anonymni_holcena

,,Tobě nevadí zápach krve?",,Jsen na něj zvyklý",,Smrdíš krví...",,Tobě se to líbí, nemám pravdu?",,Na nic se nezeptáš?",,Ne, jen mě obejmi..."------------------------------Mafiánský šéf a blonďáček v bílé zdravotnické košili. Oba mysleli že jejich setkání bylo náhodné, ale z nějakého důvodu je stále něco táhne k sobě.Ale zdravotník a chladnokrevný vrah? To přece nemůže fungovat...=========Sope/ Yoonseok FF▪︎ Top Hoseok / Bottom Yoongi▪︎ 🔞▪︎ násilí, zmínka psychického i fyzického týrání, family issues…

anonymni_holcena

Můj život byl nudný. Bez chuti, bez zápachu. Všechno v jedné linii, bez zvratu. Pak se však objevil on. Záblesk mé minulosti v úplně nové podobě. Dodal mému životu barvu, spád a smysl.Někdy na mě křičel, jindy se smál a ve vteřině propukl v pláč. Velmi zajímavá osobnost. Důvod, proč právě on je adrenalin v mých žilách.-----Když se dvě zlomené duše snaží navzájem vyléčit a dát do pořádku, říká se tomu láska....____________Upozornění: Příběh probírá spoustu nepříjemných a citlivých témat. Pokud se na příběh necítíte, prosím, nečtěte ho <3…

anonymni_holcena

Někdy z vás velké množství práce udělá vyhořelou mašinu. Přesně takhle se cítil Jisung, co ocitl zavalen prací mezi bílými zdmi a o nějakých snech si mohl nechat jen zdát. Jakoby toho nebylo málo, jeho osobní život se zasekl na střední. Ve vztahu, který dávno skončil, ale on se k němu stále podvědomě vracel.Když však dostane úkol, který mu mohl vrátit ztracenou lásku k hudbě, nemůže ve svém prázdném srdci najít žádnou inspiraci, ani emoci. Nic.,,Mám to vzdát? Opravdu na to už nemám?"…

anonymni_holcena

Potkal jsem ho náhodou, ale věděl jsem, že mě k němu něco táhlo. Jeho ochrana je mým životním úkolem a byla už v době, kdy jsem ho téměř neznal. Nikdy jsem však nečekal, že právě on vyléčí mé staré rány, co byly od dětství otevřeny. Nikdy nemluvil přímo o vážných věcech, proto vyznat se v něm, je jako nekonečný hlavolam.,,Co přesně cítíš?",,Dolor...",,To znamená...?",,Že život není fér..." otočil se a odešel, ani poslední pohled mi nevěnoval.Dolor. Dolor. Co to znamená?_________________DOLOR, Projekt N: introDoporučuji přečíst info v prologu! ^^Upozornění: Příběh probírá spoustu nepříjemných a citlivých témat. Pokud se na příběh necítíte, prosím, nečtěte ho <3…

anonymni_holcena

Hyunjin se posadil a bolestivě si promnul rameno. Zaujal ho ten nápis na jeho krku. N4.Niki mu pomohl na nohy ,,Není ti nic?",,Jsem v pohodě" odsekl a dál ho pozoroval. Znovu mu na tom něco přišlo divné. Byl dost silný na to, aby je zabil, ale místo toho ustoupil. Neměl k tomu důvod.Leda že by...Najendou se mu rozsvitilo v hlavě ,,Nestřílej! Podívej, něco chrání! Něco je za ním!" Vydechl a ukázal jeho směrem.Druhý zmateně zamžikal ,,Co na tom záleží?",,Má na krku napsáno N4" řekl a druhému to hned došlo. ,,Myslíš že..?" Vyhrkl překvapeně a rudovlásek přikývl. Schoval zbraň a začal něco hledat v kapse ,,Changbin říkal že jsou dva... co když N4 a N7 nejsou nějaké soubory, ale jsou to lidi"…

anonymni_holcena

Myslím, že jsem je viděl vždycky. Každý má ten svůj a potají ho vede k milované osobě. Asi. Na tomto světě není nic stoprocentně jasné. Je to děsivé.Řekl bych, že náš čas je moc krátký na to, abychom tuto záhadu rozluštili. Nebo spíš já.První se objevil, když mi bylo sedmnáct. Od malíčku k malíčku, tehdy mi to přišlo kouzelné.Spojoval pár na kilometry daleko, jako krvavé pouto osudu, co je mělo svést na společnou cestu.Rychle jsem však zjistil, že ony tenké provázky nikdo jiný neviděl. Stačilo se zmínit a byl ze mě blázen a pohádkář, co se snažil být zajímavý. Ale proč já? Proč právě já je vidím? Neměl by každý znát svůj vlastní osud?Co mě však zaráželo ještě víc, byla má vlastní nitka. Držela se na mém malíčku, pomocí jednoduchého uzlu, jako každá jiná, ale po pár centimetrech ztratila své pokračování. Visela, jako zvadlá květina na suchém stéble.Copak nejsem s nikým pokrevně spjat? Odpykávám si snad trest z minulého života? Možná se osud rozhodl, že mi nikoho nepřidělí.Nevím...…

