44. URIEL
Dovezu nás do přístavu, jen pár minut autem od kaple, kde jsme se vzali. Jonáš vlastní jachtu, a protože je psaná, jako majetek společnosti, dovolil jsem si ji přivlastnit po dobu našeho pobytu tady.
Žádní sousedi, ani otravní přátelé, kteří by naše idylické líbánky chtěli narušit. Až na personál. Ten je bohužel nezbytný.
Míša se svou přítelkyní už na nás čeká u jachty, aby nás představila personálu. Omluvil jsem nás s Theem, že jsme jeli na večeři, jen sami dva.
„Jako vážně?" vykulí Theo oči, když mu konečně dojde, kde budeme trávit noc.
Dám mu rychlou pusu na tvář, abych ho zbavil toho překvapeného výrazu. Sám jsem z toho nadšený.
Míša nám v angličtině představí kapitána, jeho zástupce a kuchařku, která se o nás bude starat. Hlavně tedy o Míšu s její přítelkyni. Ty na jachtě zůstanou celých pět dní na rozdíl od nás. Zítra chci Theovi ukázat mé město.
Přejdu do plynné španělštiny, čímž všechny doslova překvapím. Kapitán mi dokonce pochválí přízvuk, protože nejde poznat, že nejsem místní.
„Vyplujeme s východem slunce a dostaneme se až k zálivu k soukromé pláži vašeho hotelu," vysvětluje mi kapitán a já mu vše němě odsouhlasím.
Tak trochu ho vnímám jen napůl. Nějak se nemůžu přestat dívat na svého manžela. Zní to tak zvláštně a zároveň nádherně.
Projde kolem nás až se dostane na příď jachty. Domluvím se s kapitánem na podrobnostech a hlavně, aby byli k dispozici Míši, než se vydám za Theem.
Rukama se opírá o zábradlí a kouká do dáli na moře. Už se začíná stmívat, ale západ slunce uvidíme až zítra. Z této strany nejde moc vidět.
„Jsi rád?" zeptám se ho a předloktím se opřu o zábradlí vedle něj.
„Blázníš?" vydechne nevěřícně. „Jsem doslova nadšený. Tohle je naprosto dokonalé, Urieli," řekne mi a obejme mě kolem pasu. „Jenže právě jsi naší dovolené nastavil vysokou laťku. Pokud příště pojedeme jen do hotelu, je ti jasné, že to bude nuda?"
„V tom případě," otočím se čelem k němu a spojím ruce za jeho krkem. „V létě jedeme kempovat."
Nepřijde mi to jako blbý nápad, vyjet si na víkend do přírody, ale vzhledem k jeho vyděšenému výrazu to asi není nic pro něj.
„Když někdo řekne kempování, představím si brouky, komáry a zimu, protože jako zákon schválnosti, vždycky prší, když je člověk ve stanu."
Zasměju se. „Dobrá tedy, další dovolenou naplánuješ ty. Mimo to, tohle jsou líbánky, takže..." sjedu rukou po jeho hrudi. „Prvně jídlo nebo sex?"
Theo sevře v dlaních můj zadek a přitáhne si mě blíž. „Ten sex zní hodně lákavě," zavrní mi do ucha a nosem se mi otře o krk. „Ale mám hlad."
„Myslel jsem si to," uchechtnu se, zrovna když nám kuchařka donese jídlo a položí ho na stolek vedle nás.
Usadíme se na polštáře, které jsou rozmístěné na provizorním posezení před stolkem a s chutí se pustíme do jídla.
„To je paella," zasměju se, když se na ty mořské plody s rýží dívá Theo nedůvěřivě. „Je to podobné rizotu, jen tady ji dělají ostřejší."
„Ve Španělsku jsem ještě nebyl," pousměje se Theo a pustí se do jídla. „Vždycky se spíš pohybuju ve Francii nebo Itálii."
„Pravá módní ikona," vysměju se mu a Theo na mě vyplázne jazyk.
„Náhodou, i tobě to vcelku jde," prohodí. „Viděl jsem tvoje fotky z Milána. Jsou úžasné. Těším se, až vyjdou."
„Snad to nebude brzo," povzdechnu si. „Není to zrovna moje komfortní zóna."
„Za to jsi přirozený talent," zakření se a dlaní mě pohladí po stehně. „Máme nějaký plán na zítra?"
„Na oběd se sejdeme s ostatními v hotelu," povím mu přímo. Veškeré překvapení jsem si odbyl už dneska. „Projdeme se po městě a večer za námi přijdou mí přátelé. Chci tě s nimi seznámit."
