Ti draci a kouzla

Pohled Lejsi
"Lejsi. De se." Probudil mně uklidňující hlas Caitlin. "Kam?" Unaveně jsem se zeptala. "No do Tábora přece." "Cože?" Na rychlo jsem vyskočila z postele, šla jsem se umít a upravit vlasy. Poté, co jsem se vrátila do pokoje, se na mně Caitlin koukala jako na zjevení. "Si se nějak rychle rozkoukala." "Do Tábora se těším celý rok. Uvidím Divine, Vlada, Unknow, Steva, Tonyho, Andyho a Natašu." "Já se taky těším, až je všechy uvidím, ale nevivádím jako ty." "Taky se těším na mého černého hřebce." Teď jsem si spoměla, že jsem ho ještě nepojmenovala. "Černého hřebce? To je jeho jméno?" "Já jsem ho ještě nepojmenovala." Zbalila jsem si na týden a šla pro Eze. Před dvěma jsem si všimla, že semnou není Niko. Vrátím se pro něj potom. Zaťukala jsem. "Ezreali si doma?" Nikdo neodpovídal. Vešla jsem dovnitř. Doma nebyl ani Hanry. Šla jsem domů pro Nika. "Niko, pojď, de se do Tábora!" Niko ke mě přiběhl spolu s Hanrym. "Ezreal na tebe čeká." Šla jsem za Nikem. "No konečně čekám na tebe." "Já jsem šla pro tebe. Museli jsme se někde minout." "Asi, deme?" "Jasně už se nemůžu dočkat." Uprostřed Piltovernu na nás čekala Caitlin. Rozloučili jsme se s Vi a Jaycem a prošli jsme portálem. Oběvili jsme se před velmi známím místem. Cait šla napřed a mi s Ezrealem jsme se ještě kochali táborem. Nakonec jsme dorazili do bílé haly. "Lejsi, Ezreali tak konečně." Přiběhla k nám Unknow. "Zdar Unknow, zdar všichni." Pozdravili jsme. "Niko a Hanry. Kde je Anna?" "Anna před dvěma měsíci zemřela." "To je mi líto. Upřímná soustrast kluci." Minutu bylo ticho a pak ho přerušil Fairy. Vstoupil do dveří spolu s Andym. Divine se vrhla Andymu do náručí. "Zdravím Fairy." Pousmala jsem se, ale seriózně. "Pěkné jitro madam Lejsi." "Tak copa se přihodilo veleváženému panu Fairymu?" "Přišel jsem do tohoto tábora a uviděl vás." Oba jsme se zasmáli a obejmuli se. Přišel do hali Steve s Natašou a Caitlin a začali nás vítat. "Zase na dva týdny?" Zeptal se nás Steve. "Ale zajisté." Odpověděl Andy. Šli jsme zase do úplně stejných chatek. Já, Unknow a Divine, Fairy, Tony a Ezreal, Vladimir a Andrew. Staré dobré časy s mím starým dobrým stromem. Uvědomila jsem si že jsem ještě nejedla. Bylo mi to celkem jedno, hlavě že jsem v Táboře. Přiletěl ke mě Blizard. "Nedaleko tábora se potuluje mladý hoch." "A co s tím mám dělat?" "Zdá se mi nějak zvláštní." Nasedla jsem na Blizarda a on mi ho ukázal. Četla jsem o všech významných postavách světa a tenhle týpek mi připadal povědomej. "Blizarde, vlítni mu do cesty." "Jak si přeješ." Blizard se střemhlav pustil dolů a přistál před tím týpkem. Sesedla jsem. "Zdravím jsem Lejsi a ty?" "Já se jmenuju Harry. Co chceš?" "V klidu. Kam deš?" "Někam." "Nemáš kam jít?" "No dalo by se to tak říct. Můj domov je strašně daleko." "Poleť semnou. V našem táboře ti bude dobře." "Můžu to skusit, ale poletím sám, s drakama mám své zážitky." Mávnul hůlkou a přivolal si koště. "Poleť zamnou." Letěli jsme spátky do tábora. Cestou jsem přemýšlela kdo to vlastně je a pak jsem si vzpoměla. Harry Potter, čaroděj z Bradavic, kolej Nebelvíru, nejmladší chytač za, no... za hodně dlouho a ten kdo přežil smrtící klednbu. "Sme tu." Přistála jsem na nádvoří, na prostředek tábora a svolala jsem všechny, nebo spíš je svolal Blizard. "Tohle je noví člen tábora, Harry Potter." "Jak víš celé moje jméno?" "Vím vše. Budeš bydlet s Andym a Vadem. Já ti zatím seženu nějaké věci.

