Svědomí vojáka 14.
Michael se vrhl vpřed. Jediným rychlým pohybem ruky smetl prach i pavučiny, aby alespoň mohl identifikovat, co láhev skrývá. Třesoucí se rukou zvedl zápalku a posvítil si na název vyleptaný v plechu. NITROGEN! Tekutý dusík! Biogenní prvek, netoxická látka zmrazená na minus 196 stupňů Celsia, takže přesně natolik, aby se z plynu stala kapalina, která jim dnes mohla všem zachránit život. Rychle se rozhlédl kolem sebe, našel ale pouhé dvě nádoby s touto látkou. Nemohl si však už dovolit dál ztrácet čas. Vyvezl z kouta dvoukolový dřevěný vozík, nasadil si rukavice, které byly pověšené na hřebíku vedle obou nádob, a ty druhé vzal pro Thomase. Velmi opatrně přemístil těžké nádoby na dno vozíku a ještě opatrněji s ním začal manévrovat, aby jej mohl dostat ven ze dveří a přitom nezpůsobit žádnou nehodu. Nemohl si dovolit udělat chybu.
Pomalu vytlačil vozík ke schodům, zaparkoval jej tak, aby nespadl, a s odhodlaným nádechem vzal do rukou první nádobu. Velmi opatrně ji snesl dolů a zavolal na kamaráda, aby si ji vyzvedl. Sám následně odnesl k bombě druhou nádobu.
Pozoroval Thomase, jak pomalu otáčí pákou a přitom mu vysvětluje, co se teď bude dít:
,,Baterie této bomby funguje na základě chemické reakce, která probíhá uvnitř baterie. Ta se neustále samovolně ohřívá. Je to speciálně upravená výbušnina. Jakmile se baterie zahřeje na určitou teplotu - bum, sbohem. Dusík ji může ochladit, zmrazí ji na kostku ledu a reakce tak nebude moci proběhnout. Vidíš tu zelenou kontrolku, co svítí vedle číselníku? Tu si musíme dobře pohlídat, označuje totiž aktuální teplotu baterie. Pokud zčervená dřív, než bude baterie studená - bum." Thomas rozmotal hadici a namířil její ústí na baterii. Frustrovaně vydechl, na okamžik zavřel oči a odhodlaně zmáčkl páku. Z hadice po několika sekundách vyrazil proud mrazivé tekutiny, která rychle reagovala se vzduchem, odpařovala se a halila místnost do zajetí ledových výparů. Oba mladíci fascinovaně sledovali, jak na baterii bomby sedá jinovatka, a v duchu se modlili ke všem bohům, o jakých kdy slyšeli, aby to alespoň trochu něčemu pomohlo.
Ale čas běžel a zásoby spásonosného dusíku se rychle tenčily.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top