„Monica, Antonio a Diego?" zvolá nadšeně a povyskočí zadkem na místě. Ani se nedivím. Pořád o nich mluvím a Theo je přesvědčený, že si budou rozumět. Bez ohledu na jazykovou bariéru. „To je skvělé. A nemůžou s námi jít už do toho města? Nebo bychom mohli..."
Nakloním se a políbím ho. Nemá ani tušení, jak moc jsem teď šťastný. Tak moc, že bych nejraději vykřičel celému světu, že je můj manžel. Aby všichni věděli, že tenhle nádherný kluk je jen můj. Už navždy.
Theo se mi obkročmo usadí na klín a zaboří mi prsty do vlasů.
„Jsi tak krásný," vydechnu zastřeně a z ramen mu stáhnu bledě modrou košili. Má pod ní bíle tričko, což je o látku víc, než je přijatelné.
Zabořím mu prsty do lopatek a zhluboka vydechnu do polibku. Theo se o mě otře klínem a pravděpodobně už zapomněl, že měl ještě před chvílí hlad. Moc toho nesnědl.
Tahá mě za vlasy, kouše mě do rtů. Pokud se o mě ještě jednou otře, nejspíš se ani nedostaneme do postele a já si ho vezmu tady, všem na očích.
Jenže mám trochu jiné plány.
„Přešel tě hlad?" zakřením se a pohladím ho po tváři.
„Hm," nakloní hlavu na stranu. „Dostal jsem chuť na svého manžela."
„V tom případě," zákeřně se usměju. Objemu ho kolem stehen pod zadkem a přehodím si ho přes rameno.
„Urieli!" vypískne se smíchem a praští mě po zadku. „Ty pako. Já umím chodit."
„To já přece vím," zasměju se. „Ale musím přenést nevěstu přes práh."
„Já ti dám takovou nevěstu," spustí proud nadávek. Po cestě potkáme Marinu, kuchařku na lodi a tak ji poprosím, aby nám jídlo schovala na později. Naštěstí nerozumí Theovým výhružným slovům, zato neskryje ten pobavený úšklebek.
Po cestě ze schodů do podpalubí, se Theo dvakrát praští do hlavy než na konci úzké chodby najdu ložnici
„Kdybys byl v klidu, nic se ti nestane," zachechtám se, zatímco ho shodím do obrovské manželské postele.
„No páni," vykulí oči na náš pokoj. Zvedne se na loktech a obdivně na něj kouká.
„Lepší než náš apartmán?" vylezu mu na klín a obkročmo se usadím.
„Náš?" pozdvihne pobaveně obočí.
„Od teď je všechno naše," s úsměvem se skloním k jeho ústům. Zlehka ho ochutnávám, ale jemu to zdá se nestačí.
Zaboří mi prsty do boků a sundá mi tričko. Nechám ho mě líbat na hrudi a olizovat mé bradavky. Nořím mu ruce do těch hebkých a dokonalých vlasů, abych ho měl ještě blíž.
Málem zapomenu na svůj plán hlavně, když mi rozepne kalhoty a dlaní mě pohladí po tvrdém rozkroku.
„Počkej," vydechnu napjatě a odstrčím ho zpátky na lopatky. Velice neochotně vstanu a ze svého kufru vytáhnu menší černou krabici. „Něco jsem nám koupil a... možná to nejspíš nebudeš chtít použít, ale třeba..." trhnu rameny a krabici položím na postel.
Stáhnu si kalhoty z boků, zatímco se Theo otočí na bok a krabici otevře.
Jeho obličej se z nadšeného změní na vyděšený během jedné vteřiny. Prudce vstane z postele a na jeden krok ode mě odstoupí.
„Nejsou pro tebe," zvednu ruce v obraném gestu, aby nepanikařil. „Nejsou pro tebe," zopakuju, když se znovu, ne příliš nadšeně podívá na černá kožená pouta v krabici. Mimo jiné. „Neboj se. Nezapomněl jsem na to, čím sis prošel a nemáš ani tušení, jak moc tě miluju za to, že jsi schopný mi důvěřovat. Nikdy bych je na tebe nepoužil, pokud by to znamenalo, že se složíš. Ne. Koupil jsem je pro sebe. Chtěl jsem, ať je použiješ na mě."
Theo se trochu zamračí nejprve na mě, a hned na to na krabici, než si založí ruce na hrudi. „Proč?"
