Tralala, tralala, posledně jsem skončila k ránu, protože následoval už jen dvoustránkovej sloh poznámek k OT - sakra, až já to dokončím, asi sem někam prdnu i ty, protože takhle zpětně mi přijdou vážně srandovně zmatený. :D
Každopádně jedeme dál, rovnou na depresivní pátek... jo, po dni volna nemůže bejt nástup do práce veselej, logicky.

17.2. pátek
20:59 - nemám chuť na nic, ani na psaní. Včera jsem to zapíchla do půl sedmý večer, no, a od tý doby jsem naspala tak dvě hodinky, dohromady. Ne že bych se zařizovala podle pekařovy rady, přece si nenechám radit od robota, ale prostě to tak zase vyšlo.
Nejdřív se mi spát nechtělo, pak mi pořád někdo telefonoval a nakonec jsem musela jít objednat uhlí, takže tak.
A že jsem toho hodně napsala a udělala, jak jsem si na volnej den plánovala.
Vrrr, zase mám chuť sama sebe vylískat.
Ale při troše štěstí to za mě udělaj tyhle tři noční, aka zbytek Pekelnýho Tejdne.

-depkakecy, který jsem se nakonec rozhodla sem nedávat, protože by to nikoho nebavilo číst a navíc bych si zničila svoji pověst vtipálka a tak. Pozitivní fakt: je jich míň, než chaotickejch poznámek ke psaní.

22:57 - jo, dneska to bude fakt vtipná noc. Už ani sarkasmus nepomáhá, ani spousta lidí, co dokonce maj chuť komunikovat. A to se fakt snažím, abych to pohodářství a úsměv dostala zvnějšku i dovnitř. Hele, možná když se v tom přestanu rejpat, tak to zmizí samo...

- další nálož depkakeců, ale zase o něco kratší

0:35 - za směnu jedno cigáro. Not bad.

1:38 - tak dvě cigára, ok. Ale tohle se prakticky nepočítá. Chtěla jsem si dát čouda s empíkama, ale odvolali je - prej k nějakýmu mamutímu opilýmu vozíčkáři, co se svalil z vozíku a nemůže se dostat zpátky. Dobře, nemám ten nejvíc shitty job ve městě. Každopádně když se vrátili, proběhl pokus o cíčko a konverzaci č. 2, ale pokaždý někdo přijel, takže jsem z toho cigára měla asi tak šest šluků.
-ale tím líp. Bolej mě plíce, beztak. A zase tak zuřivě devastovat bych se nemusela.
- kafe a osnova další kapitoly.

- osnova několika kapitol, aby nebyla nuda

3:23 - jsem hotovka, total. Sice už jen nějaký tři hodiny, ale... no, jsem zvědavá, jestli doma ožiju a nastartuju ntb, nebo vyndám čočky a upadnu do postele v pracovních hadrech.

4:18 - výkřik kapitálkama, související s Opravdovou temnotou. Roztřesenej a skoro nečitelnej. Po čtvrtý hodině ranní by mi měl vždycky někdo zabavit propisku.

18.2. sobota
- večer a já vím, že sobota už byla ráno, ale... co už.
- ráno mě odvezla taxikářka Dáša. Od benzínky až ke vratům za pade. Snažila jsem se jí vnutit aspoň ještě dvacku, ale vykopla mě a odjela. Divnýýý... dobře divný.
- než jsem vyrážela do práce, byla jsem v koupelně udělat ze sebe člověka. Vylezla jsem a Tulla: "Jé, ty voníš, co to je?"
"Eeeh, no, jako vždycky, já se ničím jiným netento..."
"Takže David Beckham, jo? A prej že jezdíš makat na benzínku, ty si lítáš do Anglie, normálně!"
No jasně, odhalil mě. A můj soukromej tryskáč lítá na LPG, proto to umím natankovat.
- než jsem vyrazila, donutila jsem se sežrat rohlík a pár perníčků. Sachry mě okamžitě nakoply, wheee! A taky jsem odhalila důvod včerejší depky. Zase jsem dva dny nic nejedla. Jak jako proč? Protože jsem idiot, proto.
- přijela jsem do práce, tady klasickej Aniččí zmatek a bordýlek, ale taky TV naladěná na Nova Cinema. Prej na to nemám sahat, že je v tom nějakej fígl... tak OK.

20:38 - na chvíli jsem se zastavila kvůli kafi. Ale za moment dožunknu a jdu zase makat. Konečně jsem objevila ten správnej přepínač, co mi umožňuje fungovat víceméně na autopilota, zatímco se mi v palici vesele rojí potrhlý nápady.

