Já a @Safira_Brisingr máme nový účet @_LeVine_ na kterým budou příběhy, které budeme psát společně. Určitě se koukněte a když tak nás sledujte. Bude to velice zajímavé. :D

Pohled Unknow

Než jsem odešla na tento den z tábora musela jsem se ujistit, že bude Vlad v pořádku a proto jsem zašla za klukama. Po zaťukání na jejich dveře mi otevřel Herry. „Kde je Vlad?" „Nevím. Proč?" „Dnes je úplněk a chci vás požádat, abyste v noci zamkli Vladovu lednici s krví a zdrželi ho uvnitř chatky." „Dobrá, ale proč?" „Protože je Vlad o úplňku jako vyměněný. Dál to nerozebírejte." Harry kývl hlavou a já jsem odešla. Šla jsem se naposled rozloučit s Divine a Lejsi a vzít si věci. Neodcházela jsem na furt, kolem půlnoci se zase vrátím. Po snídani jsem opustila tábor.

Pohled Andyho

„Co tu Unknow chtěla?" Zeptal jsem se Harryho a on mi to všechno vysvětlil.Pokrčil jsem rameny a šel jsem na snídani, samozřejmě, že s Harrym. Cestou jsme narazili na holky.Musel jsem se Lejsi zeptat. „Kam vlastně šla Unknow?" „Někam zpátky do Runeterry, jelikož měli nějaké problémy." „A kdy se vrátí?" „Kolem půlnoci prej." Došli jsme na snídani, kde na nás už čekal Fairy a ostatní. Po snídani nás čekala Nataša, zase uprostřed tábora. „Jsme tu všichni kromě Unknow?" Rozhlédl jsem se kolem a na první pohled sem si myslel že jo, ale když jsem se podíval pořádně, neviděl jsem Biersacka. „Ne nejsme. Kde je Biersack?" Vykřikl jsem. Nataša si toho také všimla. „Díky za upozornění Andy." „Valor spolu s Beatrice se po něm kouknou." Řekla Lejsi. „Beatrice?" Nechápavě se na Lejsi podívala Nataša. „Můj havran." Vložil se do toho Ehret. Valor a Beatrice vzlétli a obkroužili celý tábor. Za pár minut se Valor vrátil. Sedl Lejsinu ruku a začal pískat. „Biersack se asi vytratil. Beatrice ho ještě hledá. Zatím nám to můžeš říct." Nataša kývla hlavou a připravovala se něco říct. Přerušil jí jakýsi pískavý výkřik. Na Ehretovi jsem spatřil zděšený výraz. Lejsi a Ehret se okamžitě rozběhli směrem k vřískotu. Já, Vlad a Harry jsme běželi hned za nimi. Když jsme je konečně dohnali, stáli tam jako solný sloupy a už vím proč. Beatrice a Biersack tam jen bezvládně leželi a kdo ví jestli dýchali. Lejsi vzala Biersacka a Ehret svou Beatrice a šli zpátky. Nataša se k nim rozeběhla. „Co se stalo?" „Nevím, ale potřebují okamžitou lékařskou pomoc." Valor odletěl pro doktora, který přijel dost brzy. Chvíli si je prohlížel a zkoumal co s nimi je a pak prohlásil: „Budou v pořádku. Nechte je odpočinout. Sice nevím přesně co se jim stalo, ale myslím, že je někdo napadl." Při těchto slovech sem se koukal na Lejsi, byla v šoku, ale asi věděla kdo to udělal. Nejspíš mi to také chvilkou došlo, ale pak jsem si to rozmyslel, sem totiž úplně tupej. Šel jsem s Lejsi,když odnášela Biersacka do chatky. „Máš potuchu kdo by to mohl udělat?" Lejsi se zašklebila a prohlížela si Biersackovo rány. „Tomu kdo to udělal bylo očividně jedno jestli ho někdo pozná. Nechal mi až příliš mnoho vodítek, nepoužil jiný nástroj, udělal to se stejnou zuřivostí, jakou já chovám k němu. Určitě ti to docvaklo." "Ne." "Koukni na ty hluboké, ale zaoblené rýhy. Ten meč je ostrý a zároveň celkem zaoblený. Takový dutý meč má jen jeden člověk." V tu chvíli mi to docvaklo."Ty vážně myslíš, že to udělal Ekko?" "Jistě, kdo jiný." "Třeba je to jen nájemný vrah." "Ekko tohle nemá zapotřebí." "Ty ho znáš líp nemůžu se s tebou hádat." Pousmál jsem se. Po této události jsme šli na oběd. Po obědě se mě kluci na všelicos vyptávali a já jim samozřejmě odpovídal. Po obědě jsme se všichni celkem obávali o Biersackovo a Beatrici zdraví. Kolem čtvrté hodiny jsem se chtěl projít na čerstvým vzduchu. U tabule jsem uviděl Biersacka a okamžitě jsem se k němu rozběhl. "Biersacku jak ti je?" "Co tak hrr? Je mi OK." Řekl to napůl rozklepaným, bolestivě znějícím, nejistým hlasem. "Nevíš kdo ti to udělal?" "Nepoznal jsem ho měl na sobě kápi." "A co zbraň" "Byla taková zářící a vypadala jako neškodná. Na první pohled nebyla vůbec ostrá a její zvuk byl dutý." Žebi měla Lejsi přeci jen pravdu? Ale, Ekko jak vím má vlasy vyčesaný do pankáče a to se do kapuci dát nedá. Kdo to tedy byl? "Popiš mi ho." "Asi to opravdu chceš vědět. No byl takový vysoký a měl tetování na pravé ruce." "Jaké?" "Přesně nevím, ale asi lebku s křídly nebo tak něco." "To mi stačí. Nebudu tě už dál vyslýchat." Odešel jsem směrem k Lejsi stromu. "Lejsi." "Co se děje?" "Pojď na chvíli se mnou." Lejsi slezla ze stromu. Po cestě k rybníku jsem jí řekl to co mi řekl Biersack. "Tak to mi nedává smysl, že by to byl opravdu vrah kterého si Ekko najal?" "Nejspíš, ale jeho poslání se nevyplnilo." "To je jednině dobře. Zkusím o tom víc uvažovat a proberu to i s Ehretem. Společně na něco příjdeme."