„Jen nápad," trhnu rameny. „Už několikrát jsi mi dokázal, jak bezvýhradně mi věříš. Taky ti chci ukázat, jak moc věřím já tobě," povím mu klidně. „Když je použiješ, můžeš si se mnou dělat cokoli chceš."
„Cokoli?"
„Naprosto cokoli," přikývnu. Chytím ho za lem trička a přitáhnu si ho blíž k sobě. „Můžeš mě ojet. Můžeš si mě osedlat. Je tam i vibrační kroužek, který mi nedovolí se udělat. Šátek na oči, abych neviděl, co se mnou provádíš," svléknu mu košili i tričko. „Pokud chceš, můžeš použít všechno."
Dá si ruce v bok a pořád nejistě pokukuje po té krabici a hned zase po mě. Nevím, jestli si uvědomuje, jak moc mu tímhle chci pomoct. Cítím z něj to snížené sebevědomí. Vždycky ho měl, ale hodlám to napravit. Dneska, zítra, každý proklatý den našeho života.
Konečky prstů ho pohladím po hrudi. Rty se zlehka dotknu jeho klíční kosti a postupně putuju až ke krku. Ukazováčkem obkroužím bradavky, když mě Theo chytne za obě zápěstí a zatlačí mě do postele.
Dopadnu s odrazem zády do matrace, zatímco Theo nade mnou stojí a s přimhouřenýma očima mě skenuje od hlavy k patě.
Znovu se váhavě podívá na ta pouta v krabici, a nakonec je skutečně vytáhne.
Hlavou mi pokyne, abych se přesunul doprostřed postele. Automaticky dám ruce nad hlavu a on mě připoutá k posteli. Mezi koženými pouty je jen krátký řetízek, takže s rukama nepohnu, ani kdybych chtěl.
„Zastavíš mě, když ti to bude nepříjemné. Ano?" promluví Theo a já rozhodně přikývnu. Potom vytáhne hedvábný černý šátek, který mi uváže přes oči.
A já jsem naprosto ztracený.
Slyším ho přehrabovat se v krabici. Snad zkoumá, co všechno v ní je. Trochu jsem se rozšoupl a koupil víc než jen vibrační kroužek.
Ucítím Theovy rty na svém těle. Vychutnává si každý můj kousek kůže. Jazykem krouží kolem mých bradavek. Kouše mě do břišních svalů, na vnitřní stranu stehen. Potom mi stáhne spodní prádlo a olizuje mi přirození. Doslova si s ním pohrává dle svého.
A já s tím nemůžu vůbec nic dělat.
Nemůžu se ho dotýkat, oplatit mu to, zabořit se do něj.
Akorát sebou škubu, kroutím se na místě a občas zasténám, když narazí na citlivé části mého těla.
Mezi půlkami ucítím chladivý gel. Na vteřinu se toho leknu, ale hned na to se uvolním. A Theo do mě opatrně zasune něco studeného. Hádám, že to je to malé gumové dildo s vroubky.
„Sakra!" zasyčím, když ho do mě zasune celé a prohnu se v zádech. Koušu se u toho do rtu a zatínám všechny svaly v těle, abych předčasně neejakuloval. Theo je teprve na začátku.
Pár vteřin se nic neděje. Snažím se uklidnit svůj dech a cítím na sobě Theův pohled. Určitě se mu líbí, co vidí a já se mu naprosto nedivím. Být na jeho místě, kochám se stejně.
Na hrudi ucítím jeho prsty, jak mi přejíždí linii tetování křídel. Trochu sebou znovu škubnu, když to nečekám, ale hned na to se mé přirození ocitne v jeho horkých ústech a mě se neuvěřitelně zkroutí prsty u nohou.
Přestane si se mnou hrát a doslova mě kouří, jako by mu šlo o život. Teď bych dal cokoliv, abych ho mohl vidět.
Začne pohybovat dildem dovnitř a ven. Silně zatahám za pouta, abych měl alespoň nějaký opěrný bod, protože to už dlouho nevydržím.
„Proč se tomu bráníš lásko?" zeptá se mě svůdně. Nepřestává mě dráždit dildem v zadku a stimuluje u toho můj penis. „Udělej se pro mě."
A já ho s velkou radostí poslechnu.
Nechám se pohltit orgasmem, až mám pocit, že mě smetla vlna blaženosti. Cítím, jak se třesu po celém těle a nemůžu popadnout dech.
Pár kapek mého vyvrcholení mi dopadne na břicho a hruď, ale zbytek zmizí v Theových ústech.
Mám otupělé smysly. Nikdy jsem nic tak intenzivního nezažil. Sex s Theem je den ode dne lepší a lepší.
