Pohled Vladimira
"Deme na snídani?" "A co Vlad?" Slyšel jsem Harryho a Andyho hlas. "Nech ho spát." Proměnil jsem se a šel jsem za Harryho. Přeměnil jsem se zpátky a dal najevo Andymu, ať mlčí. Rychle jsem dal Harrymu ruce na ramena. "Baf!" Harry se rychlostí světla otočil a zakřičel. Nakonec se uklidnil a popadl dech. "Tohle už mi nikdy nedělej, víš jak jsem se lekl." S Andym jsme se zasmáli. "To máš za to, že mně nechceš probudit, když dete na snídani." Harry máchl rukou. "Tak dem." Přikázal Andy. Na snídani to bylo stejný jako každý den. Přišel k nám Ezreal. "Dnes hraju se svím družstvem na Runeterským hřišti fotbal. Jen vám chci oznámit, že jestli chcete, sejdeme se před branou po snídani. Jdou zatím všichni." Podíval jsem na kluky a ti přikývli. "Ok, to může být zajímavé." Ezreal přešel k holkám. Po snídani jsme šli k bráně. Byly tam všichni, až na zvířata a Natašu se Stevem. Prošli jsme portálem a ocitli jsme se na lavičkách, které byly okolo obrovského hřiště. Bylo to moderně zařízené. Ozvali se trubky. "Prosím přivítejte družstvo, Riot Team." Z díry na pravé straně proběhlo družstvo ve kterém byl i Ezreal. Jak to mohl stihnout? "Přivítejte družstvo, League of Tree." Z druhé stany vyběhli další, nejspíš soupeři. A už chápu, proč se tak jmenují. Měli v týmu strom. Přišlo ki to velmi divné. S Ezem byl i Blitz, robot, Akali a další dva. Jeden takovej divnej bez drezu a další byl krokodýl. Proti nim hrál Lucian, ten strom, Alistar a další dva, pes a vlk. Runetera je plná divných stvoření. A já je neznám všechny, ale Lejsi ano. "Lejsi kdo je proti komu?" "Ezreal, Blitzcrank, Akali, Renekton a Varus vs Lucian, Maokai, Alistar, Nasus a Warwick." "Dík." "Lejsi, říkala si, Varus?" Přidala se Divine. "Ano." "Já na dálku moc nevidím a proto jsem mého bratra neviděla." "Bratra?" Řekli jsme já a Lejsi současně. "To ste nevěděli?" "Já určitě ne." "Mě si to nikdy neřekla." "Prostě je Varus můj bratr. Někteří si z něho utahují, Varus Sacrifice Darkness. Ona je to pravda." "Stejně jako ty?" "Ano." Slyšeli jsme píšťalku a upřeli jsme oči na hřiště. Začalo se hrát. Po skončení zápasu jsme se sešli před hřištěm a Ez vzal sebou i Varuse.

