Jen tak jsem ležela na posteli a přemýšlela nad včerejškem. Bylo to krásné. Tuhle vzpomínku bych nikdy za nic nevyměnila. Je jedna z nejkrásnějších.

S velkým úsměvem na rtech jsem vstala z postele a odešla i s pyžamem v ruce do koupelny.

Osprchovala jsem se,vyčistila si zuby a vyčistila pleť. Oblékla si pyžamo a zalezla do postele. Byla jsem v celku unavená a tak poslední co jsem udělala bylo to, že jsem si dala mobil do nabíječky, zhasla lampičku a ponořila se do říše snů.

Harry:

,,Cink cink cink" ozývalo se v dáli.

,,Cink cink cink" Najednou to bylo blíž.

,,Cink cink cink" A teď už jsem nebyl v krásném snu, ale zase zpět v mojí posteli a momentálně mírně znepokojený cinkavým vyzváněním, které se ozývalo z pokoje naproti.

Prohrábl jsem si vlasy a s nevrlým mumláním jsem opustil postel a následně i pokoj. Vyšel jsem na chodbu a rozhlédl se. Bylo tu zhasnuto a zvuk se ozýval z pokoje Gracee. Pousmál jsem se při vzpomínce na ní a její kouzelný úsměv. Načež jsem se ušklíbl nad svými myšlenkami.

Neměl jsem v plánu klepat, protože jsem věděl že spí. Jinak by to snad sakra vzala. No ne? A tak jsem prostě vešel. Rozhlédl jsem se po pokoji a uviděl sladce spící Gracee rozvalenou přes celou postel přičemž jedna její ruka vysela napůl z postele a ta druhá na ní nebyla vůbec. Hlavu měl napůl v polštáři, ale to co mě překvapilo a donutilo k úsměvu byl ten její. Vážně sladký úsměv.

,,Cink cink cink" Probudilo mě z mých myšlenek ono otravné cinkání, kvůli kterému jsem vlastně přišel. Ještě jednou jsem se rozhlédl po pokoji abych zjistil odkud ten otravný zvuk vychází. Můj pohled zakotvil na malém nočním stolku, těsně vedle jedné z Graciných rukou. Docela se divým, že jí to nevzbudilo. No, asi se jí zdá něco vážně pěkného.

Vzal jsem mobil do ruky a zmáčkl červenou ikonu pro ukončení hovoru. Následně jsem mobil úplně vypnul a vrátil ho do nabíječky. Snad se nebude zlobit. Ale už nechci aby mě něco znovu vzbudilo.

Vrátil jsem mobil zpět do nabíječky a vydal se ke dveřím. Naposledy jsem zkontroloval, jestli je vše, tak jak bylo. Můj pohled se zastavil na stále spící Gracee. Chvíli jsem tam jen tak stál a smál se. Potichoučku, tak abych ji nevzbudil. Jeden pramen vlasů, se jí totiž zachytil mezi nosem a rty a vytvořil tak iluzi velice dlouhého a značně neučesaného knírku. Každou chvíli zahýbala nosíkem, aby ho shodila, no nedařilo se. Došel jsem zase zpátky k ní a opatrně jí vlasy odhrnul. Ještě pře tím, než jsem se potom zvedl dal jsem jí jemný a docela maličký polibek do vlasů. Rty se jí ve spánku zvlnily do úsměvu a mě při tom tělem projel příjemný impulz. 

Hned na to jsem z pokoje odešel, lehl si zpět do své postele a chvilku na to usnul.

Grace:

Ráno jsem se probudila s velkým úsměvem na tváři. Vlastně ani nevím proč. 

Chtěla jsem se podívat na telefon, ale když jsem zjistila že je vypnutý, jen jsem pokrčila rameny a vydala se do koupelny.