Theo mě políbí na rty a já zamručím, když na jazyku ucítím sám sebe. To je tak zvrácené a... erotické.
„Miluju tě," zavrní mi tiše do ucha a opět se pustí do mazlení mého těla. Znovu najde citlivé části a znovu se na těmi pocity vzruším.
Může za to i ten fakt, že Theo stále nevyndal z mého zadku to vroubkované dildo.
Kouše mě do stehen a opět s ním pohybuje dovnitř a ven. Při každém nepatrném tření o mou prostatu mám pocit, že zešílím, než ho Theo vytáhne.
Chci zanadávat, jenže on ho akorát vymění za to druhé dildo. Větší a vibrační.
Ucítím kroužek, který mi navlékne na penis, jemný chlad na varlatech a pak tlak mezi půlkami. Je to takový anální kolík s kroužkem na penis dohromady. Vzrušilo mě to už ve chvíli, kdy jsem tu hračku viděl na obrázku.
Pak ucítím vibrace a celým tělem mi projde mravenčení.
„Kurva!" zasténám hlasitě a znovu škubnu pouty. Theo se někam vypařil. Nechává mě samotného na posteli, abych pravděpodobně zešílel.
Potřebuju jeho doteky. Potřebuju se udělat. Tuhle stimulaci nezvládám. Strašně moc si chci vyhonit, ale nejde to.
„Theo, sakra," zase škubnu pouty a zároveň se prohnu v zádech, když mnou projde vlna slati.
Na straně postele, zaslechnu krátký smích, když se ke mně konečně skloní a políbí. Dávám do toho všechno. Chci, aby věděl, že mi tohle hraní stačí a já ho potřebuju.
„Tak už si mě vezmi," zasténám frustrovaně, když mě kousne do bradavky.
„Mám lepší nápad," zavrní. Uchopí můj penis do dlaně a já ucítím to příjemné těsno v jeho nitru.
Nedosedne úplně, aby mi neublížil tou hračkou, co v sobě mám, ale i to stačí, abych se mohl zbláznit blahem.
Rukama se zapře o mou hruď a pomalu se nadzvedává. Dokonale si ten pohled, jeho nad sebou, umím představit, ale štve mě, že se ho nemůžu dotknout.
Ty pouta byl blbý nápad!
Nechávám vše v jeho režii a držím se zuby nehty, abych mu boky nevycházel vstříc. Dokážu jen sténat v rytmu spolu s ním, když se ze mě nadzvedne úplně.
„Já tě asi zabiju!" zavrčím naštvaně a on ze mě vytáhne i tu vibrující hračku. Dokonce mi sundá šátek z očí a mě se tak naskytne pohled, jak na mě znovu dosedá.
Tentokrát se nedržím zpátky. Pokrčím nohy v kolenou a boky mu vycházím vstříc. Ztratí rovnováhu a dlaněmi dopadne na postel vedle mých boků.
Přirážím do něj zespodu, zatímco sleduju jeho tvář v agónii, když se udělá na mou hruď.
„Sundej mi ty pouta," poručím mu. Roztřesenou rukou se natáhne a uvolní popruh kolem mého levého zápěstí.
To mi úplně stačí. Obejmu ho kolem pasu a dostanu pod sebe. Pevně ho chytím za stehna a přirazím tak hluboko, až zakřičí mé jméno snad na celý přístav.
Konečně ho můžu líbat na rty a laskat jeho tělo, zatímco on mě tahá za vlasy.
„Tak zatraceně moc tě miluju," vydechnu každé slovo s hlubokým přírazem do jeho nitra.
Odpovědí mi je jeho krásný hlas, když mu dávám do těla. Nekrotím se ani trochu. Cítím to napětí, jak se ve mně hromadí orgasmus a jen silou vůle jsem se ještě neudělal.
Když se kolem mě konečně stáhne, zavrčím, jako nějaké zvíře a vypustím ze sebe všechno, co můžu.
Theo mě pevně obejme kolem ramen. Nohy kolem boků a udělá se společně se mnou mezi naše těla.
Oba nejsme vůbec schopni se hnout, jak nás to celé smetlo. Ležím tváří na jeho hrudi a nechávám ho, aby mě vískal ve vlasech.
Věnuji mu letmý motýlí polibek na hruď. Pomalu se zvednu na lokty, zapřené podél jeho boků a znovu do něj přirazím.
„Urieli," sykne, ale umlčím ho svými rty.
„Tvůj manžel tě ještě nemá dost," zavrčím, když si spolu dáme třetí kolo.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top