Pohled Divine
"Varus, neřekl jsi mi, že hraješ fotbal." "Ty ses neptala." "Aha no. Nechceš u nás zůstat přez noc?" "Mně je to jedno." Podívala jsem se na Lejsi, ta se jen usmála a pokývala hlavou. "Tak pojď." Odešli jsme portálem a ukázala jsem mu kde bude spát, samozřejmě u Steva. Tomu se to nejdřív nelíbilo, ale nakonec teda souhlasil. "Je něco jiného,co bych měla vědět?" "Ne." "Hej, Divine, vždyť si nejste vůbec podobní." Přišel Harry "Já dokážu měnit podobu a poslední dobou se mi líbí draci." "A jak si vypadala?" Proměnila jsem se na mou opravdovou podobu. Světlemodré vlasy, až do bíla , vybledlá kůže, zařivě fialové oči a jiný oděv. Neměla jsem šupiny, dračí oči, drápi a zuby, ale účes jsem měla stejnej. Přišli Lejsi a Andy. "Vyděla jsem na tobě hodně podob, ale tuhle ne." "Takhle si hezčí." To opravdu mou pravou podobu zná jen Varus? "To je má opravdová podoba, takhle jsem se narodila." "To jako vážně?" "Jo." Byla sem líná se přeměnit spátky v ještěrku a tak jsem zůstala takhle. Já a Varus jsme šli k rybníku. "Tady trávíme většinu času. Hluboko pod vodou je jeskyně a v ní historie Diany a Leony. Na támhletom kopci má své místo většinou Lejsi s Blizardem a na druhém břehu rybníka je lanové centrum." Ukazovala jsem mu místa, která byla pro tento tábor totožná. "Diana a Leona?" "Ano." "Proč ta kniha není na Runeteře?" "Asi je to tu míň nápadné, od tuď mám to měsíční brnění." Šli jsme kolem chatek až k halám. "Tady jíme a v té druhé jsou různé společenské události." Přešla jsem k tabuli. "Většinou jsou tu papíry s návrhy co budeme dělat, ale dnes jsme měli volno." "A proto ste šli na ten zápas." "Přesně. Jak dlouho hraješ fotbal?" "Pár let, asi od té doby, kdy do Ionie přišel Ezreal." Pokrčila jsem rameny a šli jsme dál. Po půl hodině jsem si všimla, že už je čas jít na oběd. "Pojď za mnou, jdeme na oběd." Přišli jsme do haly a sedli si k Vladovi a Unknow.

Pohled Fairyho
Po obědě jsme šli k rybníku. "Jak dlouho se znáš s Ezrealem?" Zeptala se Varuse Lejsi. "Od té doby co byl v Ionii." "Tak to je pořádně dlouho." "Jo." Dnes se začalo stmívat, až nepřirozeně brzy. "To už je tolik?" "Ne je teprve pět hodin." "Neni úplněk, nebo tak něco?" "Ne, ten bude za dva dny. To mi připomíná. Vlade?" "No." "Nezapomeň, že za dva dny je úplněk." "Neboj." Lejsi pokývla hlavou. "Stejně jako minulý rok." "No právě. Minulý rok jsme ho nestihli zastavit včas, naštěstí tu byla Unknow." "To si říkala. Už si viděla svého hřebce?" "Black, jmenuje se Black a ne neviděla." "On už má i jméno?" "Jo. Poslední dva dny sem o tom dost uvažovala." Byla už celkem tma a ve vodě zustalo jen pár jedinců. Vlad, já, Lejsi, Unknow a Varus. Já s Lejsi jsme si vzali lehátka a jen tak jsme se koukali na hvězdy. "Padá hvězda, něco si přej." Lejsi se předklonila k obloze a rychle slezla z lehátka. "To nebude hvězda." Podivil jsem se a slezl taky. Oba dva jsme vzhlíželi k obloze. Hvězda, nebo co to bylo, se ladnými oblouky pohybovala po obloze. Zvětšovala se, jako kdyby se přibližovala a najednou zmizela. "Co to bylo." "Nevím, ale sem si jistá, že Ekko ne." "Opravdu ti to nic neříká." "No.. Včera jsem slyšela takový podivný hlas, který mi říkal, že mi hvězdy přejí. Nevím co to znamená, ale zněl jako dračí hlas." "Jestli to není nepřítel, tak kdo?" "Dobrá otázka." "Zeptáme se Varuse?" "Můžeme, ale pochybuji, že bude něco vědět." "Varusi?" "Co?" "Viděl si tu hvězdu?" "Ne. Proč?" "Pohybovala se po obloze a pak zmizela, jako kdyby vůbec neexistovala. Víš o tom něco?" "Něco mi to říká, ale s Ionii to nemá co dělat." "Nemohl by si něco zjistit?" "Zítra se podívám do hvězdných knich a zeptám se Soraky." "Díky. Pošlu ti Valora avty mi napiš co si zjistil." "Nemáš zač." Už bylo celkem pozdě, rozloučil jsem se s Lejsi a ostatníma a šel do chatky. Pořád mi vrtala hlavou ta hvězda. Při tom ohromném přemýšlení sem usnul.