- hromádka štěpin z OT

21:15 - přistihla jsem se, jak si zpívám: je jakááá je, trochu Osa, trochu Chiméééra... Do háje, ještě že ty kamery tady nesnímaj zvuk. Fakt jako. Ten můj autopilot má svoje mouchy, no.

23:53 - jsem ospalík. Jinak v jedenáct se na TV objevil rodičovskej zámek. Haha, náš přísnej tatík šéf. Jasně. No, lupla jsem tam Óčko, protože na ČT24 něco plácala taková ta ropuchoidní politička, co kdysi natáčela předvolební bizár video v hidžábu a strašila islámem. Prostě se to nedalo.
- jo, a na obzoru je snad nový kolegyně/posila. Nějaká paní z Blatný, co vozí do školy nemocnýho syna. Mám dojem, že se o ní zmiňoval už Radek, jen říkal, že to nebude k tomu, že to nebude stíhat. Taky nevím, jak to chce stíhat, ale asi to má nějak vychytaný. A pro mě by to možná znamenalo, že nepřijdu o noční... jakože jupí, asi.

00:24 - mám kafe a přemejšlela jsem, že k tomu něco zobnu, ale vůbec nemám chuť. Chmmm... ale tak zase se nalejvám džusem, takže kompromis mezi sebeničením a sebetentononc... zachraňováním? Tak něco.

- bláboly o psaní

00:54 - ze mě dneska fakt padaj nápadi! Tak honem, další kapitola:

01:56 - aaa je to fuč. Nevadí.

-zase vtipnej ožralec. Přijel taxíkem, vehnal se dovnitř a: "Honem, honem, nemám čas, von chvátá!"
"OK, co hledáte?"
"Pivo, potřebuju pivo!"
Jasně, že potřebuješ pivo, zatím máš jen tři promile, žejo...
"Dole vpravo," ukázala jsem na chlaďák.
"Vaše vpravo, nebo moje vpravo?" mumlal si a mířil neomylně doleva nahoru.
Hej, chlape, stojíme oba čelem k tomu samýmu chlaďáku...
Nakonec se zorientoval podle mojí natažený ruky, ale fakt to vypadalo, že to nezvládne.

02:20 - ha, už vím, chtěla jsem do toho příběhu narvat další komparz, jsem nenapravitelná. Blbej nápad. Dobře, že frnknul.

- další dvě stránky nápadů zhruba podobný úrovně geniality.

04:57 - už mám vygumováno. (Haha, no shit Sherlock!) Chci domů! Zase skopu Tullu v posteli, budu chvíli nekontrolovaně žvanit a usnu!
Vážně Pekelnej Tejden. No dobře, dobře, neměla bych držkovat, jsem v teple, v suchu, nikdo mě nebije, můžu se jít domů vyspat a dokonce stíhám plnit sešit blábolama. Jsem prostě rozmazlená, to je ono...

05:02 - pekař! Sice jinej chlap, jiná firma a jinej čas, ale...
"Dobrej." -kafe- "Nashledanou."
Tenhle model teda neříká "dík, nashle", což už by bylo fakt děsivý. Každopádně tam, odkud přicházej, je jich víc!

19.2. neděle
Hele, prdím na to, že neděle byla už ráno, prostě já mám novej den(oc). Tak.
-probudil mě kašel. Můj vlastní. Chvíli jsem rozespale uvažovala, jestli jsem spolkla pavouka (a každou chvíli na mě vlítne vegan police), nebo jestli už končím jako mallboro cowboy... ale pak jsem zaregistrovala otevřený dveře ložnice a kuchyně a mezi vykašláváním kusů plic a dehtu začmuchala libou vůni.
Tulla konečně vařil guláš, co sliboval už tejden. A protože táhlo na čtvrtou hodinu, spojil užitečný s užitečným a naordinoval mi chilligulášovýho budíka.
-vyhrabala jsem se z postele na gauč ke kafi a noťasu. Zapíchla jsem se mezi polštáře a než jsem dopila kafe, jen jsem kašlala z habaňerový páry a tlumeně vrčela.
-stihla jsem trochu prošmejdit wattpad, vyhrabat pár kousků, co mi zvedly náladu a pustila jsem si díl Průměrňákových. Z vnějšího pohledu jsem strávila hodinu zapuštěná do gauče s noťasem na kolenou, kafem a Tulla po mně zdálky házel kousky čokolády, abych nebručela. Prostě ideální ráno/večer.

