Věčnost, jíž byl proklet, mu vůbec nevadila. Představovala příležitosti, o nichž se mu ani nesnilo, nadřazenost nad ostatními bytostmi. Musel se pouze vyhýbat slunci a přijmout odpovědnost za své činy - pravidelné vraždy v rámci přežití. Avšak když jste monstrem noci, čas od času vás napadne důležitá otázka. Lze si po tom všem ještě zachovat alespoň špetku lidskosti?☆ ☆ ☆★ Povídka NENAVAZUJE na povídku K čemu je věčnost. Je s ní spjatá, ale znalost jedné není nutná k přečtení té druhé. Ale v průběhu příštího roku budete mít výhodu, pokud budete znát obě. ;)…
Věčnost, jíž byl obdarován, mu ze začátku tolik nevadila. Neuvědomoval si, co znamená. Že představuje prokletí, plamen, který stráví vše, co je mu milé, si uvědomil až ve chvíli, kdy měl co ztratit. V momentě, kdy před ním pomalu uhořívala jeho kopretina, a on ji nemohl nijak zachránit.***★ Povídka vznikla v rámci soutěže Psaní pro radost, konkrétně na říjnový prompt číslo 10, který zněl: „Napiš příběh, v němž někdo zemře."…
Bryan celou dobu chtěl zpátky domů. K rodičům, milující přítelkyni, do bezpečí a tepla. Na místo, kde se nebude muset strachovat, odkud přiletí kulka, a bojovat o holý život. Ale když se jeho přání konečně vyplní, nic není jako dřív. Neschopnost normálně fungovat, nutnost psychologa, každonoční zlé sny a prázdný dům - tak si svůj vytoužený návrat nepředstavoval. I přes počáteční nechuť si uvědomuje, že občas se už ke starým známým věcem vrátit nemůžeme, pokud se nechceme zničit. A jedinou šancí, jak se zachránit, je začít znovu.★ ★ ★Příběh navazuje na moji povídku „Ale vždyť jsou Vánoce...", ovšem pochopíte jej i bez znalosti jejího obsahu.★ Velký dík patří @Fifuska25 za betaci.★ Příběh se dočkal pevné podoby, pro víc informací vizte poslední kapitolu. :)…
Vánoce. Čas klidu, míru a rodinné pohody. Kouzelný večer plný rozbalování dárků, radosti a smíchu. Ne každý má však takové štěstí, aby tento výjimečný den prožíval tak, jak si přeje. Válka si nevybírá. Nezačne, když máte zrovna čas, a nepřestane, když se vám to nehodí. Nezastaví ji ani ta nejvroucnější přání nebo modlitby. A přestože máte pocit, že konečně můžete vydechnout a zapomenout na střelbu kolem, musíte pamatovat na jednu věc - válka nikdy nespí. Ani o Vánocích.* * *Pokračování povídky najdete v příběhu Fazole, chleba a whisky u mě na profilu.★ A ta skvělá obálka je od @AndrewDareon.…
Vraždění je špatné, to přece každý ví. Problém nastává, když jej potřebujete k normálnímu fungování ve společnosti. Někomu stačí den strávený mimo civilizaci, někdo si pustí film, jiný si užije divokou noc a někdo... Někdo zkrátka potřebuje vědomí, že ukončil něčí život. Endorfiny se vyplaví, pocit štěstí převezme kontrolu a máme tu spokojeného občana, který se zvládá zařadit. Ale každá závislost jednou přeroste. A otázkou je, jak takové vrcholné stádium dopadne. Drsná a tak trochu vánoční povídka nevhodná pro citlivé povahy. Rozhodně se v ní nedržím zpátky. Byli jste varováni.…
Magie zmizela. Není jasné, proč se tomu tak stalo, ale tato skutečnost změnila svět k nepoznání. Budovy padly k zemi, silní čarodějové zemřeli a ti slabí se snaží přežít. Bertolt patří k těm, kteří měli takové štěstí, že je ztráta magie nezabila. Vydává se proto hledat svou rodinu, kterou následně nalézá zavalenou hromadou trosek. Povede se mu zachránit jen bratra, s nímž podniká přes šest set kilometrů dlouhou cestu na druhý konec státu, při níž narazí na prazvláštního muže, který tvrdí, že s jejich pomocí dokáže světu vrátit to, co mu bylo odcizeno. Ovšem nikdo neví za jakou cenu.☆ Speciální poděkování patří: @AndrewDareon → za skvělej cover.@fifuska25 → za betaci a kopání do mě, abych to konečně dopsal.…
Nikdo se nerodí hodný nebo zlý. Každého z nás utváří lidé kolem, formují naši osobnost a dávají naší existenci nějaký smysl. Pokud se ocitneme ve špatném prostředí, kde nás všichni automaticky považují za zlo, nemůže to dopadnout dobře. Občas lidé zajdou moc daleko, tak moc, že už není cesty zpět. A přesně v takových momentech se rodí to nejčistší zlo, které jako plamen požírá všechno okolo. Pak zbývá jen doufat, že nepropukne požár, jenž schvátí vše, co je vám drahé.★ Povídka není vhodná pro slabší povahy, vyskytuje se v ní násilí na lidech i zvířatech.★ A ta suprová obálka je od @AndrewDareon.…
