"Všechno nejlepší!" zvolal Parker, který v klubovně vyskočil na stůl.
"Na nejlepší holku, kterou tahle parta má... uhm, teda jako promiň Pandoro," zazubil se Wayatt na Pan, která se na něj zamračila a Caspian jí už rychle tiskl pusu na tvář a něco šeptal.
"A taky na to, že dokáže všechny srovnat!" zasmál se Avery.
"Na to, že je jediná, kdo má pět kluků pod palcem, i když se jich bojí sám ředitel," zasmál se Caspian.
"Na to, že zvládá být úžasná ségra," Samuel mě pohladil po tváři.
"A má skvělý vkus!" "A je prostě nádherná!" přidaly se holky z Mrzimoru.
"Na Tabithu!" zakončil to Finn, který nejspíš viděl, jak se červenám a idiotsky chichotám. Všichni po něm zopakovali přípitek a zvedli sklenky. Vzápětí se napili, ale sotva jsem v tom máslovém ležáku svlažila rty, Finn ho jemně odstrčil a místo toho mě políbil. "Miluju tě," zašeptal, když se na kousíček odtáhl. Ležák mi skoro vypadl z ruky.
Bylo to poprvé, co mi to pověděl. Nejkrásnější dárek k narozeninám, jaký jsem kdy dostala. Bylo mi teprve patnáct, asi to je moc brzy na to, aby člověk potkal tu pravou lásku. Ale stejně bych tenkrát umřela za to, že spolu budeme do konce života.
Samuelovi trvalo, než tohle překousl. Ale upřímně nejspíš tak nějak věděl, že s tím prostě nic neudělá. A vzhledem k tomu, jak Finn zapůsobil u nás doma, usoudil nejspíš, že je to to nejmenší zlo. Ostatně jeho slova byla. "Ach jo. No taky to mohl být Parker."
Což... mezi námi... teda fakt nemohl.