ještě stále měl ručník, takže ho cítil trochu tlumeně. Ale cítil a pekelně ho to vzrušovalo. Do vlastního boku si zarýval nehty jen proto, aby to neprovedl těm Taeminovým. Oh bože, jak on ho moc chtěl.
Minnie to moc dobře věděl, rozhodl se, že ho přestane trápit. Ručník uvolnil, opatrně mu ho stáhl a odhodil na zem. „Já..."
Viděl, jak se Taeyangovy oči rozšířily náhlým strachem. Ne však strachem z Taemina, ale z toho, že by té křehké panence mohl dnes ublížit, když přísahal opak. „Ty...?"
„Můžu tě dnes... vést?" vyslovil Minnie svou troufalou žádost. Byl přesvědčen o tom, že pokud mu to Yang dovolí, bude vše v pořádku.
„To by... sis přál?" Kdyby byl Taeyang ještě trochu měkčí, jistě by se nad tím rozbrečel, protože to bylo od Leeho vážně moc hezké. Možná až přehnaně rychle přikývl, nijak se nad tím nezamýšlel. „Jsem jen tvůj, Fairy..."
„Děkuju," usmál se Minnie. „Kdyby ti něco bylo nepříjemné, tak mi řekni, ano?" požádal ho ještě, než se skousnutým rtem nechal špičku jeho vzrušení proniknout do svého těla.
„P-počkej!" kníkl šokovaně Taeyang a zachytil ho, aby již nešel níž. „Vždyť sis zapomněl vyndal ocásek, ty trdlo..."
„A-ale... Já chci ocásek!" kníkl Taemin smutně a nespokojeně. „Líbí se mi být kocourek~" Nechtěl o ocásek přijít.
„A... nebojíš se, že... tě to bude takhle bolet?" strachoval se o něj Yang. Byl dnes úplně jiný než normálně. Obyčejně by do něj ještě přirazil, ne-li nacpal něco dalšího.
Blonďáček odhodlaně zavrtěl hlavou. „Moc dobře znám svůj práh bolesti. Nemusíš se bát, zvládnu to."
„Do-dobře," hlesl tmavovlásek a opět sklonil hlavu. Bylo to nevídané, aby se takhle 'podřizoval'. Taemin si s ním mohl dělat, co chtěl a bylo to z toho důvodu, že by mu jinak ublížil. Oba dva to moc dobře věděli.
Právě proto se ho blonďáček rozhodl svým způsobem odměnit. Nadzvedl se a pak, bez varování na něj dosedl úplně. Zároveň s tím ho kousl do krčku.
Taemin myslel, že tak hlasitě ho zasténat ještě neslyšel. Byl to takový nával slasti, že Taeyang neovládl, neutišil svůj hlas. Jeho vzrušení bylo sevřeno pevným objetím Taeminova nitra a kolíku od ocásku, přičemž na jeho krku byla zanechávána stopa po zubech.
Minnieho to zabolelo, proto tentokrát kousl trochu silněji. „Omlouvám se," povzdechl si. Nechtěl, aby ho to bolelo.
Na jeho slova však druhý nijak nereagoval. Měl moc práce s tím, aby se udržel v klidu. Tím, jak ho Taemin celou svou bytostí provokoval, si zasloužili oba cestu do pekla.
„Líbí?" zajímal se, chtěl znát odpověď. Poprvé se na něm pohnul, chtěl mu dát pocítit ty úžasné pocity.
„A-a-až moc..." špitl Taeyang, nezmohl se skoro ani na to. Ústa měl pootevřené, jak lapal po vzduchu. Stále to mladé tělo před sebou držel, jako kdyby tomu nedokázal uvěřit. Ale ono se to dělo a bylo to úžasné.
Druhý chtěl jeho zážitek ještě umocnit, proto si jeho ruce přitáhl na boky. „Klidně škrábej, ale ne moc silně."
„Dneska ne... ne dneska..." žadonil Yagn a ještě naposledy se pokusil ovládnout. „V tenhle jediný den... ti nechci ublížit. Já... mám dneska narozeniny. Proto tohle všechno okolo, proto ti tak moc ukazuju svou hodnou stránku... protože jsem dnes nechtěl být sám..."
„Narozeniny?!" vypískl Minnie nešťastně. „P-Proč jsi mi to neřekl dřív? Přinesl bych ti dárek..." Na chvíli se zastavil. „Všechno nejlepší, Taeyanggie~"
Bylo to tak komické, že Yangovi nezbývalo nic jiného, než se usmát. „Nechtěl jsem ti to říkat, pořád ti jen ubližuju, tak si tvá přání nezasloužím. Ale... když už mám dneska tak slavný den, chtěl jsem, abys poznal, jaký také dokážu být."
„Dokážeš být i úžasná partie, když chceš," pousmál se Minnie. „Kdybys mi to řekl, mohl jsem ti alespoň upéct dort. Kolikpak ti vlastně je?"
„Už mi táhne na třicet," ušklíbl se Taeyang, docela se mu to bál říct. „Je mi dnes dvacet osm..." Pokud vzal v potaz, že Taeminovi je dvacet jedna, tak byl o sedm let starší. A to bylo opravdu dost.
„Whoaaa!" vyjekl překvapeně. „To by bylo svíček. Popravdě, vypadáš mnooooohem mladší. Maximálně takových 24."
„Já vím, snažím se," uculil se Yang a blonďáčka opatrně obejmul. „Děkuju... že jsi tu se mnou. Šel jsi sem s tím, že ses bál, co ti provedu, což mě mrzí, ale kdybych ti to řekl předem, nebylo by to za a překvapení a za b bys mi nevěřil. Nyaaa, dal bych si víno."
„Můžeme dělat něco lepšího, než je pití vína," ušklíbl se Minnie perverzně. „Vůbec mi nemusíš děkovat. Tenhle večer je úžasný~"
„Popravdě, jsi jediný člověk na světě, kterému jsem se takhle ukázal," přiznal se mu Taeyang, na jeho poznámky povytáhl koutky úst výš. „Má to svůj jednoduchý důvod. Když nad tím zapřemýšlíš, jistě na to přijdeš, má Fairy."
„Huh?" podivil se Lee. „Nějak nerozumím..." povzdechl si. Proč jen je tak strašně hloupý? Kdyby byl jen o trochu chytřejší, jistě by na to přišel.
„Však ty víš, Fairy, že G-Dragon není jediný, kdo k tobě chová city," pomáhal mu Taeyang. Víc však prozradit nemohl. Dokud nad tím Minnie stále přemýšlel, naklonil se k němu a přivlastnil si něžně jeho rty.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top