Vztahy jsou téměř vždy o vzájemné důvěře, lásce a náklonnosti. Milovat někoho, komu nevěříte, je skoro nemožné. Všechny lidi ve vztahu něco spojuje. Stejné záliby, styl oblékání, hudební vkus. Avšak je spojovalo něco jiného. Bylo to pevné, a přece tak křehké, až se občas báli, že dlouho nevydrží. Spojovalo je něco obyčejného a nevšedního zároveň - barvy. Jenže všechno má své hranice a odhodlání postavit se největšímu strachu občas nepřekoná ani láska k bližnímu. ☆ Upozorňuji, že se nejedná o homosexuálně laděný příběh.☆ A tenhle nádherný cover je od @Ashala20! :)…
Celý život jsme nuceni si vybírat. Musíme volit, co budeme studovat, jak začneme žít, kde seženeme práci, co si uvaříme k obědu. Náš život je plný rozhodnutí, která si občas ani neuvědomujeme. Ale někteří z nás jsou postaveni před největší a nejtěžší volbu, jaká může existovat - volbu mezi životem a smrtí.☆ Ten úžasnej cover je dílem @AndrewDareon…
Život je jako horská dráha - jednou jste nahoře, jednou zase dole. Své o tom ví i téměř třicetiletý Eric Wood, mladý policista, oddaný přítel a skvělý kamarád. Když začne svítat na dobré časy, většina věcí mu vychází, je šťastný a jeho dráha konečně jede nějakou dobu nahoře, objeví se na kolejích zvláštní závada. Nevedou nahoru, rovně, ale ani dolů. Ony tam zkrátka nejsou. A stačí k tomu jen jedno radostné oznámení, náhoda a zbrklost kolegy. Za betaci děkuji @rostak029. :)☆ Ten boží cover je od @AndrewDareon!…
Lidé často říkají, že snění je důležité, protože při něm člověk uzdravuje ducha, nabírá síly a ukájí své touhy. Občas se však sny vymknou kontrole. A začnou se plést do reality.…
Osmnáctiletý student gymnázia se prokopává životem, snaží se pochytit smysl své existence a mezitím ještě musí normálně chodit do školy, dělat domácí práce a poslouchat řeči rodičů, převážně své matky. Jeden průšvih ale všechno změní - odjíždí daleko od rodiny, míří na místo, kde mu nikdo nebude pomáhat a radit. Místo, kde je potřeba zvládat věci bez asistence ostatních. Musí poznat sám sebe a naučit se se sebou žít. A otázka, která mu při tom všem vrtá hlavou, je daleko zrádnější, než se zdá. Kolik je toho ochoten vytrpět a obětovat pro někoho, koho miluje?☆ Jestli chcete, přečtěte si úvod. Pokud to neuděláte, tak si aspoň prohlédněte štítky ↓, ať víte, jestli tenhle příběh zvládnete. :)☆ Skvělý cover je od @Monii3155!…
Zápis prvý: Je to tu zase. Sedím v nejrozpálenější místnosti našeho třípokojáku, popíjím zteplalý pivo a přemýšlím nad nesmrtelností chrousta. Proč vlastně nesmrtelnost chrousta? Proč ne třeba nesmrtelnost veder? To by sedělo víc. Čaroděj končí, došlo mu pivo. Zápis druhý: Jsem nemocen! Zřejmě umírám. Je to strašlivá nemoc. Postihla mne, když jsem se pokoušel napsat novou kapitolu. Dle informací vyhledaných na internetu se jedná o lenost. Je prý nebezpečná. A nakažlivá. Raději zůstanu v posteli, než se uzdravím, nerad bych, aby tím svinstvem onemocněl někdo další. Komu to ještě nedošlo, jedná se o takovou mou vykecávačku, zároveň zde budu i zveřejňovat informace o příbězích - co se chystá, co přijde, co odejde. :) Takže pokud se o mně chcete něco dozvědět, čtete mé příběhy nebo se jen nudíte, račte vstoupit. Ale jen na vlastní nebezpečí!…
Dívá se na svůj odraz v zrcadle a drží si pistoli u spánku. Když přenese váhu na levou nohu a protáhne si prsty pravé ruky, které svírají ten černý kov, jeho dvojník udělá to samé. Usmál by se na sebe, ale tahle situace přestala být už dávno vtipná. Nestojí tu poprvé. A bojí se, že ani naposled.***Povídka o boji se sebou samým, o štěstí a neštěstí, o poslední kapce naděje, o tom, jak se to nedělá. A taky prostě o životě.★ Bacha, vyskytují se tu dost negativní věci - deprese, sebevražedný myšlenky a podobně.…
Sebenenávist je jako rýma. Už si myslíte, že jste se jí nadobro zbavili, když najednou přijde jen lehké ofouknutí, nějaký otřes, a je zase zpátky, v původní síle, možná ještě mocnější než dřív. Najednou máte pocit, jako byste žili se samotným Ďáblem, který vám neustále podsouvá negativní myšlenky. A vy se jen tiše modlíte, abyste ho začali nudit a on konečně zmizel. Jenže nikdy nevíte, kdy se vrátí znovu. ★ Jde o něco jako bonusovou povídku k Hledání sebe sama. Pochopíte ji (pravděpodobně) i bez znalosti původního díla, ale... asi bych to neriskoval, ať nemáte mezery.…