19:59 - a ze 72 hodin Pekelnýho Týdne mi zbejvá jedenáct. To už bych mohla dát i polomrtvá, žejo.
- jinak T-táta se zase vytáhl, vyrazili jsme před šestou. Tudíž jsem tu měla čas vybalit si guláš a tak vůbec se zabydlet. Až po chvíli jsem si všimla, že na Óčku hrajou už třetího Gotta v řadě.
"Hej, on umřel Goťák, nebo co?"
"Jo, to jsem si taky říkala," uchechtla se Jana. "Ale ne, prej je to jen nějaká neděle s Gottem."
Výborně, takže čtyřiadvacítka to jistí...
Naštěstí stačilo přežít jen asi ještě čtyři kájoviny a Óčko najelo na obvyklou shitprodukci, takže pohoda.

20:28 - a zejtra možná přivezou uhlí. Vidím to tak, že ráno přijedu, dám si koupel, spláchnu ze sebe zbytky PT, vymydlím se a vyvoním a pak půjdu ven a složím deset metráků briket.
Jo, to by šlo.

21:00 - DESET!
- odpočet zahájen, bitches!

21:37 - nalila jsem si kofolu do coca-cola sklínky. Jsem rebel.
- jo, abych nezapomněla, kauza ŽIDLE. (Všímám si, jak se zuby nehty vyhejbám práci na OT, žejo?!)
Anička vyprávěla, jak to nedávno vypadalo, že nám vedení (na který jsme zrovna svorně nadávaly) sebere židli od kasy. Ha, tak to určitě!
Radek prohlásil, že by v tu chvíli kempil na bistru.
Anička by bídně zhynula.
A já... já bych si šla sednout, protože bych při obraně židle někoho zakousla.

Můžou nám vzít všechny TV programy, můžou nám vzít všechny kravinky od terminálů a kasy, ale nikdy ne NAŠI ŽIDLI!
ŽIDLÉÉÉ!

22:00 - DEVĚT!
- ale dneska to bude dlouhý. Z neděle na pondělí nic moc provoz, nemám kafe a Energit se zlým aspartamem taky došel. Chmmm... ať někdo přijde a pokecá si se mnou, prosííím!

22:49 - wheee!!! Řešení! Koupila jsem si žvejky - pro jistotu jak antistresový, tak ty ENERGY s kofeinem a vhodila jsem do viviobludy od každý kousek. Nejdřív jsem byla skeptická, že to nic nedělá a vyhozený prachy, jenže teď jsem se po čtyřiceti minutách zastavila potom, co jsem se tu míhala speedsteřím způsobem a vytřela jsem snad i na stropě.
Drogy jsou fajn, prostě.

23:00 - OSM!

24:00 - SEDM!

01:00 - ŠEST!

02:00 - PĚT!
-a je to tu. V rámci prokrastinace od psaní, což je vlastně prokrastinace od práce, tu lezu kolem regálů po zemi a pígluju špínu za x-let dozadu. Jo, a od týhle prokrastinace jdu teď chvíli prokrastinovat u čaje a deníku.
Tvl, to už není kruh, ale möebiova páska...
- a byl tu pekař, komentoval můj zuřivej úklid. Takže jo, je to člověk, definitivně. Roboti nemaj takhle blbej smysl pro humor.

03:00 - ČTYŘI!
- až na jeden regál mám hotovo. A taky tak 1/4 kapitoly. Ale ono to půjde, jen jsem se potřebovala zase dostat na vlnu...
- a mám podezření, že až dojedou účinky těch žvejkaček, tak padnu na rypák. Asi pro jistotu napíšu Anně lísteček s adresou, že by mě naložila nějakýmu řidiči, co pojede tím směrem. Může mě složit za stodolou, počkám tam na to uhlí a aspoň oprším.

04:00 - TŘI!

05:00 - DVA!
- a měla by si to přihasit ta nová posila. To bude bžunda. Jsem po krk v Dalecích a naspeedovaná žvejkačkama (btw, ty kofeinový mají mít colovou příchuť a taky mají, pokud bych tu colu byla zvyklá pít přes špinavou ponožku, co se tejden louhovala v lógru. Ale za to nakopnutí to stojí.)
Blížím se k půlce kapitoly a mám chuť nejít spát a dopsat to. Abych večer mohla jen opravovat, protože si bude vyžadovat moji pozornost Tulla, i když ho už tejden varuju, že v pondělí večer radši nemá ani koukat mým směrem.
Uvidím, jak moc budu schopná něco dělat. Moc tomu nedávám.
Na druhou stranu, doma je opravdový kafe!

05:40 - a balím deník, za chvíli i sebe, taaakže: JEDNA!

FREEEDOOOM!!!

Pekelnej Tejden za mnou, tu kapitolu se mi taky podařilo vyplodit, dokonce jsem do ní nacpala jen půlku toho, co jsem měla původně v plánu, takže mám zásobu pro příště a tak si tu tak v pohodě zevlím... kurňa, zejtra večer jdu znova! Aaaa!!!