Studený vítr se proháněl po bradavických pozemcích, vkrádal se studentům pod teplé zimní kabáty, sníh nafoukal všem odvážlivcům, co se rozhodli vyjít ven, přímo do zmrzlých obličejů, sem tam přelomil rostoucí rampouch visící z kraje střechy a v podstatě si našel cestičku, kde to jen šlo a zničil vše, co se mu postavilo do cesty. Byl neúprosný, tak jako vládnoucí zima.

I do zahřáté ložnice ve věži nebelvírských dívek se vecpal mrazivý průvan, což obzvláště nepřivítala jeho jediná přítomná obyvatelka.  Podrážděně se vymotala z objetí péřové přikrývky a s viditelnou opatrností se vyhnula všem nástrahám, které ji po cestě potkaly v podobě poházených kousků oděvů, bot a sešitů. Prudce zabouchla dvě okenní křídla a urychleně skočila zpět do postele, kde své od mrazu rudé konečky prstů na nohou zachumlala do huňaté kožešiny. 

Unaveně si porovnala bílý fáč přes oči a odfrkla si. ,,Tak se tu nudu pokusím alespoň zaspat," usoudila. A když už se jí to dařilo, průvan opět zavládl. Rozrazil okno a profičel škvírou pode dveřmi.

Zrzavá Lily připravená se zoufalstvím z činnosti, kterou již opakuje dobrou půlku dne, vstát a zopakovat dnešní rituál, zůstala zaraženě sedět. Hluk z venku i chlad ustaly. Místo toho postřehla jen nevydařenou snahu o tiché našlapování a prohnutí matrace. Že by nevítaný host? Tolik ji pokoušelo odmotat léčivý obklad z obličeje a ukojit svou zvědavost prostým rozluštěním.

,,Jsi to ty, Marlene?" zkoušela to vzrušeně. To, že by se naskytla možnost útěku od nudy, to byla více než zajímavá nabídka.

,,Není," zaznělo jí odpovědí. 

,,Áááááá, Blacku?!" poznala jeho nezaměnitelný chraplák. Na toto zjištění reagovala přitažením si peřiny blíže k hrudi a snažila se stočit svůj pohled alespoň jeho přibližným směrem.

,,Ty jsi mě poznala? Po hlase? To mi velmi lichotí, Evansová," ušklíbal se Sirius.

,,Nech mě na pokoji!" rozkřikla se a na náznak ukončení hovoru se dětinsky otočila zády.

On jen pár kroky obešel postel a přisedl z druhé strany opět čelem k dívce. ,,Víš," masíroval si zátylek, ,,možná by tě zajímalo, že jsem to nepsal já."

,,Samozřejmě. Že mi to nedošlo!" její smích překypoval ironií. ,,Ty jsi to nebyl. Jen mi tedy řekni, jak je možné, že Marlene poznala tvůj rukopis? Hmm."

,,Dobře, byl jsem to já," přiznal a na pohrdavé odfrknutí nereagoval. Copak je to s ní někdy jednoduché? ,,Ale ten dopis nebyl pro tebe. A mě přeci nemůžeš vinit ze své chorobné zvědavosti. A mimochodem to bylo srandovní."

,,Pff! Když nejsi sám obětí svého žertíku, tak ti to vždy bude připadat vtipné. Ale já ti ze srdce přeji, aby jsi si to někdy vyzkoušel obráceně. Pak to budu já, kdo se bude smát!" sdělovala své škodolibé myšlenky, s nimiž se samo sebou pojila odplata.

,,A jak ti tedy je?" zajímal se o důsledky své zábavy.

,,Do očí ti nastříká zelená břečka, pár dní nic neuvidíš a jediným známým lékem je páchnoucí mast či roztok, shrnuto...mám se báječně!" rozhořčeně ze sebe vysypala.

,,Mám pro tebe překvapení," začal se prohrabovat obsahem jeho prašny až vytáhl hůlku. 

,,Jak milé. No to určitě bude stát za to," nadšení nemusela Lily ani skrývat.

,,Sama uvidíš, jen zavři oči."

,,Děláš si srandu! Dvě narážky v jedné větě. A to se ti jak povedlo?" její obočí kmitalo sem tam a  vyjadřovalo tak udivenost nad jeho ne taktem. 

,,Seď rovně a mlč!" dirigoval ji a opatrně urovnal bílý hadr.

Lily zklidnila dech a vykávala. ,,Počkat!" zarazila ho svými dlaněmi na ramenou. ,,Nemáš v plánu mi přičarovat elfí uši, změnit barvu vlasů či prodloužit nos, že ne? Nic, co by mě mohlo naštvat?"

,,Proč mi nevěříš? Jsi zbytečně příliš podezíravá?" hodnotil to.

Lily ale jeho podezřelý hlas neuklidnil, a tak si ho za límec košile přidržela sotva palec od nosu. Rozhodla se praktikovat metodu nahnání strachu, které měla ve filmech slibný účinek. Ten se zde ale nedostavil.

,,Budeš mě tak držet dlouho?" přiškrceně sípal Sirius.

,,Co myslíš?" užívala si to jeho prosení a momentální závislost na ní samotné. Takováto chvíle se naskytne jednou za život, tak proč ji nezneužít?

Black to jednoduše vzdal, a aby lehce povolil škrcení, položil své čelo na to její. Situace vypadala jinak, než se doposud vyvíjela. Jinak pro ně i okolní diváky.

,,Siriusi, hledám tě po všech koutech hradu, a ty tu mezitím...," polkl příchozí James všechna slova. ,,...Sily!"

,,Ahoj, Pottere!" věnovala mu Lily zamávání, ovšem přesně na opačnou stranu místnosti.

(698 slov)

Soutěž od : 1queenofstory

Povídka na téma Sily (Sirius + Lily), pro mě opravdový oříšek. Nikdy jsem se o tento ship nezajímala, nikdy o nich nic nepsala a i fantazie mě zklamala.  Ovšem přece jen tedy přišel nezvyklý nápad, který by mi po ztvárnění ve větách nebyla hanba dát číst ostatním. A i když se jedná o něco opět bláznivého a šíleného, na to už si u mě asi budete muset zvyknout. :D

Budu moc ráda, když se vyjádříte k tomuto prapodivnému pojetí nebo se podělíte o své názory a zkušenosti se Sily.

Vaše Nelča