„Dobrý den,dovolali jste se Mikeovi Lartovi. Momentálně jsem nedostupný, po pípnutí zanechte vzkaz."

*Píp *

„Ahoj, Miku, tady Ben. Nejspíš jsi teď u ní a proto nezvedáš telefon... Původně jsem ti to chtěl říct z očí do očí. Vyříkat si to a to všechno. Jenže ty nejsi schopen ani dnes přijít domů takže... Mé věci už jsou pryč a já teď čekám na letišti. Potřebuju si utřídit myšlenky. Možná se jednou vrátím ale spíš ne. Víš, pořád jsem doufal, že když jsme se domluvili tak přijdeš, nezapomeneš na mě. Zase jsem se spletl. Je to směšné, víš? Kdybys totiž přišel tak bych pravděpodobně zůstal. Zase bych ti odpustil a místo toho, abych tu teď mrzl v telefoní budce, bych se s tebou mazlil. Jenže ty ses na mě zase vykašlal. Místo toho jsi šel za ní, za svou milenkou. Teď když to tak říkám, zní to celkem uboze. Bolí mě to. Vědět to, že jsi s ní místo toho abys byl se mnou. Nejspíš si to teď rozdáváte a proto jsi nedostupný. Říkám si jestli to je vážně tak, že já jsem byl tvůj přítel a ona tvá milenka. Jestli to nejsem já s kým jsi ji podváděl. Jestli já byl tvůj milenec, s kterým sis vždy užil a pak odešel domů.
Milovals mě vůbec někdy? Zbývá mi jediné, utěšovat se myšlenkou, že ano.
Nejspíš tě zajímá, jak jsem se dozvěděl, že mě podvádíš. Celkem snadno. Tvé průhledné výmluvy typu moc práce, mám přesčas. Myslíš si, že jsem ti to mohl baštit donekonečna? Nejsem blbec, Miku. Byl jsem jen zamilovaný hlupák, co ti věřil. Věřil jsem ti už jako kluk. Už jako kluk jsem tě miloval. Tajně obdivoval. Když jsem zjistil, že mé city opětuješ byl jsem nejšťastnější člověk na světě. Teď jsem troska a taky kvůli tobě.
Nikdy jsem nechápal ty citáty, písně, básně o zlomených srdcích. Teď je chápu moc dobře a utápím se jimi. A ty sis ničeho nevšiml. Nevšiml sis mé smutné tváře. Chtěl jsi jen domov, jídlo a sex. Ten sex ti ale asi nestačil. To jsem byl tak špatný?
Nejsem dokonalý. Mám své chyby. Jsem puntičkář a mám rád pořádek. Nesnesu pohled na krev a mám strach z výšek. Ty taky nejsi dokonalý. Byl jsi takový vždy. Tehdy jsem si toho ale nikdy nevšiml. Možná jsem nechtěl. Vždy si měl rád společnost, jak ženskou tak mužskou. Hlavní bylo, že sis mohl zasunout. Tos mě měl vážně jen na ten sex, na jídlo a na úklid? Jestli ano tak...stejně tě miluju. Taky jsi bordelář a egoista. Vše musí být po tvém. Když se na to tak zpětně dívám, nechápu, jak je možné, že jsme spolu byli tak dlouho. Osm let Miku. Osm let si zahodil kvůli nějaké prsaté děvce. Bylo to kvůli tomu, že jsem byl měsíc v nemocnici? Nevydržel jsi bez sexu a proto sis za mě našel náhradu, které ses pak nedokázal vzdát? Nebo si se do ní zamiloval? Doufám, že je to ta první možnost. To, že bys ji mohl milovat je pro mě naprosto nesnesitelné a bolestné.
Taky jak si zapomněl na naše výročí. Jako idiot jsem čekal v té restauraci. Cítil jsem se strašně. To ty ale nechápeš. Ani jsi ten den nepřišel domů. A pak jsi měl ještě narážky na to, že mám špatnou náladu. Sakra jak já si tehdy s tebou přál zatřást, aby ses probudil. Aby ses mi vrátil. Měl jsem to udělat. Třeba by to pomohlo.
Už ani nevím, co říkat. O čem mluvit. Už ani nemám sílu ti vyčítat další a další věci. Ještě mi zbývá patnáct minut. Mám štěstí. Tohle je poslední letadlo, co dnes letí do Paříže. Proč Paříž? Mám tam zakázku a taky tam chci nějaký čas zůstat. Dokonce mi nabídli práci v jejich galerii. Víš vůbec, že jsem to poprvé kvůli tobě odmítl? Svou životní šanci.
Před týdnem mi ji nabídli znova. Chtěl jsem odmítnout ale nakonec jsem si řekl. Počkám po našem setkání. Vidíš? K tomu setkání ani nedošlo a já mám teď úžasnou práci v nádherném městě a se skvělým platem.
Vyměnil bych. Klidně bych to vyměnil za tebe. Za tvou lásku. To ale nejde. Láska se nedá koupit ani vyměnit.
Možná tam narazím na nějakého pěkného Francouze. Už nebudu tvůj. Vadí ti ta představa, že se mě bude dotýkat někdo jiný? Mě to vadí. Asi ze mě bude starej páprda, co se odevzdal jen jedinému a to tobě. Dal jsem ti svou nevinnost. Svůj život. Svou lásku. Tys mi lásku vracel se vším všudy. Přál bych si to vrátit. Všechny ty šťastné chvíle, kdy jsme se společně smáli a milovali. Chybí mi. Chybíš mi ty. A právě proto musím pryč. Myslím, že bych totiž jinak už nikdy neodešel. Nedokázal bych tě opustit.
Byl a stále jsi láskou mého života a i když mě už nemiluješ já tě budu milovat stále.
Pět minut. Zbývá nám, tedy mě zbývá, pět minut. Ty si můžeš užívat celou noc. Vždyť už ani nejsme pár. Už ani nejsme snoubenci. Omlouvám se. Ten prsten jsem měl asi nechat na stole v obýváku. Já to ale nedokázal. Dals mi ho a já ho budu nosit navždy. To jsem ti tehdy slíbil a já své sliby plním. Ty už ho nosit nemusíš. Už tě nebude svazovat. Už ti nebude bránit v seznámení. Bude pryč stejně jako já.
Už musím jít, nebo mi to uletí a to bys přece nechtěl. Moc tě miluju, Miku. Snad na mě brzo zapomeneš i když já na tebe nikdy. Moje tělo a mysl sice letí pryč, ale srdce zůstává s tebou. Dal jsem ti ho a chci aby sis ho nechal.
Sbohem. "

