Michael

Je zvláštní se na sebe podívat do zrcadla a najednou spatřit ty dvě koule co vám trčí z hrudníku místo vašich milovaných prsou, kvůli kterým jste alespoň dvakrát týdně chodily do posilovny. Najednou jsem se cítil zodpovědněji ohledně svého těla, pokud pominu že není moje. Začínal jsem zjišťovat, že mám ze sebemenší denní aktivity strach. Co když se opřu o stěnu nebo si lehnu na břicho a ty dvě zrůdnosti se do mě zarazí a já zemřu na zástavu srdce. Nebo hůř. Co když prasknou!?

Tyhle zrůdné myšlenky se mi honily hlavou už od rána, a i když si jakýkoliv chlap může myslet, že mít prsa musí být super, tak není. Samozřejmě jsem měl na mysli ženská. Ani ta myšlenka, že je to další plus při sebeuspokojování, tak taky není.

,,Ach ty můj milovaný pohlavní orgáne jak jen mi chybíš," poeticky jsem si povzdechl při skloněném ohledu mezi nohy, když mi po těle stékaly pramínky vody.

Když jsem vylezl ze sprchy, křečovitě jsem se osušil a po obléknutí jsem se vydal do obýváku k televizi.

,,Něco mi došlo," zamyslel jsem se po chvíli, když jsem seděl na gauči a bez nějak velkého projevu zaujetí jsem sledoval Sex ve městě, který měla Ann puštěný.

,,Že jsi se zase neosahával," poklesla Annie v sedu s popcornem v náručí.

,,Ne, to ne," odpověděl jsem, ,,ale vpodstatě teď jsem já lesba a ty gay."

Ann se po chvíli uvažování nad mým zjištěním zarazila. Dokonce přestala sledovat televizi a přestala do sebe ládovat obsah mísy na klíně.

,,A k tomu mít sex sama se sebou. To je divný," svraštěla obočí, ,,to je jako začátek hodně špatnýho vtipu."

,,Asi ze mě bude narcis," zadíval jsem se sklesle do země.

,,Naše životy jsou víc než v háji," pronesla Ann, když se mi zadívala do očí.

A měla pravdu? Jistě že měla. Muž v ženském těle je po dnešku moje nejčernější noční můra, která se stala realitou.
Konečně jsem po třiceti letech života zjistil jednu odpověď na celoživotně kladenou otázku. Mají to ženy v životě jednodušší než muži? No... kudy se to vezme. Aby se zabavily minimálně na dopoledne, stačí jim jedno nákupní centrum a manželova kreditka. Slyšíte to tam? Manželova. Takže tentokrát to nebudu já kdo bude platit. *ďábelský smích*
S kamarádkami se všemu otravně smějí a v kodexu nemají zapotřebí přiznat, že se předešlou noc koukali na porno. Už jen při tom pomyšlení mi chybí ty rozhovory po práci s kolegy.

A k tomu všemu jim stačí si pustit Titanic a celou dobu k tomu přikusovat tabulku čokolády.

,,Zdá se mi to nebo jsem opravdu tak tlustej," zadíval jsem se na sebe znechuceně o pár hodin později do zrcadla, ,,od zítra už jen saláty," zamračil jsem se.

Sakra slyšíš se!? Začíná to být horší a horší. Ještě si vzít čajíček a svůj nápad ohledně své diety oznámit někomu, kdo je zrovna on-line na Facebooku a koupit si nějaký volný svršek aby ta moje "obezita" nebyla tak vidět.

,,Ty si génius Michaele," v duchu jsem se usmál nad svým nápadem.

Už tak nějak začínám chápat ty komplexy ohledně pohledu do zrcadla. Tady je jen nevýhoda, že sebevětší přebytek tuku na břiše a okolí make-up nezakryje. Bohužel pánové. Tak to vážně nefunguje.

A celkově mám takový pocit, že to ženy mají moc přísně nastolené. Moje první zkušenosti ohledně tohoto tématu jsem začal zjišťovat, když jsem si projížděl svůj nový šatník. Dokázal bych ještě vypustit z hlavy určité módní výstřelky v podobě kožichu s leopardím vzorem se silonovou chlupatinou na límci, nebo neonově růžový kabát. Hlavní problém přišel, možná tedy jen z mého usouzení, když všechno co jsem vzal do ruky bylo o minimálně dvě čísla menší než by mělo být.

,,Vždyť do tohohle nedám ani ruku," zhrozil jsem se, když jsem v ruce držel černé tričko.

Do poličky s džínami jsem se raději ani nedíval a úzkostlivě jsem se sklonil k botám.

,,Jehly, jehly, jehly, podpatek, teniska... úspěch!" nepatrně se mi ulevilo.

Dokonce jsem ani nebral v potaz že jsou růžové a jsou na nich flitry.

Jak já ty třpytící se věci nesnáším. Bohužel to byla jediná stávající cesta jak se dostat k něčemu lepšímu v podobě něčeho černého a bez podpatku. Tohle bude ještě krušný život.