Autor: KiraSam4

Název: Stín vlka

- Název chválím, působí tajemně a je originální, na Wattpadu jsem nenašla nic s podobným názvem. Sice existuje film, který nese stejné pojmenování, ale hádám, že bude o něčem úplně odlišném, takže bych to neviděla jako tak velký problém.

Anotace: Pod rudou střechou majestátního Sídla už několik staletí žijí stvoření z děsivých příběhů, které kdysi lidé přinesli ke břehům Severní Ameriky.

Roku 1969 je dříve mocná smečka na počátku vlastní zkázy. Zatímco jedna z nich, mladá Casiopea, zjišťuje, že svět kam utekla před svou zodpovědností, je větší než se zdálo, z hlubin minulosti šplhají stíny starých křivd a činů.

~~~

O sto let dříve Elkasa Arnarmmod ztrácí jistotu ve své pozici v hierarchii a vydává se po cestě za vlastním štěstím.

První dojem: Nejprve něco málo k formální stránce, hned v anotaci ti chybí čárky (že svět, kam utekla; je větší, než se zdálo), což nepůsobí dobře, potencionální čtenáře to může odradit. Také bych zřejmě všechno dala do jednoho odstavce a lépe propojila, takto to působí opravdu sekaně a poslední věty jsem si díky oddělovacím vlnovkám nejprve dokonce ani nevšimla. Co se týče obsahu, není to vyloženě zlá anotace, a věta „že svět, kam utekla před svou zodpovědností, je větší, než se zdálo, z hlubin minulosti šplhají stíny starých křivd a činů" se mi opravdu líbí, je nádherně poetická, ačkoli mi tedy mezi větami „než se zdálo" a „z hlubin minulosti..." chybí nějaká spojka. Ale anotace nezaujme. Potíž je v tom, že zmiňuješ spoustu reálií, názvů a jmen, o kterých čtenář ještě nemá ani ponětí, a to ho neupoutá, spíše naopak. Ještě bych se nad anotací zamyslela. Na druhou stranu oceňuji upozornění na násilí a naznačené sexuální scény. Ještě před prologem se nachází věštba psaná volným veršem. Básním nerozumím, takže si to nedovolím zhodnotit, ale z laického pohledu se mi to líbilo, četlo se to snadno, bylo to srozumitelné a zaujme to. Po otevření příběh působí velmi celistvě a příjemně. Hned mě do očí praštil v dobrém slova smyslu moc krásný a poetický styl psaní, který rozhodně upoutá. Jen tak dále.

Počet kapitol: 26 + prolog + epilog + další poznámky

Stav: Dokončeno

Děj: Příběh prakticky, když vezmeme v potaz prolog, začíná akcí, víme, že se zde nachází černovlasá dívka, která zřejmě něco provedla, a unavený voják, který ji táhne. To si hned získá čtenářovu pozornost. Na počátek první kapitoly jsi zvolila popis, což také není špatně, naopak, dobře se čte, musím opravdu pochválit tvou dovednost tyto pasáže psát, člověk si dokáže snadno představit, kde se postavy nacházejí. Jen se tady hned na začátku nachází stejný problém jako v anotaci. Co jsou bytosti, které zmiňuješ? Jak tady pojímáš vlky? Také tady chybí nějaké větší představení postav, prostě nás hodíš do vody a čekáš, že se naučíme plavat, ale to fungovat nebude, protože mnohem pravděpodobněji čtenáře odradíš.

Tohle objasním. Samozřejmě, že není dobrý nápad hned na začátek příběhu dávat sáhodlouhé vysvětlovací scény, ale je třeba si uvědomit, že čtenář ještě tvé reálie vůbec nezná. Zkus ho alespoň nějakým způsobem navést na to, aby sám přišel na to, co je co a kdo je kdo. Dobře si to udělala například s tím, když jsi zmínila, že se příběh odehrává na Aljašském poloostrově. Byla to jen jedna věta, která navíc vyprávěla o něčem jiném, ale pro čtenáře obsahovala i tuto podstatnou informaci.

Musím vyzdvihnout, že tvůj svět působí promyšleně, jistě sis s tím dala práci a na příběhu to jde vidět. Také musím říct, že jsem si nemyslela, že se ještě na vlčí tématiku dá napsat něco dobrého, ale ty jsi to pojala po svém, spíše jako příběh o jiné kultuře než o vlkodlacích, a to je opravdu osvěžující a příjemné. Příběh je také napínavý a překvapivý, čtenář se zkrátka jen musí nechat unášet tím, co ty vymyslíš.

Dále chci zmínit, že se mi zalíbila ona druhá dějová linka, se kterou se setkáváme od druhé kapitoly. Přišla mi zpočátku ještě zajímavější než ta hlavní, za což jsem ráda, protože jsem se bála, že bude nudná a o ničem, jak často vedlejší linky bývají.