anonymni_holcena

,,Řekni prosím, kdo jsi, kdo je ten černovlasý muž, kde to jsem a co se tu sakra děje?" Zeptal se prosebně.Chlapec zavrtěl hlavou a sklopil pohled k zemi.Tanjiro si povzdechl ,,Proč mi to nemůžeš-",,Nemluv už, nebo nás oba zabije"…

anonymni_holcena

,,Země volá Muichira, jsi přítomen skřítku?" Vydechl pobaveně a konečně upoutal jeho pozornost.Překvapeně zvedl hlavu ,,Co?",,Vidím že se ti můj rukáv líbí, v čem je dneska tak výjimečný, že ho pořád držíš?" Zeptal se.Muichiro se podíval na rukáv jeho kostkované košile který stále držel mezi prsty ,,J-jen jsem si všiml že máš novou košili. Doteď jsi nosil tu samou, takže jsem si toho hned všiml" odpověděl a opřel se o jeho lavici.Genya překvapeně zamrkal ,,To si vždycky vnímáš drobností, nebo je tak ošklivá?" Zamumlal trošku nechápavě.,,Ne, je hezká a hodí se k tobě. Opravdu ti sluší" usmál se, čímž způsobil, že vyšší zrudl jako rajčátko.,,M-myslíš jo...?" Vydechl nejistě a nenápadně si schoval tváře do dlaní, protože si všiml, že upoutal Tanjirovu pozornost.Muichiro přikývl ,,Doufám že jsi nezapomněl že ti dneska pomůžu s dějepisem. Máš ten sešit?" Zeptal se a on přikývl ,,Super, tak po hodině" usmál se a otočil se zpět na své místo.,,Lásko, chtěl jsem se tě na něco zeptat" usmál se Tanjiro a chytil ho za ruku.Černovlásek se na něj překvapeně otočil ,,Hai?",,Víš Nezuko mi dala jeden lístek navíc na to její představení, nechceš jít se mnou? Určitě by tě Nezuko ráda viděla",,Promiň, ale slíbil jsem Genyovi že mu pomůžu s tím dějepisem"■■■■■⛔️Upozornění ⛔️ □ Spoilery □ Yaoi story □ 🔞…

anonymni_holcena

Zmateně se rozhlédl a uviděl ho stát zády k autu.Měl šanci utéct. Byla tma, kdyby si dával pozor, nemusel by si ho všimnout.Tiše otevřel dveře auta a vyskočil ven. Chtěl se rozběhnout pryč, jenže po prvním kroku spadl na tvrdou zem.,,Hej! Co si myslíš že děláš?!".Hned věděl že je zle. Strachy se celý schoulil a rukama si zakryl hlavu ,,O-omlouvám se! Prosím odpusťte mi to!" vykřikl téměř hystericky.On se na něj překvapeně podíval, bo byl jeho reakcí překvapený. Dřepl si před něj a dal mu ruce od obličeje.,,Opatrně, mohl jsi spadnout na hlavu"•°•°•°•°•°‼️ Warning ‼️ ~ Jedná se pouze o fanfikci ~ Yaoi content ~ Smut warning 🔞…

anonymni_holcena

Představte si, že by vám nejbližší člověk ve vašem životě onemocněl nevyléčitelnou nemocí. Léčba by však byla příliš nákladná a vaše rodina na ni nemá dostatek financí.Co byste udělali?Většina by to vzdala, ale najdou se i takoví, kteří by pro své blízké zabíjeli...…

anonymni_holcena

,,Aaa, Tanjiro zase kouká na svou lásku...." ,,To není pravda!" ,,Zase ten kluk z nižšího ročníku?" ,,Nechceš za ním prostě jít a zeptat se ho na jméno? Nebo jestli by s tebou nechtěl jít ven." ,,To v žádném případě! Bude trapné když mi řekne ne!" ,,A pozorovat ho potají trapné není?",,To bolelo..."…

anonymni_holcena

Vánoce. Čas rodiny a krásně stráveného času. Ne však pro chlapce, který ztratil veškerou naději v životě. Odhodlaný, že už nikdy nebude slavit Vánoce, potkává své Slunce, ve stejném nemocničním hábitu, jako nosil on sám. Neměli ani ponětí, jak si navzájem obrátí životy vzhůru nohama...…

anonymni_holcena

,,Tanjiro?",,Ano?",,Říkal jsi, že ti démon vyvraždil skoro celou rodinu...Já jsem kvůli své amnézii na svou rodinu zapomněl... Ale protože jsem tady, znamená to, že nejspíš zemřeli...Proč nejsem smutný, když vím, že mi rodina umřela, nebo mě opustila?"…

anonymni_holcena

"... Vzpomínáš si?""Ne..."…