Když jsem pak vyšla s jedním ručníkem kolem těla a druhým na hlavě, zapnula jsem mobil. Jenže to jsem dělat neměla. Začal zběsile pípat a začalo naskakovat až neuvěřitelné množství nepřijatých hovorů a zpráv. Položila jsem mobil pod polštář, aby mě cinkání nerušilo a v klidu počkala, než to přestalo. Po vyndání z nabíječky jsem ho vzala do ruky a se strachem jsem klepla na nepřijaté hovory. samotné číslo bylo strašidelné. 10 nepřijatých hovorů a 5 zpráv. A všechny byly jen od jednoho člověka. A tím byl Derek.

Mírně rozrušená jsem vytočila jeho číslo. Zvedl to hned po prvním zvonění.

,,Grace!"

,,Ahoj"

,, Jak se tam máš? Jaká byla cesta? Je tam hezky?"

,,Jo, mám se dobře. Cesta byla... super a ano, hezky tu je." Vzpomínka na cestu mi přivodila velký úsměv.

,,Tak to je super. Chybíš mi! Strašně se mi stýská. Musíme si volat častěji. Nechceš si skypovat?"

,,Hah...jo, ty mi taky chybíš..." Kdybych si na tebe vzpomněla, určitě bys mi chyběl.

,,A jak je v Anglii?"

,,Je tu vedro."

,,Hm...jasně"

,,A jak se mají rodiče?"

,,Jo, asi fajn." Odpověděla jsem neurčitě. Netrávila jsem s nimi čas. Harry byl prostě v některých případech lepší zábava.

,,Asi?"

,,Jo, no... já-já už musím končit. Tak ahoj."

,,Papa zlato. Milu-" Nenechala jsem ho dokončit větu a radši zavěsila. Nebudu mu vyznávat lásku.

Povzdechla jsem si, ale s energií co jsem měla už od rána jsem se začala hrabat v kufru a hledat nějaké oblečení. Už bych vážně měla vybalit.

Po chvilce jsem celá nadšená vytáhla jedny dlouhé, světlé šaty bez ramínek až na zem. Taky jsem si vzala plavky a v koupelně se převlékla. 

Podívala jsem se na mobil, který ukazoval 7:52. Položila jsem ho zpět na místo, odkud jsem ho vzala a vydala se pryč z pokoje, načež jsem bez klepání vešla do toho Harryho. Stále spal a tak jsem tam chvíli seděla a čekala jestli se probudí. Když mě t pak po několika málo minutách přestalo bavit, rozhodla jsem se ho vzbudit. 

,,Harry" Zašeptala jsem mu u ucha. 

Nic.

,,Harry" Řekla jsem jíž normálním hlasem a šťouchla ho do tváře. 

Jen se usmál a tím se na místě, kam jsem ho šťouchla vytvořil ďolíček. Usmála jsem se nad jeho počínáním a zkoušela to dál.

,,Harry je ráno! Vstávej!" Zvýšila jsem hlas.

On se jen zavrtěl a spal dál.

,,Dobře, jak myslíš." Zašeptala jsem sama pro sebe a obešla postel. Lehla jsem si za něj a objala ho. On se zavrtěl a otočil se čelem ke mě, malinko pootevřel jedno oko. Jeho úsměv se rozšířil. Natáhl ruku a zašmátral ve vzduchu, těsně před mým obličejem. Nakonec svou dlaň jemně položil na mou tvář. Načež se mírně zamračil. Natáhl prst a třikrát s ním píchl do mé tváře. Jeho zamračení se ještě prohloubilo a s následným zvědavým výrazem otevřel i druhé oko. 

,,Dobré ráno." Zachraptěl.

,,No ahoj" Usmála jsem se.

,,Co tu děláš?" Prohrábl si vlasy a úsměv mi opětoval.

,,Nudila jsem se. Tak jsem si řekla, že tě navštívím a něco podnikneme"

,,Dobře. Co takhle za..." otočil se na noční stolek a podíval se na mobil, kolik je hodin.

,,Čtyři hodiny?"¨

,,Co? Ne! Hned teď." 