Pohled Fairyho
Lejsi opravdu musí všechny do tábora zvát, to je od ní heský, ale je to celkem blbí. Po obědě jsen šel za Lejsi. "Lejsi, slib mi, že nikoho dalšího už nepřitáhneš." "Slibuju." Teprve teď jsem měl klid. Vrátil jsem se k chatce, ale Tony s Ezrealem stáli před ní a zírali na ni. "Co se stalo?" "Vypadá to, že si Blizard udělal z naší střechy hračku." "Cože?" Přišel jsem blíž a uviděl jsem úplně rozervanou, ještě držící strechu. "Zajdu pro Lejsi." Navrhl Ez a šel. Vrátil se spolu s Lejsi. "Promiňte, já za to nemůžu. Du si to s Blizardem vyřídit." "A kdo nám opraví střechu?" "Já." Ozval se hlas zanáma. "A jak to chceš udělat Harry?" "To ste ještě neviděli kouzelníky." Máchl hůlkou a střecha byla jako nová. "Díky." "Neni za co." A odešel. "Ok kluci,můžete jít do chatky." Chvíli jsem zůstal před chatkou a pozoroval Lejsi s Blizardem jak se na sebe dívají. Lejsi naštvaně a Blizard v klidu. Bylo mi jasné, že spolu komunikují přes myšlenky. Šel jsem so chatky nějak rozebrat s klukama jejich vztachm

Pohled Andyho
"Vlade, měli bychom něco zítra podniknout." "Co tím myslíš?" "Mám jednoho dobrého kamaráda a ten má kapelu, mohl by zítra přijít a zahrát nám." "To by byl dobrý nápad. Du to říct Steveovi a ty mu pošli vzkaz." "Ok." Zašel jsem za Lejsi. "Lejsi nepůjčila by si mi Valora? Potřebuju rychle poslat dopis." "Samozřejmě." Lejsi, Valora zavolala a dala mi ho. Připevnil jsem na něj dopis. "Leť za Andrewem Biersackem." Šel jsem spátky do chatky.

Pohled Divine
Já, Unknow a Lejsi jsme hráli karty, když v tom na okno zaťukal Valor. Lejsi k němu přiskočila a otevřela mu. "Valore, proč si tu tak brzo?" Lejsi sem ještě rozuměla ale Valorovi to jeho pískání ne. "To je blb." Zamumlala si Lejsi a šla ven. "Počkej, kam deš? "Musím jít za Blizardem pro dopis co vzal Valorovi." "Du s tebou." Přikývla Lejsi šla k rybníku a Blizard už nás čekal. "Blizarde, vrať ten dopis!" Lejsi vipadala naštvaně. "Jaký?" "Nedělej blbího, Valor mi vše řekl." "Aha, tamten, tak tem právě uplaval." "Co se to s tebou stalo." Lejsi se obrátila a naštvaně šla k Andymu. Zaťukala. "Andy, potřebovala bych od tebe další dopis, Blizard ho utopil." "Hned to bude." Za chvíli se Andy vrátil s dopisem. Lejsi si ho vzala a ořipevnila na Valora. "Teď leť ale rychleji a nikomu dopis nedávej." Valor vzlétl a stratil se v mracích. "Dík Andy." "Neni zač." Vrátili jsme se zpátky do chatky. V deset hodin, když jsme byly po večeři se Valor vrátil s dopisem od Andyho. "Divine vem dopis a dej ho Andymu." "Už běžím." Zaklepala jsem na chatku. "Ná Andy." "Dík." Andy si to přečetl a pousmál se. "Bere to!" Řek Vladovi. "Co bere?" "To je překvapení." Pokrčila jsem rameny a vrátila jsem se do chatky. Po cestě jsem potkala Lejsi, jak nadává Blizárdovi, ať se radši sklidní. "Lejsi, v klidu. Pojď už spát. Blizarda to zítra přejde." Šli jsme tedy do chatky. Lejsi vylezla na strom a chvíli se koukala na hvězdy. Já jsem hned usla.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top