Silně mě objala a prostě zašeptala: ,,Děkuju."  

,,Ehm... co?" zeptal jsem se po chvíli. Ještě nikdy mi totiž nikdy holka neřekla 'děkuju' v případě že jsem jí oznámil že chodím s jinou. ,,Víš, já... jsem děkovala za to, že... jsi mi nelhal a řekl to. Řekneš mi o ní něco?" Byla nervózní. ,,Jo, asi... asi jo." Pokýval jsem hlavou a začal. Tohle bylo trochu trapné ,,Eh... tak, jmenuje se Lisa. Lisa Bertrand." ,,To příjmení je francouzské, ne?" Zeptala se. ,,Jo, má rodiče z Francie. Jsou fajn." Oznámil jsem a kmital očima z místa na místo, až jsem skončil na jejím obličeji. ,,Víš, asi bychom jsme se už měli vrátit..." Začala a já přitakala. ,,Jo, asi jo." Vstal jsem a podal jí ruku na pomoc, ale ona odmítla, vzala si boty do ruky, já sako a šli jsme zpět do hotelu.

,,Tak, dobrou noc." Popřála mi Grace a než jsem stačil cokoli říct, zmizela v pokoji.

Grace:

Proboha. Měla bych mu to říct. Zaslouží si to. Ale... bude to divný. Ale asi to nebude divnější, než doteď.

Běhaly mi myšlenky hlavou, zatímco jsem se převalovala v posteli a nemohla usnout.

,,Ach jo." Povzdychla jsem si a vstala z postele. Došlo mi, že tohle nejspíš jen tak nepůjde. 

Vyšla jsem na balkón a dívala se na poklidné moře ve kterém se vesele proháněli delfíni. Bylo to krásné. Stejně jako Harry. Napadlo mě. Vlastně nevím, proč jsem mu neřekla o Derekovy. Možná prostě pro to, že on to říct musel. Nebo ne? A proč by mi to mělo vadit? Napadalo mě tolik otázek na které jsem neznala odpověď. Možná ale... měla bych si ujasnit co cítím k Harrymu. Protože to co se dělo na pláži, před tím, než zazvonil ten telefon bylo vážně... no, však víte. 

S myšlenkami ztracenými někde v oblacích jsem se vrátila zpět do postele.

*Po dvou hodinách*

,,Fajn." Řekla jsem naštvaně při zjištění že je půl čtvrté a mě se stále nedaří usnout. Rozsvítila jsem v pokoji, našla mikinu a otevřela dveře od svého pokoje. Udělala jsem pár kroků a ocitla se před dveřmi Harryho pokoje. Chvíli jsem váhala jestli klepat nebo ne. Přece jen, kdo je vzhůru v půl čtvrté ráno na dovolené. Já. Ale přece jen jsem nakonec zaklepala a když se pak nic neozývalo, stejně jsem vešla. 

Pokoj vypadal stejně jako můj, jen byl uklizenější. Nebyla jsem si schopna uklidit věci z kufru do skříně, takže jsem každé ráno vyházela půlku oblečení ven. 

No, přešla jsem k posteli a nejdřív si užila chvilku pozorování Harryho. Vypadal tak sladce a nevinně, když spal. Kudrlinky mu padaly do očí a na rtech měl sladký úsměv. Neměla jsem to srdce ho budit a tak jsem se vrátila do pokoje a napsala mu vzkaz.