Pohled Lejsi

Šla jsem tedy za Ehretem. "Andy mi řekl, že mu Biersack řekl, že to Ekko být nemohl." "Vyřešíme to nějak na večeři." Pokývla jsem hlavou a šli jsme společně na večeři. Sedli jsme si ke stolu společně s Fairym. "Tak kdo to byl?" "Co já vím, ale podle Andyho to byl ekkův nájemný vrah." "Nic vážného se nestalo, tak to zatím nebudeme řešit." Pokrčila jsem rameny. "Lejsi, ostatní se domluvili, že když je dnes tak horko, že by jsme se v noci mohli jít koupat do rybníka. "To zní dobře." Po večeři jsem se šla do chatky převléct a kolem sedmé, kdy už byla celkem velká tma, jsme společně s Divine šli k rybníku. Na kopci, nad rybníkem, jako vždy, seděl Blizard a díval se na nás ustaraným a přesto ostražitým pohledem. Byla to sranda, tedy do té doby, něž jsem slyšela ohlušující, vřískavý jekot. Ostře jsem se otočila a viděla, jak Divine stojí před chlápkem, který měl na sobě černou kápi a na zádech katany. Fairy jí odtáhl směrem blíž ke mě a já jsem šla blíž k tomu chlápkovi, jenže jsem se zastavila a trochu popošla do zadu a udělala jsem dobře, jelikož přede mně skočil Ekko. Když se mu to nepovedlo trochu se stáhl a na mě zaútočil ten týpek. Nikdo mi nesměl pomáhat, jelikož jsem to dostatečně jasně řekla. V boji nebyl zrovna nejhorší, ale na mě neměl. Přidal se k němu i Ekko. Ekka jsem odkopla zpátky a ten chlápek se mě pokoušel zezadu chytnout pod krkem, jenže jsem mu chytla ruce a přeskočila jsem ho. Dostala jsem ho na kolena, sundala mu kapuci, chytla ho za vlasy a dala mu dýku pod krk. "Jak se jmenuješ, ať vím co mám napsat na náhrobní kámen." Zazubila jsem se. "B.. Broken B...Blades." Vykoktal ze sebe. Byla jsem tak rozzuřená na Ekka, že jsem mu okamžitě, jak to dořekl, podřízla hrdlo, odtrhla jsem mu hlavu od těla a hodila ji po Ekkovi pro výstrahu. Ekko ji se strachem hodil za sebe. Tělo u mě jen tak bezvládně leželo. Najednou se rozzářilo na obloze jasné světlo a cosi velkého, jasně zářícího, se blížilo velkou rychlostí k nám. Přistálo to před náma a když pohaslo světlo rozpoznala jsem dračí obrysy. "Lejsi, to bylo až moc kruté a Ekko, Lejsi má pravdu ohledně Ayuny. Zabil ho Piltoverský kupec a Demacie lže." Nevím co to bylo zač, ale byla jsem ráda, že se mnou někdo konečně souhlasí. "Opravdu?" "Ano. Nemyslíš, že by ses měl omluvit?" "Máš pravdu. Promiň Lejsi, za vše co jsem udělal." Nehorázně jsem se uklidnila a tak jsem jeho omluvu přijala. Konečně nám už nebude dělat problémy. "A jak to vůbec všechno víš?" Zeptala jsem se nakonec. "Vím