Na začátek vám potřebuji vysvětlit, že máme ve škole "Jablkový týden" a ve skoro každé hodině, prostě všude jsou jablíčka... Tak jsem se rozhodla neporušit tento požadavek a mrdnu je i do tábora. GL!

Bude to taká plebská kapitola, ale tady máte pár básní na začátek. (Jsou amatérské takže pžžžt a ta poslední je na prd, jelikož mi docházeli nápady.)

Básně: 

Cesta Jablka

I jablko má život
Roste si na stromě
V naprosté pohodě
Než se žebřík stromu dotkne

Po něm vyleze muž
A červenou kouli utrhne
Ten samí tvor vezme svůj nůž 
A řízne až rozřízne

Poskládá kousky jablka na talíř
A jeden po jednom s chutí sní
Než nezbude vůbec nic

Mrtvé se po obloze kutálí
Zatím co se člověk pořádně nají
Jableční andělé mu písně pějí
A pak už nic, jen světlo v dáli.

Prohra
Jablko je ovoce náramně chytré
Dokáže v šachách vytvořit partie
Které ani ve filmech nenajdeme
Kdyby prohrálo něco se semele

Někdo kdysi přemohl jablko
A od té doby ho nikdo nespatřil
Bylo to od Čech daleko
Tak bych se až tak nestrašil

Prohra bývá drtivá
A nenávidí jí jablka
Vezmou tě na strom
A nevím co dál

Asi tě zardousí
Nebo splyneš se stromem
Ale to je jen domnění
Nikdo neví, co se doopravdy stane
JELIKOŽ TO NIKDO NEPŘEŽIL

Jabkál
Jsem brankář v jednom sportu
Jmenuje se Jabkál
Jsem v něm dobrý
Jako žádný jiný

Možná ho znáte z filmu
Ale v reálu takový není
Žádné hrušouky ani švesonky
Ani to není ve vzduchu

Je to na zemi, na trávě
Něco jako fotbal
Problém máme při potopě
Nejen, že se zkazí jablka
Ale pořádně jsem se klouzal

Cílem je kopnout jablko do brány
Ale já ji ubráním
Je to má práce
A náramně mě baví

To by stačilo, přejděme rovnou k příběhu. Ke krátkému příběhu ne jako těch mích 2000 slov...

Pohled Ezreala

Vstal jsem do krásného letního rána a šel jako každý jiný den, jako každý rok a skoro každou kapitolu na snídani. Dneska jsme měli jablečný koláč, který upekla Unknow s Cait, když byli na jablkách. Během cesty k rybníku, jsem se zastavil u holek zeptat se jich, jestli nechtějí jít taky. Společně jsme pak obešli úplně všechny chatky a skoro všichni jsme si letní ráno, dopoledne a odpoledne užívali u rybníka. 

"A vy jste teda hráči hry, kde jsme mi, že?" Zeptal jsem se Wedryho a Baxe. "Ano, jmenuje se League of Legends." Odpověděl Bax. "A hrajete tam za nás, takže... za koho nejvíc hrajete?" Vyptával jsem se dál, mezi tím se ke mě stačil připlazit Vlad. "Tak různě, ale poslední dobou hraji hlavně Vayne a mainuju ADCčka, jako jsi třeba ty." Odpověděl zase první Bax. "U mě je to fakt různě, je mi v celku jedno co hraji, ale na top a bot se radši necpu." Nechápal jsem jejich pojmy jako Bot, Top, ADC a další. Jen jsem se usmál a otočil jsem se na Lejsi. "Hej sestřičko, nekamaraď se s Baxem, má rád Vayne." Lejsi hned zaostřila a po potopení se se objevila za Baxem. "Slyšela jsem dobře?" Pronesla zlověstně. Bax sebou trhl a rychle se otočil. "A.. ano?" Polkl. "Neboj, já tě za to nezavraždím, ale já Vayne nesnáším, ani Lux, skoro nikoho z Demácie, trochu Garena a Quinn, a spokojila bych se i s Fiorou, ale Lux, Vayne a Jarvan IV... ne díky." Uklidnila se a stoupla si vedle mě. "Pokud jsi ale ty Ezrealova sestra a máš takovéhle schopnosti, neměla by si patřit také do ligy?" Podivil se Herdyn, který právě přišel. "Ano, slyšela jsem o lize, ale moc se mi tak nechce, je tam hodně bojovníků z Demácie...." Frkla. "Ale no tak... byla by si určitě super topař, Adc, Jg, nebo snad Mid??" Zasnil se Herdyn. "Ujisti se, že bych byla ADC a JG." Chytře poznamenala. "Chtěl bych si tě zahrát." Herdyn nedomluvil. "Pokud Adc, tak já taky." Přidal se Bax. Wedry tam jen nečině stál a přihlížel. 