Harry,

nejspíš tě tohle trochu zmate, ale nemohla jsem ti to říct na pláži. Ani vlastně nevím proč. Víš, taky s někým chodím. Jmenuje se Derek a před tím, než jsme spolu začali chodit jsme byli dlouho přátelé. No, pak jsme spolu začali chodit a já postupně zjišťuji že to byla chyba. Jako kamarád byl skvělý. Smáli jsme se každou chvíli a vždycky, když jsme byli spolu to bylo příjemné. Ale teď se to tak nějak všechno pokazilo. Ale já potkala tebe a v posledních dnech jsem zažila tolik krásných chvil, že bych si je ani nedovolila srovnávat s těmi, které jsem strávila s Derekem. Přesto bychom se už nejspíš neměli spolu bavit. Nejsem ten typ holky co záměrně rozvrací vztahy. A hrozně nerada bych rozvrátila ten tvůj. Lisa se podle tvého vyprávění zdá být úžasná a vzhledem k tomu že ty, Harry si taky skvělým společníkem, myslím že bys ji neměl nic tajit. Takovéhle věci totiž vyplavou vždy v tu nejméně vhodnou chvíli a já nechci abys mě jednou za tohle proklínal. Tak prosím, nevšímej si mě, dělej jako kdybych nikdy neexistovala.

Zažili jsme spolu hezké chvíle na které nikdy nezapomenu,

mám tě ráda,

Gracee

Dopsala jsem dopis a položila propisku vedle něj. Zkontrolovala jsem ještě, jestli je všechno v pořádku a dopis přehnula. Na druhou, přeloženou stranu jsem napsala Harry a znovu jsem vstoupila do jeho pokoje. Položila jsem vzkaz na stolek. Naposledy jsme se podívala na Harryho a přistoupila k němu blíž. Nahnula jsem se, věnovala mu letmý polibek na rty a v rychlosti zmizela zpět do svého pokoje. 

Lehla jsem si zpět do postele a jakmile jsem začala pořádně přemýšlet nad tím, jaké by to asi bylo, kdyby jsme oba byli volní a nic nám nebránilo v tom chodit spolu. Ukáplo mi několik slz a pak další a další až jsem je přestala vnímat a usnula. 

Další den jsem se probudila až okolo jedenácté. Vylezla jsem z postele a šla do koupelny. Zrcadlo jsem úplně ignorovala a vlezla rovnou do sprchy. Voda mi příjemně rozproudila energii. Vlezla jsem ven, osušila se a šla si vybrat plavky. Rozhodla jsem se, že půjdu na pláž. Vyndala jsem své oblíbené žluté plavky. Podprsenka měla vepředu zip. Byli krásné. Pak jsem si akorát vzala tašku, do které jsem naházela ručník, krém na opalování a nové vydání VOUGE a ELLE na které jsem nedala dopustit. Opatrně jsem pootevřela dveře a nakoukla ven, jestli tam náhodou někde není Harry, nebyl. A tak jsem vyšla. Prošla hotelem a skončila se slunečními brýlemi rozvalená na sluníčku. 

Když jsem se pak vrátila do pokoje, byla jsem krásně opálená a sluníčko mi dobilo energii. Sedla jsem si do křesílka na balkon a zaposlouchala se do překvapivého ticha které tady vládlo. Bylo to uklidňující. Skoro jsem spala, když jsem uslyšela obrovskou ránu odněkud z chodby. Vyšla jsem ven se podívat, co se stalo. Ale nikde nic nespadlo. A pak mě napadlo, že možná... Zaklepla jsem na Harryho pokoj, ale nic se neozývalo. Zkusila jsem to ještě jednou a když stále nikdo neotvíral, vzala jsem za kliku. ,,Harry?" Zavolala jsem do pokoje. Nikdo tam nebyl. Ještě jsem nakoukla do koupelny a tam... Harry ležel na zemi v bezvědomí a pod jeho hlavou byla vidět krev. Klekla jsem si k němu a trochu ho pleskla po tvářích. ,,Harry?" zkoušela jsem na něj mluvit. ,,Harry?! Notak, slyšíš mě? Prosím, řekni něco..." Prosila jsem a slzy se mi draly do očí. Stále nic neříkal, a tak jsem vzala telefon a zavolala záchranku. O pár minut později už u něj klečeli záchranáři. Vzali ho na nosítka a odvezli do nemocnice...