,,Ne, spal jsem jen osm hodin a o prázdninách je moje minimum dvanáct a vzhledem k tomu, že mě tvůj otravný mobil vzbudil uprostřed noci... prostě pššt!" Začal divoce gestikulovat a nakonec si zase zpět přehodil polštář přes hlavu.

,,Prosím." Vzdechla jsem a on jen odmítavě zakroutil hlavou.

,,Fajn. Co za to chceš?" 

,,Nic. Já chci prostě jen..." Nedokončil větu. Byl přerušen hlasitým kručením v žaludku.

,,Snídani?" Zasmála jsem se.

,,Dobře." Povzdechl si a vylezl z postele. 

Otevřel skříň a chvíli tam jen tak stál a přemýšlel. Nakonec vytáhl modré kraťasy a bílé tričko. Ohlédl se, nejspíš aby zkontroloval jestli se na něj dívám. Já se usmála a s nedočkavým pohledem jsem se posadila na postel, přímo naproti němu. On opovrženě zakroutil hlavou a s hravým úsměvem, mým nesouhlasným mručením a slovy ,,To máš za to ráno." zmizel v koupelně.

*Na snídani*

Harry:

Mám? 

Ne, radši ne. 

Ale...

Ne!

Neptej se!

Ale já se chci  zeptat!

Sakra vždyť se skoro ani neznáte.

To není důvod.

Já chci!

Nechceš!

Neříkej mi co chci!

Ale já jsem sakra jeho podvědomí! Já tady rozhoduju!

Tak to teda ne! Já mám stejný práva jako ty!

Jsi jenom logika.

Přestaň!

Ne!

Kreténe...

Cože si to sakra řekl!?!

Nic.

Fajn.

Fajn.

,,Ehm... Grace?" Konečně jsem se rozmluvil.

,,Ano?" S milým úsměvem zvedla hlavu od telefonu a začala mi věnovat pozornost.

Já se bojím...

To nezvládne...

Co když řekne ne?

Nebo prostě jen odejde?

Už moc dlouho mlčíme. Musíme něco říct!

,,Dneska je vážně hezky, co?" Oh, panebože o to sakra říkám?!

,,Jo jo. Jenom si myslím že bude brzo pršet. Nejspíš ale až zítra."

,,Koukala si na předpověď?" Zeptal jsem se s úsměvem.

,,Ne. Instinkt." Odpověděla a napila se teplého čaje stojícího před ní.

,,Nemyslím si že bude zítra pršet." Začal jsem jí oponovat. 

,,Ale bude." Řekla přesvědčivě.

,,Ne. nebude." 

,,Bude."

,,Vsadíš se?"

Svraštila obočí.

,,Tak fajn. Ale o co?" Zeptala se.

,,O rande." Vypadlo ze mě.

,,Dobře. Ale co když vyhraju?"

,,Hm... co takhle... když vyhraju, půjdeš se mnou na rande. Když prohraju, půjdeš se mnou na rande."  Oznámil jsem jí s vítězným výrazem na tváři.

,,Ne."

,,Prosím."

,,Hah... dobře. Ale když prohraješ, budeš se... hm... dvě hodiny opalovat na pláži v bikynách." Oznámila očividně spokojena se svým plánem.

,,Budu ti moct namazat záda?"

,,Uvidíme."

,,Fajn."

,,Fajn." Usmála se zlomyslně a najedenou jsem měl pocit, že pršet nakonec opravdu bude...

*************

Tak tady to je. Snad je to... čitelné. :D Trvalo mi to, já vím. Ale znáte to... začátek školy, vstupní testy... né že bych se na ně snad nějak zvlášť učila, ale tak 99% z matiky snad stačí, no ne? Moc se omlouvám. On mě nikdo nepochválil :'( 

Nevadí no. Důležité je to, že tu nová část je a přes to, že o ní mám v určitých pasážích obavy, doufám že se vám i přes to líbí. :)

All the love

Ili

PS: Díl patří Kitty-MeowXX za její povzbudivý komentář :) Děkuju :)