"Hele Vlade, nechceš nové triko? Líbilo by se ti." Konečně se přidal i Vedry. "Jaké?" "Byl by si tam ty a nápis League of Wedry." Usmál se na Vlada, který momentálně nechápavě zíral na Wedryho. Nakonec pokrčil rameny a šel pryč. Nikdo nechápal o co jde, ale nikdo to neřešil. Najednou se ozval Steveuv hlas. "Cait s Unknow se rozhodly, že ještě půjdou na jablka, takže dobrovolníci ať se dostaví v pět u Caitiiny chatky." Domluvil a zase odešel. "To byl Kapitán Amerika?" Zeptal se udiveně Bax. "Ano." Odpověděl jsem. "A tamti jsou Loki a Stark?" "Přesně, ale proč se divíš, Tonny žije na úplně stejné planetě jako ty." Bax s Wedrym se na mě podívali víc nechápavě, než před tím a Herdyn, kterému to přišlo až do této chvíle normální se vyhrabal z vody a šel směrem k chatkám. "Jo, je to tak a kam šel Pavel?" Zeptal jsem se na Herdyna. Oba pokrčili ramena. 

Já, Herdyn, Bax, Divine a Lejsi společně s Cait a Unknow jsme byli připravení na lov na Jablka. Lejsi si vzala Farmářskou "zbroj" a Divine se přeměnila na normálního člověka. Vyrazili jsme.

Po hodině cesty jsme narazili na plac vyplněný výhradně jabloněmi. "Dáme si závod, kdo nasbírá víc jablek vyhrál." Křikla na nás Lejsi a už byla na stromě. "To není fér, ty jsi ve šplhání po stromech profík." Ztěžoval jsem si. "Nezapomeň, že nemám svá křídla a ocas." Touhle větou se zavrtala hodně hluboko do minulosti, ještě si vzpomínám, na to, jak jsme poprvé našli jeskyni pod naším rybníkem a knihu Targonu při hledání řasy pro Lejsi, aby se zbavila prokletí. Přestal jsem myslet na minulost a začal jsem se věnovat přítomnosti. Vylezl jsem na strom a začal trhat, ale pak jsem si všiml, že Lejsi už má třetí košík....

Nakonec jsme snad vyplenili celý sad, tedy... Lejsi vyplenila celý sad a ze všech těch košíků by jsme mohly postavil pyramidu jak byli velký. Lejsi si zas pohladila Ego a šli jsme do tábora, musel nám pomoct Blizard, jelikož těch košíků bylo fakt hodně, ani nevím, co s nimi budeme dělat. K večeři byl zase Jablečný koláč a kdo ví, jestli nebude zítra na oběd. všichni kdo trhali šli spát dřív, stejně tak i já.

Beam! Nejkratší kapitola v dějinách Táboru!! WoW!! Gratuluji. Pche, to bylo moc IZI. Moje speciály nebudou 2000 slov, jelikož to má normální má kapitola, ale budou mít jen 700 slov. trochu obrácený ale neva.  Čuuuuuuuuuuuuuuus