Lesem se ozve mocné zavytí vlků na znamení svolávání veškeré zvěře. Dnes nadešel den, kdy se žádné zvíře nemusí bát o svůj život a jediným jeho úkolem je dostavit se na velkou mýtinu mezi vysokými smrky. Dnes nadešel den, kdy umírá český král zvířat a je potřeba vzdát mu čest a zvolit nového krále, který bude spravedlivě vládnout, zastane se slabších a bude se snažit udržet na své půdě pravidla, která jsou přikázána v zákonech přírody.

Vlci utvoří kruh po obvodu celé mýtiny, stojí zde se staženými ocasy na znamení svého smutku a čenichem míří k obloze a žalostně vyjí. Umírající král je z jejich rodu. Nejstarší vlk území, chvílemi býval sice krvežíznivý, jak je mu dáno v genech, ale je velice moudrý, dbající zákonů a vždy si dokázal vzbudit respekt. S jeho vládou se zvířatům dařilo dobře, dnes ale nadešel jeho úplně poslední den mezi živými.

Dnešní povinností všech přítomných je zvolit, kdo se stane jeho následovníkem. Každé zvíře má svůj vlastní hlas a jedinou podmínkou je, že na trůn musí usednout zástupce jiného druhu. K mýtině se postupně seběhnou všichni obyvatelé lesa. Veverky nervózně okusují oříšky na větvích stromů, v dálce houkají sovy, supy krouží nad volným prostranstvím a z postranních keříků se začínají vynořovat maličcí zajíčci.

,,Čas volby nastal," zahřměl nejstatnější z vlků.

,,Pravidla znáte. Zvolen může být jeden člen jiného rodu než našeho. S volbou musí souhlasit současný král před tím, než naposledy vydechne. Pojďme tedy začít. První jdou k volbě členové nejdrobnějších druhů. Končíme u medvědů," zahájí vlk řízení.

Zvěř se rozdělí do skupin a volbu začnou myši. Každá popadne maličkou šišku a donese jí ke skupiny druhů, který by měl být zvolen. V momentě, kdy už mají skoro všechny svůj hlas odevzdaný, se z povzdálí začnou ozývat hlasité výstřely. Všechen život na mýtině jakoby se ve vteřině zastavil. Každé zvíře do jednoho zůstane nehybně stát s vyděšenýma očima, než se že situace vzpamatuje a dá se na rychlý útěk. Během chviličky se celé volné prostranství vyklidí a jen uprostřed zůstane ležet umírající král, který není schopný pohybu.

Mezi stromy se vynoří dvě dětské tváře, dva malí kluci s airsoftovými puškami, kterým se na tváři rozlije zákeřný úsměv, když si všimnou bezbranného vlka. Spiklenecky na sebe mrknou a vydají se se zbraní v rukou směrem k ležícímu zvířeti.

Už jsou skoro u něj, když v tom okamžiku se mezi paprskami slunce vynoří vysoký jelen s parohy tak velkými, jaké kluci neviděli ani na obrázkách ve školní učebnici. Jelen se postaví v obranné pozici přímo před svého krále a výstražně se na chlapce podívá, připraven k vyběhnutí, pokud se rozhodnou neuposlechnout jeho hrozby. Chlapci se na sebe vyděšeně podívají a co jim nohy stačí utečou směrem odkud přišli.

Na mýtinu se v tu ránu začnou v obdivné tichosti scházet ostatní zvířata zpět. Za jelenem se ozve bolestné zaskučení a všechny pohledy padnou na slabého vlka, který se právě z posledních sil postavil na nohy.

,,Volby skončili, já už vás neochráním, ale jak jste viděli, tak se on, beze strachu, postavil i za umírajícího, který kdysi býval silnější než on sám. To on vás ochrání a udrží tu řád. To on je váš nový král."