Před šesti lety se v opuštěné hospodě nacházející se těsně pod vrcholem kopce stalo něco strašného. Něco, co je spojilo neporušitelným slibem. Po letech se rozhodnou znovu sejít, aby utužili vazby a zavzpomínali, co je vlastně svedlo dohromady. Zprvu nevinné setkání se ale může zvrhnout v něco mnohem horšího. Čtyři lidé, jeden plán, flaška vodky a jednoduchá věta.***Slibovaný prodloužený překlad povídky Just Take a Shot je tady! Račte se pustit do čtení. Uvnitř najdete i originál.…
Být součástí rodiny, která je tak bohatá, že byste klidně mohli spát na zlatých cihlách, není žádná slast. Ben, mladý chlapec, na kterého vlastní rodiče nemají vůbec čas, ví, že ať si řekne o cokoliv hmotného, dostane to.Jenže pomalu zjišťuje, že to, co by si přál nejvíc, mu nikdo nekoupí. Pozornost, touhu naslouchat a lásku. Když se mu proto jednoho deštivého odpoledne naskýtá možnost na chvíli - možná dokonce natrvalo - opustit dům, v němž si připadá naprosto sám, neváhá ani minutu. Ocitá se na zvláštním místě, které se podobá těm z pohádek, o nichž mu vždy četla služebná. Pomalu objevuje svět, který mají naději spatřit jen vyvolení - svět čaroděje.Jenže každá pohádka má svůj konec a žádný sen netrvá věčně. Všichni se musí jednou probudit.☆ Než se pustíte do čtení, přečtěte si prosím úvodní kapitolu, je v ní hodně důležitých informací.☆ Pokud to neuděláte, tak tady máte přehled věcí, co byste měli vědět: - Jedná se o fanfikci na fantasy trilogii Mágové.- Příběh navazuje na konec posledního dílu trilogie.- Pokud jste jen viděli seriál, nemáte šanci příběh pochopit. Klidně mi v tom případě zkrátka napište do zpráv a já vám řeknu, co všechno je v knihách jinak.- Jestli jste četli jen první/druhou knihu, nemáte v plánu pokračovat ve čtení, a přesto si chcete příběh přečíst, taky se mi ozvěte do zpráv, všechno vám vysvětlím.- Pokud se mě někdo zeptá, jak je možný, že jedna z daných postav žije, odkážu ho na předchozí dva body. A proměním ho v žábu. (Jen vtip. Možná.)- Strávil jsem poslední tři měsíce prohledáváním Wattpadu a troufám si tvrdit, že jde o jednu z prvních fanfikcí na tuto trilogii na českém Wattpadu. (Klidně bych řekl, že je první, ale to by znělo moc egoisticky.)Velký dík za betaci a pomoc při vymýšlení patří @The_Forest_Soul…
„To nebudu číst, to je chodící klišé."Nepočítám, kolikrát jsem tohle slyšel. A radši ani nechci vědět, kolikrát jsem to sám řekl. Nicméně pak člověku dojde, že i klišé se dá zpracovat dobře a případně i originálně, když mu věnujete stejnou péči a lásku jako „neklišoidnímu" výtvoru. No, přesně o tohle tady půjde, protože v téhle prapodivné sbírce se pokusím sepsat lidmi zadaná otřepaná témata do víceméně originálních povídek. Minimálně se je budu snažit napsat tak, aby to bavilo číst i lidi, kterým už tyhle věci lezou ušima.Možná je to sebevražda, ale... kdo se bojí, nesmí psát. ☆ Ten úžasný cover je dílem @Ashala20.…
Šikana je jako vážná nemoc. Když se nezničí v zárodku, může vést až ke smrti. Občas se totiž i nevinné pošťuchování přehoupne v něco horšího, většího a nebezpečného. Otevřete oči, dívejte se kolem sebe. Nikdy nevíte, pro koho představujete poslední kapku naděje. Jednodílná povídka inspirovaná písní Make It Stop od Raise Against.…
Ztratit se v lese není žádná legrace. A vtipné to přestává být hlavně ve chvíli, kdy neustále slyšíte praskání větví a něčí kroky. Pauline Taylorová by o takové zkušenosti mohla vyprávět. Jí se ovšem přihodilo i něco horšího - spatřila děsivé monstrum jako z hororu. A ani ona sama neví, jestli nejde jen o práci její fantazie. ☆☆☆Krátký oddechový příběh. Nic složitého, tak nějak se opírá o Nelidskou DNA, která před skoro rokem zmizela z mého profilu. Pro pochopení této kraťoučké povídky však není nutná znalost originálu. :) Kapitoly se pohybují v rozmezí čtyři sta až šest set padesát slov. Jak říkám, nic dlouhého. ☆ Adventní kalendář na rok 2019. ☆…