vše co se děje tady na světě a na Runeteře." Teď mi to došlo, Auriel Sol, drak hvězd. "Budeme přátelé?" To mě celkem zaskočilo. Podívala jsem se na Aureliona, vypadal náramně spokojeně."Proč ne." A usmála jsem se. Nade mnou se náhle ozval šum křídel, ale dračí to opravdu nebyli. Vedle mě přistál Black. Okamžitě jsem ho objala a pohladila jsem ho po té jeho krásně hebké, zářivé, černé hřívě. Přišel k nám Ehret a začal si Blacka prohlížet. "To je Manchester, jak si ho dokázala ochočit? Ten je nádherný." "Normálně." Momentálně jsem nechápala Ehretovo dětské chování. Tak je to Manchester, no a co, nikdo to zrovna vědět nemusí. Ehret se začal nad Blackem rozplývat a já ani Black jsme nechápali co mu hrabe. "Lejsi nechceš se proletět ukážu ti vesmír." S ještě větším údivem jsem se koukla na Aureliona. "Jasně." A okamžitě jsem na něj nasedla jak to obvykle dělám na Blizardovi. Tato nabídka se nedala odmítnout. Letěl s námi i Black. Aurelion mi ukazoval všelijaké souhvězdí i samostatné hvězdy a různé planety. Některé věci byly tak nádherné, že mi vyrazili dech. "Lejsi ty si nepamatuješ svojí historii?" "Ne." "Já ti jí řeknu. Byla si obyčejné děvče, jako třeba Ezeal. Jednoho dne si však musela opustit Piltover a šla si do Noxu. cestou si narazila na dračí vejce, které se poté vyklubalo a dráče se vytratilo. Bylo ti to líto, ale musela si jít dát. V Noxu z tebe vychovali válečnici a Swayn na tebe seslal kletbu. proto si byla zakletá. Temnota z Noxu ti dala obrovskou moc. a Swayn, nejenom že ti dal jakoby dar, ale i tě naučil používat tvou magii. Poté ses vrátila do Piltoveru. To je tak vše co by si měla vědět." "Díky Aurelione." Po hodinovém výletu jsme si přesedla na Blacka a rozloučila jsem se Aurelionem. S Blackem jsem sletěla dolů a dole se všichni koupali, jako kdyby se nic nestalo. Přistála jsem ve vodě vedle Fairyho a byla jsem líná slézt. "Tak jaké to bylo?" "Úžasné a kde je Ekko?" "Už dávno pryč." Pokrčila jsem rameny a dál jsem se bavila. byly jsme tam až do jedné do rána. Poté jsme šli spát. Já jsem se ještě, jako vždy, koukala na hvězdy a tentokrát jsem se bavila i s Blizardem. Dozvěděla jsem se, že má už holku a že nějakým záhadným způsobem zjistil, že Valor chodí s Beatrice. Celkem mě to pobavilo, ale bylo načase jít spát a tak jsem usnula.

Tento díl byl trochu speciálnější, jelikož jsme se dozvěděli kdo je Lejsi vlastně zač a byl to moment, kdy se Lejsi a Ekko stali přátelé, objevil se black a další zajímavé věci. Pro mě speciální byl. :D