I dále se projevuje takový poměrně rozšířený nešvár, a to nevysvětlování informací. Jsem si jistá, že ty to v hlavě máš, možná to máš i někde sepsané, ale do příběhu už jsi spoustu zásadních informací včas nedala. Netvrdím, že je zle vysvětlovat to postupně napříč příběhem, právě naopak, je to nejlepší možnost, ale tady ty informace vyloženě chybí. Jak přesně funguje ta hierarchie ve smečce? To jsou všichni z jedné nebo vícero smeček? Prostě je třeba čtenáře seznámit s tvým světem.

Pak vidím trochu problém v tom, jakým způsobem přecházíš na akční části. Nevím, jestli se mi to podaří srozumitelně vysvětlit, ale pointa je, že nevyznívají moc akčně. Proč? Protože mezi nimi a klidnějšími scénami není žádný přechod. Zkus pro začátek používat dynamičtější a kratší slova a věty, aby to čtenáře opravdu vytrhlo a zaujalo.

Zhruba od poloviny jsem se už úplně ztratila, nestíhám sledovat, co se děje, jaké jsou vztahy mezi postavami, a popravdě nejjasněji vnímám jen jednu věc, na kterou bych chtěla upozornit. Ta podřazenost a podřadnost žen. Ano, je v pořádku vytvořit svět, ve kterém to takhle funguje, ale zrovna tady je to podáváno jako správný způsob. Chápu, že to zřejmě neděláš záměrně, ale dávej si na to pozor, protože některé mladší čtenáře to může vést k domněnkám, že takto je to správně, že muži jsou vždy ti dominantnější, a budou takové vztahy vyhledávat, jenže málokdy jsou zdravé. Zkus skrze nějakou postavu upozornit, že to není jediná možnost, možná i nechat nějakou postavu s tímto modelem nesouhlasit. A to mimochodem platí obecně, když píšete o choulostivých tématech, měli byste si dát pozor, abyste dali najevo, že to není jediná možnost a že nemusí být ta správná, nebo (to se v tomto díle naštěstí neděje, ale obecně ano), ten model alespoň neoslavovali, neglorifikovali.

Na druhou stranu ale musím pochválit zajímavé zvraty, málokdy vím, co na nás chystáš a co se dozvíme v další kapitole. Příběhy, které dokážou překvapit a nejsou předvídatelné, jsou skvělé, protože něco v nich stále nutí čtenáře pokračovat. Za tohle tě hodně chválím.

Bohužel ale musím zmínit, že příběh začíná být čím dál zamotanější a ne v právě dobrém slova smyslu, a ke konci už mě i přestal bavit. Ztrácí postupně tu jiskru, co měl ze začátku, a připadá mi, jako bys ze začátku měla spoustu nápadů, ale ke konci už psala první, co tě napadlo, a ono to ve výsledku není moc konzistentní. Možná se pletu, ale takový to na mě dělalo dojem. Chápu, že teď s tím už moc nenaděláš, ale ber to jako poučení pro příště, že je mnohem lepší napsat jednodušší příběh než příběh, ve kterém je velmi těžké se vyznat a tím to odrazuje čtenáře.

Jako celek tento příběh vnímám nejspíš neutrálně, líbí se mi nápad a tvůj styl psaní, ale bohužel jsem se v něm opravdu hrozně ztrácela. Nicméně si myslím, že pokud bys chtěla, dá se to ještě napravit, nebo se poučit do příštího příběhu, že minimálně zredukuj množství postav, jak ještě zmíním, a více vysvětluj. Ale vůbec jsi neodvedla špatnou práci!

Postavy: Tady moc chválit nebudu, je mi líto. Je sice pravda, že já jsem na postavy hodně náročná, ale žádná mě prostě nezaujala, nepřišlo mi, že mají komplexní osobnost, mají jen pár rysů, ale nedělá je to uvěřitelnými. Zapamatovala jsem si jména, která jsou mimochodem moc hezká a zvučná, ale myslím, že kdyby tam ta jména nebyla, tak od sebe postavy nerozliším. Zkus na nich ještě zapracovat, nepůsobí vůbec jako skuteční lidé, ale jen jako nastrčené figurky. Nicméně dialogy a vyjadřování emocí chválím, dává to smysl a působí to realisticky, a myslím, že kdyby byly takové i samotné postavy, čtenáře by to jistě zaujalo. Kdo mě zaujal nejvíce, byli Rhad, Casiopea a Jenna, protože mi připadali nejkomplexnější, měli své světlé i stinné stránky a byly tam dobře vykresleny jejich vztahy s ostatními postavami i vztah mezi nimi samotnými a také jejich minulost, takové promyšlenosti se pro začátek drž a zkus na tu úroveň dotáhnout i ostatní důležité postavy. Možná bych i snížila jejich počet na nezbytně nutný, protože, jelikož nejsou moc jasně rozlišené, špatně se pamatují. Nakonec bych ještě chtěla zmínit takový detail, připadá mi, že vztah mezi Casiopeou a Koriakim se vytvořil až příliš rychle, zkus tomu příště dát čas, protože jsem prostě nechápala, jak se mohli tak rychle stát tak blízkými. Nicméně musím říct, že jsem opravdu nečekala, jak to mezi nimi dopadne, což chválím.