*Píp. Píp. Píp. Píp.*

Milenka: „Kam jdeš?"

Mike: „Musím domů. Zapomněl jsem, že si se mnou Ben chtěl o něčem včera promluvit. "

Milenka: „Kašli na něj a pojď spát."

Mike: „Nemůžu. Už tak je to mezi náma špatný. "

Milenka: „A je to tvoje chyba."

Mike: „Právě proto tu jsem naposled. "

Milenka: „Prosím tě. Nevydržíš to. Už jsi takový. "

Mike: „Zvládnu to. Miluju ho a choval jsem se jako debil."

Milenka: „Jsi vážně idiot. "

Mike: „Jo jsem a proto jsem si s tebou začal."

Milenka: „Tak se se mnou aspoň nasnídej. Přece ho teď nebudeš budit je pět ráno. "

Mike: „Já."

Milenka: „Jedna snídaně tě nezabije, ne? "

Mike: „Tak jo."
-
Milenka: „Chutná? "

Mike: „Jo. Pustíš zprávy? "

Moderátor: „Dnes v ranních hodinách se zřítilo letadlo společnosti Air-Lux, které mělo namířeno do Paříže. Na palubě bylo stopadesát cestujících plus členové posádky. S největší pravděpodobností nikdo nepřežil. Důvod zřícení není zatím znám. O průběhu vás budeme nadále informovat."

Milenka: „To je strašný. "

Mike: „Jo to je. Měl bych běžet. "

Milenka: „Počkej! Mobil. "

Mike: „Díky."

Milenka: „Máš tam vzkaz a deset nepřijatých hovorů. "

Mike: „Je z neznámého čísla a ty zmeškané hovory jsou od Bena."

Milenka: „Třeba jsi něco vyhrál. Pusť to. "

Mike: „No jo." ,, Ahoj, Miku, tady Ben...

~Konec~

A jsem tu s další povídkou. Opět smutný konec. Mám nějakou depresivní náladu nebo co.
Jinak moc děkuji za vaše ohlasy u první povídky. Snad se i tato líbila. 😊