Atmosféra: Aljaška, blížící se polární noc, to je moje, tím sis mě získala, protože z těchto aspektů se dá vytěžit úžasná atmosféra a myslím, že ty jsi to zvládla moc hezky, ačkoli bych se nebála ještě více vykreslit tu zimu, strach a temnotu. Jak už jsem zmiňovala, máš nádherný poetický styl psaní, akorát se ti sem tam stává, že se do neobvyklých a nádherných obratů natolik ponoříš, že je pak pro čtenáře velmi těžké vnímat děj. Doporučila bych příběh prokládat i věcně napsanými pasážemi, byť třeba jen krátkými, oživí ho to.

Stylistika/ gramatika/ opakování slov:

- Nedávaje (3. Kapitola) je mužský přechodník, nikoli ženský. Pokud chceš přechodníky používat, prosím, nastuduj si jejich pravidla.

- Nevím, jestli ti zlobí Wattpad nebo o co jde, ale někdy máš odstavce rozdělené v půlce věty. Koukla bych se na to a spravila.

- Občas krkolomné nebo nelogické věty, zkus si sehnat betu (tedy, pokud ji už nemáš), nebo si po sobě čti příběh alespoň polohlasně.

- ?! je jediná správná kombinace. !? neexistuje.

- Zůčastnit = zúčastnit

- Z těžka = ztěžka, a vůbec, pozor na tyhle spřežky, raději si vždy najdi na internetu, jak se to píše správně.

- 5. pád slova „nástupce" je nástupce, nikoli nástupče

- Nohama x nohami. První varianta se používá u lidských noh, druhá například u noh od stolu. Prostuduj si rozdíl.

Další poznámky:

- Zaujaly mě ty odstavce kurzívou na počátcích kapitol, jsou poetické a moc krásné

- „Štěkám na pravidla a zdvořilosti." (1. kapitola) – Oceňuji, že jsi základní a zažitou frázi „kašlu na to" pozměnila tak, aby souvisela s příběhem i postavou. To samé třeba v 7. kapitole „nejsi malé štěně".

- Dávej si pozor na přílišné opakování stejných informací. Zkus je alespoň sdělovat jinými slovy. Jako příklad bych uvedla třetí kapitolu a neustále opakování, že z dívčiny tváře nelze nic vyčíst.

- Slovní spojení „silný adrenalin" mi do třetí kapitoly nesedí. Ono to v určitém kontextu jde použít, ale tohle není ten případ. Napsala bych spíše něco jako „až se sníží hladina/ množství adrenalinu v její krvi." Navíc, to spojení „adrenalin v mase" taky biologicky moc nedává smysl.

- Proč jim ve třetí kapitole ta Vlčice neřekla tu zásadní informaci ještě předtím, než se tedy rozhodli, že ji zabijí? Není tam nikde zmíněno, že by si myslela, že to neudělají, tak proč jim to neřekla, když čekali, až se uklidní?

- Onen speciální kov, ze kterého byly vyrobeny Vlkuvzdorné mříže (není oficiální název, nelekejte se), by si možná zasloužil jméno.

- 5. kapitola – Jak si mohla zapomenout něco ulovit, když umírá hlady? To jako předtím ten hlad neměla a teď na něj umírá? Když máš tak hrozný hlad, tak rozhodně nezapomeneš si to jídlo obstarat.

- 5. kapitola – „Casiopea i přes svůj původ poznala, že to není dům někoho chudého." – Jak původ souvisí s tím, že to poznala nebo nepoznala? Jestli dům obývá někdo chudší nebo bohatší, to přece pozná každý, ne? A jestli jsi to myslela tak, že nemá přehled o sídlech Čarodějů, je to třeba vysvětlit.

- Oceňuji, jak v 5. kapitole přirovnáváš jazyk smečky k angličtině, jak popisuješ rozdíly a shody, to působilo hodně dobře.

- Oceňuji slovníček tebou vymyšlených výrazů, to se vždy hodí.

- Chválím ten dopis v 17. kapitole, měl úžasnou atmosféru a skvělou formulaci.

Uf. Tato recenze je napsána tak trochu v polospánku, takže snad dává smysl a není tam moc chyb. To by ode mě bylo vše, snad se vám recenze líbila a něco vám dala. Ať vám to píše!